Požární ochrana

Požární ochrana je souhrn opatření, kterými lze zabránit vzniku požáru nebo omezit jeho ničivé důsledky.

V ČR je problematika požární ochrany upravena zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb^[1] ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje každému člověku povinnost počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru. V případě, že již požár vznikne je stanovena povinnost poskytnout součinnost při jeho zdolávání kromě případu, že by to vedlo k vystavení se vážnému nebezpečí.

Hlavní povinnosti právnických osob ve vztahu k protipožární ochraně

vyplývající z § 5 a § 6 zákona 133/1985 (stručné shrnutí hlavních povinností)

• zabezpečit v dostatečném množství potřebnou protipožární techniku (např. hasicí přístroje, hydranty, ap.) a řádně označit umístění této techniky
• udržovat volné příjezdové cesty a nástupní prostory pro hasební techniku
• udržovat v použitelném stavu nouzové východy
• udržovat volné přístupy k hlavním vypínačům a uzávěrům
• vytvořit požární poplachové směrnice a s těmito prokazatelně všechny seznámit
• provádět pravidelné kontroly (provádí technik požární ochrany nebo preventista)

Preventivní požární hlídka

vyplývající z § 13 zákona 133/1985 (stručné shrnutí) Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající má povinnost zřídit požární hlídku v prostorách, kde splněny podmínky minimálně třech zaměstnanců a současně zvýšeného nebo vysokého požárního nebezpečí nebo v dalších vybraných případech, je-li tak stanovenou místní úpravou. Hlídka kontroluje dodržování předpisu a kontroluje, zda nevzniká požár. V případě vzniku požáru se podílí na hašení.

Přivolání jednotky požární ochrany

V ČR je pro přivolání jednotky požární ochrany používáno tísňové telefonní číslo "150". Alternativně lze použít i jednotné evropské číslo tísňového volání "112".
Zákon o požární ochraně pamatuje v § 78 odst f) i na možnost vědomého bezdůvodného přivolání požární jednotky, což je posuzováno jako přestupek s možností uložení pokuty do 20 000 Kč.

Doporučení pro protipožární ochranu v domácnosti

Před odchodem vždy zkontrolovat: zdroj

• vypnutí hořáků plynového sporáku
• vypnutí elektrických plotýnek a trouby
• vypnutí a odložení na bezpečné místo nebo vyčkání vychladnutí na bezpečnou teplotu u žehličky
• uhašení všech lokálních zdrojů plamene nebo žhnutí (svíčky, vonné lampy, cigarety, ap.)
• Vypnutí potenciálně nebezpečných typů topidel
• Při opuštění domácnosti na delší dobu je vhodné vypnout i další zbytné elektrické spotřebiče.

Domácnost lze rovněž vybavit požárními hlásiči, které včas varují obyvatele domácnosti na přítomnost zplodin hoření požáru a zvyšují tak šanci na včasný únik před zplodinami hoření nebo uhašení vzniknuvšího požáru. Tyto musejí být v pravidelných intervalech 1x měsíčně nebo 1x pololetně, v závislosti na tom, zda jsou centralizovány nebo nikoliv, kontrolovány.^[2] Pro případ požáru je vhodné vybavit domácnost také přenosným hasicím přístrojem či hasicím sprejem^[3]. Pro omezení šíření požárů je vhodné nechat namontovat protipožární dveře, u kterých je vhodné sledovat především požární odolnost udávanou v minutách a kouřotěsnost^[4].

Reference