Poštorná

Poštorná
Kostel v Poštorné
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Břeclav
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava (do r. 1920 Dolní Rakousy)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°45′ s. š., 16°51′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 536 (2021)[1]
Katastrální území	Poštorná (21,77 km²)
PSČ	691 41
Počet domů	1 241 (2011)[2]
Počet ZSJ	6
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Poštorná
Další údaje
Kód části obce	126357
Kód k. ú.	726346
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poštorná (německy Unter Themenau^[3], v místním nářečí také Poštorňa) je část města Břeclavi v Jihomoravském kraji, v oblasti Valticka. Původně samostatná obec (městys) do roku 1920 ležela v Dolních Rakousích. Má asi 5 tisíc obyvatel.

Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.

Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země Moravské, a připojena k politickému okresu Hodonín. V letech 1938–1945 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého okresu Břeclav a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.

Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je většinou plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou, do které klesá na některých místech poměrně prudkým svahem. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cihlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy.

Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).

Poštorná se člení na 6 základních sídelních jednotek: Boří les, Díly, Poštorná, Průmyslový obvod Poštorná, Štěpnice a Tatran. Poslední dvě uvedené jednotky se nacházejí na říčním ostrově mezi Dyjí a odlehčovacím ramenem a přiléhají k vlastní Břeclavi. Obydlené jsou ZSJ Díly a Poštorná, přičemž hranice mezi nimi vede po ulicích třída 1. máje a Nádražní.

Díly zahrnují starou řadovou zástavbu na ulicích Hlavní a Záhumní, novější sídliště Čs. armády (zvané právě „Díly“) a západně za tratí ještě Tovární kolonii, vše vesměs rodinné domy. ZSJ Poštorná zahrnuje starou vesnickou zástavbu směrem na východ a jih od kostela a sídliště bytových domů ležící západně.

Centrum čtvrti se nachází okolo křižovatky ulic Hlavní, třída 1. máje, Osvobození a Záhumní. Uvnitř trojúhelníku hlavních ulic Osvobození, Jana Skácela a třídy 1. máje se nachází prostranství zvané Rovnice, kde se konají společenské akce.

Pro účely voleb je Poštorná rozdělena na volební okrsky Břeclav č. 3 až 6.

Třída 1. máje (část), Budovatelská, Čs. armády, Dělnická, Dolní luční, Dyjová, J. Fučíka, Gagarinova, Hájová, Havlíčkova, Hlavní, Horní luční, Hraniční, Komenského, Kovářská, Lesní, Nádražní, Na Valtické (pouze silnice I/40), Okružní, Osvobození, Polní, Prostřední, Rovnice, Sadová, J. Skácela, B. Šmerala, Tovární kolonie, Tylova, Úzká, Záhumní

Vývoj jména vesnice (městečka) je dost složitý a odráží změny v jejím osídlení. Nejstarší doložené jméno (1411) má podobu Teymenaw a je z německého zápisu informujícího o zaniklé vsi (zanikla asi nedlouho předtím). Zapsané jméno se opírá o české (nářeční) temenec – „bažina, mokřina, bahnitý pramen, kaliště“. Není jasné, zda šlo o jméno zaniklé vsi nebo nějakého místa v její blízkosti. Kolem roku 1530 byla vesnice osídlena přistěhovalci z Chorvatska pod jménem Unter Krabatten („Dolní Chorvaty“) s přívlastkem odlišujícím ji od sousední Charvátské Nové vsi (v němčině Ober Krabatten). Od počátku 16. století se v německých dokladech objevuje i jméno Postorn či Posthorn záhy přejaté do češtiny zprvu v podobě Poštorn. Toto jméno se zatím nepodařilo vysvětlit. Z roků 1529 a 1531 jsou doložena i ojedinělá jména Purkstál a Purkštol. Už od znovuosídlení se vesnice v němčině vedle Unter Krabatten a Post(h)orn označovala i jménem Unter T(h)emenau, které v 18. století převládlo.^[4]

• 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
• od 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
• po 1860 – industrializace – sladovna, knížecí cihelna (dnes Poštorenské keramické závody), chemická továrna Schramm (dnes Fosfa)
• 1872 – napojení na železnici (trať Břeclav–Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (u chemické továrny)
• 1873 – 1262 obyvatel
• 1901 – otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny)
• od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
• 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
• 1924 – povýšení na městys
• 1938–1945 – součást Německé říše
• 1961 – 3472 obyvatel
• 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi
• 1990 – znovu otevřen silniční hraniční přechod do Rakouska (Reintal)
• 90. léta – místní fotbalový klub Tatran Poštorná se několik let účastnil II. ligy

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[5]

Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel.

V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji. Národopisně náleží Poštorná do Slovácka, region Podluží.

Má zde (na ulici Lesní) sídlo a hlavní areál sportovní klub MSK Břeclav.

Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a z ní pak silnice III/41417 do Charvátské Nové Vsi a Lednice. Z historických i směrových důvodů je jako hlavní silnice značena trasa Břeclav–Lednice. Na jižním okraji čtvrti se ze silnice I/55 odpojuje ještě silnice III/05529 vedoucí na státní hranici směr Bernhardsthal – Hohenau, není však značena, je přerušena železniční tratí a z větší části je prašná nebo štěrková.

Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.

Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav–Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou (linky IDS JMK č. 561, 562, 563, 566, 567, 568 a 569), případně lze využít i meziměstské linky směr Valtice nebo Lednice.

V centru Poštorné se nachází ucelený soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:

• farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
• Fara, čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela (nároží ulic Hlavní a Záhumní).
• Budova tzv. „červené školy“ (ZŠ Komenského) z roku 1906, čp. 60.
• Havlíčkova vila, čp. 418 – vila z počátku dvacátého století pojmenovaná po místním vlastenci Aloisi Havlíčkovi a zrekonstruovaná v roce 2021, nyní fungující jako galerie s kavárnou.
• Usedlost čp. 57 z roku 1874, sídlo pobočky městské knihovny.

K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Úryvek z knihy Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví od Františka Svěráka:^[6]

• 
  Kostel
• 
  Fara
• 
  Detail na budově fary
• 
  ZŠ Komenského
• 
  Havlíčkova vila, čp. 418
• 
  Pobočka knihovny, čp. 57
• 
  Stanice Poštorná
• 
  Stanice Boří les
• 
  Most na trati Břeclav–Boří les
• 

  (c) tomil2002, CC BY 3.0
  Chemický podnik Fosfa
• 
  Rameno Dyje u Poštorné
• 
  Hostinec „Na rožku“
• 
  Hřiště za kostelem
• 
  Nádražní ulice
• 
  Hasičská zbrojnice na Rovnici

• Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
• Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

• Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná
• SK Tatran Poštorná
• Hraniční přechod Poštorná–Reintal

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poštorná na Wikimedia Commons
• Poštorná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)