Hasič

Hasič (od roku 1953^[1] do roku 1989 oficiální terminologií požárník) je označení pro příslušníka profesionálního hasičského záchranného sboru anebo člena jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH).^[2] Označení hasič se však vžilo i pro členy sboru dobrovolných hasičů (SDH), jejichž členové se věnují především spolkové činnosti, pořádání akcí, požárnímu sportu a práci s mládeží.

JSDH a SDH jsou dvě rozdílné organizace, které spolu mohou spolupracovat na základě sborové činnosti anebo nezávisle na sobě. Na řešení mimořádných událostí se podílí HZS a JSDH.

Množný výraz hasiči je zjednodušené pojmenování pro všechny jednotky požární ochrany (tzv. JPO) a jejich členy, zaměstnance nebo příslušníky. Hasiči vykonávající službu jako své hlavní povolání, se nazývají profesionální. Hasiči kteří vykonávají službu jako své vedlejší povolání nebo zcela dobrovolně, se nazývají dobrovolní hasiči. Občas se lze také setkat s výrazem poloprofesionální.

Kromě hašení požárů zasahují hasiči také při dopravních nehodách, úniku nebezpečných látek, v případě povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, technické pomoci a jiných mimořádných událostech jako například ochrana obyvatelstva (krizové řízení, evakuace, zajištění náhradního ubytování, dekontaminace atd.). Mimo to se hasiči věnují prevenci na úseku požární ochrany, např. požární ochrana staveb nebo v rámci spolupráce s Ministerstvem školství zvyšují povědomí o ochraně člověka při mimořádných událostech.^[3]

Jakýsi základ hasičského sboru lze hledat již ve starověkém Římě. Tamní hasičský sbor se skládal z asi 500 otroků. Poté byla požárnická odbornost zapomenuta a v případě požárů se hašení účastnili všichni obyvatelé měst. Avšak také vznikala nová protipožární opatření, jedním z nevýznamnějších bylo oddělení kuchyně od hlavní části stavby. Teprve na začátku 19. století se začaly opět formovat požární sbory, avšak na principu dobrovolnosti. Na činnost těchto sborů navazují právě Dobrovolné Jednotky požární ochrany.

V České republice spolupracují profesionální a dobrovolné jednotky.^[4] Vysílání všech jednotek požární ochrany mají na starosti krajská operační střediska, která se zpravidla řídí stanoveným plánem plošného pokrytí.^[5]

Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí do několika kategorií:

1. s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
   • JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
   • JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu jako své hlavní nebo vedlejší povolání)
   • JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
2. s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
   • JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku, např. HZS Letiště Praha (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
   • JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
   • JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
3. jednotky nezařazené v plánu plošného pokrytí (mohou být svolány v případě rozsáhlejších mimořádných událostí)

Tzv. plošné pokrytí je právní předpis, který je vydáván příslušným krajským úřadem po konzultaci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Tento předpis vyhodnocuje požární a jiná rizika v daných oblastech a naopak stanovuje určitou ochranu, včetně dojezdových časů jednotek apod. Díky tomuto požárnímu poplachovému plánu je dosaženo včasného příjezdu hasičů a je zajištěno dostačující pokrytí.^[6]

Nejzákladnějšími náležitostmi každé kategorie jsou doba výjezdu, minimální počet členů a techniky a území, ve kterém jednotka zpravidla působí.^[7]

Doba výjezdu je pro každou kategorii stanovena následovně:^[7]

• JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru – 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 241 JPO (stav k 31. 12. 2017)^[4]
• JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 5 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 236 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 1 352 JPO (stav k 31. 12. 2017)
  • JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku – obecně platí 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce, ale záleží na místě kde jednotka působí například HZSP na letištích má na výjezd 45sec. evidováno 80 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 5 279 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 143 JPO (stav k 31. 12. 2017)

Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (kat. JPO VI) jsou v poslední době hojně nahrazovány tzv. požárními hlídkami.

Například jednotka zařazená v kategorii JPO II/2 má tyto povinnosti:^[5]

• jednotka zřizuje výjezd dvou družstev, kdy každé je alespoň o zmenšeném početním stavu 1+3 (velitel družstva, strojník a dva řadoví hasiči)
• doba výjezdu činí maximálně 5 minut od vyhlášení poplachu
• územní působnosti je zpravidla 10 minut jízdy z místa dislokace
• základní početní stav o 24 členech
• atd.

