Požár panelového domu v Bohumíně 2020

Požár panelového domu v Bohumíně
Celkový pohled na dům (12. srpna 2020). Vyhořelý byt se nachází v předposledním patře.
Mrtví lidé	11
Zranění lidé	10
Datum	8. srpna 2020
Místo	Nerudova 1158, Bohumín, Česko Česko
Potrestání pachatele	odnětí svobody na doživotí náhrada škody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Bohumín

Požár panelového domu v Nerudově ulici v Bohumíně (přesněji v části Nový Bohumín města Bohumín, okres Karviná) dne 8. srpna 2020 si vyžádal 11 mrtvých.^[1] Jedná se o nejtragičtější požár v historii samostatné České republiky.

K požáru došlo v 11. patře. Šest lidí uhořelo a pět lidí zemřelo poté, co vyskočili z okna.^[2] Prvotní vyšetřování naznačilo, že šlo o žhářství, za kterým pravděpodobně stály spory v rodině.^[3] Policie zadržela otce jedné z obětí, 55letého Zdeňka Konopku,^[4] který se k založení požáru přiznal a byl za to později odsouzen k doživotnímu trestu.^[5]

Požár vypukl 8. srpna 2020 po půl šesté večer v bytě v 11. patře panelového domu, kde právě probíhala narozeninová oslava.^[6] Pachatel přišel na chodbu v 11. patře a začal rozlévat benzín. Poté zazvonil na byt, kde probíhala oslava, a když někdo otevřel, škrtl sirkou a zapálil oheň a následně odešel (přičemž byl také popálen). V bytě poté nastala panika.^[6] Oheň se rychle šířil. Čtyři lidé se zachránili přelezením z balkonu na balkon vedlejšího bytu, další osoby však zůstaly uvězněny v ložnici, kde bylo jediným východištěm okno.^[6] Právě odsud následně celkem pět lidí skočilo dolů. Svědci uvedli, že když lidé začali skákat, začali všichni panicky křičet. Jedna z žen na parapetu měla křičet na svého otce: „Tati, počkej!“ Ten ale poté skočil a jeho dcera též.

Tísňová linka přijala první oznámení v 17.47.^[6] Hasičům byl vyhlášen poplach v čase 17.49 a první dvě jednotky na cílovou adresu dorazily v 17.54.^[6] Prvotní zásah probíhal převážně vnitřkem domu, hasičům se takto podařilo evakuovat několik osob. Zásah zvenku hasičům zkomplikovalo několik faktorů: požár byl na opačné straně domu než nástupní plocha pro hasiče, zásahová vozidla tak bylo před vysunutím žebříků nutno přemístit a zajistit na nezpevněné ploše;^[7] první jednotky na místě měly k dispozici pouze matraci pro skok nejvýše z 23 metrů, zasažený byt se přitom nalézal ve výšce kolem 33 metrů.^[6] Než hasiči stačili nafouknout a připravit k použití tuto matraci, výsledek jejíhož použití byl vzhledem k výše uvedeným okolnostem tak jako tak nejistý, bylo pro osoby v zasaženém bytě již pozdě. Osoby pokoušející se zachránit pádem dopadly na zem kolem 18.01.^[6] Všech pět lidí spadlo v časovém intervalu jedné minuty a čtyřiceti sekund.^[8] Hasiči požár lokalizovali v 18.30 a v 18.43 byl prohlášen za uhašený.^[6]

V zasaženém bytě zemřeli tři dospělí a tři děti. Dalších pět osob zemřelo na následky skoku či pádu z okna.^[9][10] Čtyři lidé z bytu se zachránili tím, že přelezli na sousední balkon.^[11] Záchranáři ošetřili celkem 15 lidí.^[6] Pachatel po založení požáru vyšel před dům a sledoval dění. Policistům, kteří k požáru dorazili, se na místě přiznal.^[6]

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že se jednalo o žhářský útok.^[12] Policie zadržela muže, který se k činu přiznal.^[13]

