Požár v tunelu Mont Blanc

Požár v tunelu Mont Blanc nastal 24. března 1999. Byl způsoben belgickým nákladním vozem převážející mouku a margarín, který vzplál při průjezdu tunelem Mont Blanc. Ostatní vozidla projíždějící tunelem byly uvězněna a hasiči se k transportnímu autu nedostali. Následně byly provedeny v tunelu velké změny s cílem zlepšit jeho bezpečnost.

Požár v tunelu Mont Blanc
(c) AndrewvdBK, CC BY-SA 3.0 Pamětní deska na snímu z roku 2010 v tunelu Mont Blanc na francouzské straně tunelu připomínající ty kteří zemřeli při požáru
Stát	Francie, Itálie
Místo	Chamonix, Haute Savoie
Druh události	Oheň
Datum	24. března 1999
Čas	10:53
Příčina	Exploze kamionu
Zemřelých	39
Zraněných	14
Souřadnice	45°51′32″ s. š., 6°54′30″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Požár

Kamion projel mýtnou budkou v 10:46.

Podle dokumentárního televizního seriálu Seconds from Disaster se oheň a kouř objevily kolem 10:49.

Krátce na to si řidič uvědomil, že něco není v pořádku, když na něj auta přijíždějící v protisměru blikala světlomety pohled do zrcátek ukázal, že zpod jeho kabiny vycházel bílý kouř. To ještě nebylo považováno za požární pohotovost. Za předchozích 35 let totiž v tunelu došlo k 16 dalším požárům nákladních aut, které řidiči vždy na místě uhasili.

V 10:53 řidič vozidla Gilbert Degrave zastavil 6 km v tunelu dlouhém 11,6 km ve snaze uhasit požár, ale když kamion explodoval v plamenech, byl náhle donucen couvat. Když Degrave nebyl schopen bojovat s ohněm, byl nucen uprchnout a opustit náklaďák. Běžel k italskému vchodu do tunelu.

V 10:54 volal jeden z řidičů z azylového domu 22, aby vyhlásil poplach.

V 10:55 zaměstnanci tunelu spustili požární poplach a zabránili vjezdu dalšího provozu. V tomto okamžiku bylo v tunelu, který vstoupil z francouzské strany, nejméně 10 osobních a 18 nákladních automobilů. Několik vozidel z italské strany minulo nákladní vůz Volvo bez zastavení. Některým autům z francouzské strany se podařilo otočit v úzkém dvouproudovém tunelu a ustoupit zpět do Francie, ale navigace po silnici v hustém kouři, který rychle zaplnil tunel, to rychle znemožnilo.

Mezi 10:53 a 10:57 už kouř zahalil půl kilometru francouzské strany. Větší nákladní vozy neměly prostor pro otočení a vycouvání nepřicházelo v úvahu.

Většina řidičů stáhla okna a čekala na záchranu. Ventilační systém v tunelu hnal toxický kouř zpět tunelem rychleji, než kdokoli mohl utéct do bezpečí. Tyto výpary rychle zaplnily tunel a způsobily zastavení motorů vozidel kvůli nedostatku kyslíku. To zahrnovalo hasičské vozy, které, jakmile byly zasaženy, museli je hasiči opustit.

Během několika minut na rozvíjející se katastrofu zareagovala dvě hasičská auta z Chamonix. Oheň roztavil kabeláž a ponořil tunel do tmy v kouři a s opuštěnými a nabouranými vozidly, která jim blokovala cestu, hasičské vozy nemohly pokračovat. Italští hasiči se dostali na 300 metrů od kamionu. Bez dalších možností hasiči opustili svá vozidla a uchýlili se do dvou nouzových požárních kójí (protipožárními dveřmi utěsněné v malé místnosti zasazené do zdí každých 600 metrů).

Když se schoulili za požárními dveřmi, slyšeli hořící palivo valit se po povrchu vozovky, což způsobilo explozi pneumatik a palivových nádrží a do vzduchu vystřelily smrtící šrapnely. Zde se pravděpodobně v 11:00 začal požár z kamionu šířit na další vozidla.

V 11:11 přijeli k požáru další italští hasiči. Opustili také svá vozidla a hledali uvězněné skupiny hasičů, kteří se uchýlili do požárních kójí. Když si uvědomili, že kóje nabízejí malou ochranu před kouřem, začali hledat dveře, které vedly k ventilačnímu potrubí.

Všichni hasiči byli zachráněni o pět hodin později třetí hasičskou četou, která zareagovala a dostala se k nim ventilačním kanálem z 15 hasičů, kteří byli uvězněni, bylo 14 ve vážném stavu.

Některým obětem se také podařilo uprchnout do požárních kójí. Původní protipožární dveře na skříních byly hodnoceny tak, aby přežily dvě hodiny. Některé byly během 34 let od vybudování tunelu modernizovány, aby přežily čtyři hodiny.

V 11:30, 37 minut po začátku požáru, se kouř dostal k francouzskému vchodu do tunelu, 6 kilometrů od kamionu.

Celkově oheň hořel 53 hodin a dosáhl teploty 1 000°C, hlavně kvůli margarínu v přívěsu. Přívěs odpovídal ropnému tankeru o objemu 23 000 litrů. Požár se rozšířil na další nákladní vozidla v okolí, která také převážela hořlavé náklady. Požár uvěznil asi 40 vozidel v hustém a jedovatém kouři (obsahujícím oxid uhelnatý a kyanid). Úřady umocnily komínový efekt tím, že napumpovaly další čerstvý vzduch z italské strany, přiživily oheň a prohnaly jedovatý černý kouř po délce tunelu. Uvězněna byla pouze vozidla za požárem na francouzské straně tunelu, zatímco auta na italské straně požáru byla většinou nedotčena.

Trvalo více než pět dní, než se tunel dostatečně ochladil, aby bylo možné začít s opravami.

Následky

Tunel prošel velkými změnami během tří let, kdy zůstal po požáru uzavřen. Renovace zahrnují počítačové detekční zařízení, další bezpečnostní prostory, paralelní únikovou šachtu a požární stanici uprostřed tunelu doplněnou hasičskými vozy s dvojitou kabinou. Bezpečnostní šachty mají také čistý vzduch, který jimi proudí přes průduchy. Všichni lidé v bezpečnostních prostorách mají nyní video kontakt s řídícím střediskem, takže mohou komunikovat s lidmi uvězněnými uvnitř a jasněji je informovat o dění v tunelu.

Na každé straně bylo vytvořeno vzdálené místo pro kontrolu bezpečnosti nákladu: Aosta v Itálii a Passy-Le Fayet ve Francii. Zde jsou všechny kamiony kontrolovány dlouho před vjezdem do tunelu. Tato odlehlá místa se také používají jako odpočinkové oblasti, aby se vyrovnaly špičky komerčního provozu.

Zkušenosti získané při vyšetřování požáru byly jedním z hlavních faktorů, které vedly k vytvoření Francouzského úřadu pro vyšetřování nehod v pozemní dopravě.

Související stránky

• Mont Blanc
• Tunel Mont Blanc