Motivem činu byl konflikt v rodině.^[14] Byt zapálil Zdeněk Konopka,^[15] otec jedné z obětí a bývalý partner ženy,^[16] která se měsíc předtím od něho odstěhovala ke svému synovi Lukášovi do bytu, který se stal terčem útoku.^[6] Podle svědků se po tragické smrti jejich prvního syna z Konopky stal opilec a agresor, který terorizoval své nejbližší. Několik dní před útokem vyhrožoval svému synovi, kterého náhodně potkal.^[17] Při požáru zemřel pachatelův syn a vnuk.^[18] Mezi oběťmi byla také pachatelova budoucí snacha Lenka, která v době požáru slavila třicáté narozeniny,^[19] a sousedé, kteří přišli na oslavu,^[20] včetně mladé dívky, která byla v pokročilém stupni těhotenství.^[21] Pachatel po zatčení policii tvrdil, že nikomu nechtěl ublížit a mělo jít pouze o výhrůžku.^[22] Na otázku proč byt zapálil, se podezřelý podle svědkyně vyjádřil, že „jen tak“.^[23] Podle státního zástupce zadržený muž „hovoří o jakémsi rodinném sporu s manželkou, která se od něj odstěhovala a v daném bytě bydlela, a o sporu se synem, jenž v bytě také bydlel.“^[24] V době činu byl v podnapilém stavu. Později při výslechu tvrdil, že si neuvědomil, co může způsobit a nad svým činem projevil lítost.^[25]

Policie obvinila pachatele z vraždy a obecného ohrožení a státní zástupce podal návrh na jeho vzetí do vazby, čemuž soud vyhověl.^[26] Státní zástupce Michal Król prohlásil, že je namístě uvažovat i o výjimečném trestu.^[24] 17. září 2021 obviněný přistoupil na dohodu o vině a trestu se státním zástupcem, když uznal vinu ve všech bodech obžaloby a přijal jeho návrh na doživotní trest odnětí svobody.^[27] Tuto dohodu Krajský soud v Ostravě dne 30. listopadu 2021 schválil a Konopka se tak stal dalším pravomocně odsouzeným k trestu odnětí svobody na doživotí.^[28] Tento případ, stejně jako případ exploze panelového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm, dozoroval státní zástupce KSZ v Ostravě Mgr. Michal Król.

Někteří svědci požáru kritizovali postup hasičů. Podle jednoho svědka hasiči „nenafukovali tu plachtu hned po příjezdu, ale až tam už byli mrtví lidi.“^[13] Jiný svědek tvrdil, že hasiči při příjezdu zabloudili a zastavili na opačné straně, než byl požár, a záchrannou matraci začali nafukovat teprve poté, co několik lidí dopadlo na zem.^[30] Velitel zásahu veškerou kritiku tvrdě odmítl.^[31] Na kritiku ředitel moravskoslezských hasičů Vladimír Vlček odpověděl: „Primárně na takových výškových objektech se jednoznačně zasahuje vnitřní zásahovou cestou“.^[32] Podle dotázaných expertů se záchranná seskoková matrace používá pouze jako skutečně nouzové řešení tam, kde jiné způsoby možné nejsou.^[33] Lidé z hořícího bytu vyskočili zhruba po 7 minutách od příjezdu prvních hasičských vozů a dopadli nedaleko hasičů, kteří právě nafukovali dopadovou matraci.^[8] Zasahující hasiči měli k dispozici pouze menší matraci, která je určena pro seskok z 23 metrů.^[34] Podle Vlčka teprve o něco později „bylo k dispozici specializovanější vybavení včetně matrace, která je určená na seskok až z výšky čtyřiceti metrů.“^[4]

Krátce po zveřejnění prvních zpravodajských informací o požáru se objevily spekulace, že oběti i pachatel byli Romové. Jeden ze svědků požáru konkrétně uvedl, že pachatelem měl být Rom.^[6] Bohumínský místostarosta Igor Bruzl (ČSSD) však reagoval, že oběti byli většinou „zástupci majority.“^[14] Později zveřejněné informace ukázaly, že obyvatelé zasaženého bytu nebyli Romové, ale v bytě měli být minimálně dva Romové, chlapec a žena, kteří přišli na narozeninovou oslavu.^[6]

Den po požáru, kdy etnicita útočníka i obětí byla stále předmětem spekulací, zveřejnil internetový server VlasteneckéNoviny.cz rasistický článek dehonestující oběti útoku. Na Policii České republiky se v této souvislosti s podnětem obrátila řada občanů.^[35] Policie autora článku obvinila z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob a vyhrožování.^[36] Za rasistické urážky na internetu a schvalování útoku byl čtyřiatřicetiletý muž dne 20. listopadu 2021 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce jednoho roku, podmínečně odloženého na dobu tří let, a propadnutí počítače.^[37]

• 
  Celkový pohled na dům z východní strany
• 
  Detailní pohled na byty zasažené požárem
• 
  Pietní shromáždění následující po tragédii
• 
  Svíčky u pietního místa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu požár panelového domu v Bohumíně 2020 na Wikimedia Commons
• články zpravodajského serveru iROZHLAS k tématu