Názvy jednotek požární ochrany jsou vždy ustálené, mnohdy se však užívá jejich zkrácený výraz:^[2]

• jednotka hasičského záchranného sboru – např. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, stanice Česká Lípa; lze se setkat se zkratkou HZS LK stanice Česká Lípa
• jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Nový Bor; lze se setkat se zkratkou JSDH(O) Nový Bor
• jednotka hasičského záchranného sboru podniku – např. Hasičský záchranný sbor podniku Správa železnic, stanice Brno; lze se setkat se zkratkou HZSp SŽ stanice Brno
• jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – Např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.; lze se setkat se zkratkou JSDH(P) Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.

Tísňovým voláním se rozumí vůbec základní možnost přivolání pomoci při mimořádné události. Telefonicky lze pomoc Integrovaného záchranného systému v České republice přivolat na následujících číslech:^[8]

• 150 – Hasičský záchranný sbor České republiky
• 155 – Zdravotnická záchranná služba
• 158 – Policie České republiky
• 156 – Obecní (městská) policie

V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání, to připadlo na telefonní číslo:

• 112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání

Tato linka byla úspěšně implementována do provozu v roce 2008, od té doby zajišťuje nepřetržitou pomoc ve všech členských státech Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku. Rozhodnutím vlády byl k příjmu tísňového volání na lince 112 určen Hasičský záchranný sbor. Telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena a jsou vzájemně plně zastupitelná. V případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení.

Dobrovolní hasiči vykonávají tradičně i jiné činnosti, nežli ty související s bojem proti požárům, záchranou lidských životů a nebo řešením mimořádných událostí. Jsou často nedílnou součástí kulturního života v obci (hasičské plesy, zábavy a oslavy) i života sportovního (soutěže s hasičskou tematikou). Nejvýznamnějším z mnoha hasičských spolků je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (IČO: 00442739)^[9] od nějž se odvíjí jednotlivé pobočné spolky jako je například SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů Česká Lípa. (IČO: 48282570)^[10]. SH ČMS je hlavním propagátorem a organizátorem požárního sportu v České republice.^[11]

Záměna pojmů jednotka sboru dobrovolných hasičů a sbor dobrovolných hasičů, je častá. Tyto dva subjekty jsou úzce spjaty například lidmi, kteří působí v jednotce a zároveň ve sboru, prostory (sbor často působí ve zbrojnici jednotky) atd. Je však nutno zdůraznit rozdíl mezi jednotkou požární ochrany a pobočným spolkem, není totiž podmínkou, aby jednotka byla vůbec spjata se sborem.

• jednotka sboru dobrovolných hasičů (jednotka požární ochrany) – se řídí a je zřizována Zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb.^[5] a vykonává činnost spojenou se záchranou lidských životů, majetku, boje s ohněm atd.
• sbor dobrovolných hasičů (pobočný spolek) – se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.^[12] je odvozen od spolku hlavního Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Právní souvislost mezi těmito subjekty neexistuje. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je dle zákona zproštěno využívat příponu z. s. (zapsaný spolek).

Dalším spolkem, který v oblasti požární ochrany působí je např. Česká asociace hasičských důstojníků, z. s. (IČO: 65469062). Tento spolek se podílí na odborné přípravě příslušníků a členů jednotek v oblasti požární ochrany.^[13]

Hasič, který pracuje především v uhelných dolech, je tzv. zmahač ohňů. Pracovní náplní je prevence a likvidace záparů, případně již vzniklých požárů způsobených samovznícením uhlí.

Pracovník, který se podílí na požární prevenci v důlním prostředí, spolupracuje při likvidaci důlních požárech má odborný název báňský záchranář.

• WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku: mezi roky 1420–1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O požárech a policii požárné, s. 218–252. 
• VYSOCKÝ, J. Základy hasičstva : Rukověť pro českoslovanské větší i menší obce, obecní úřadníky, jakož i sbory hasičské a jednoty tělocvičné: Se 66 dřevorytinami. Praha: Berringer a Pichl, 1869. Dostupné online. Historie hasičstva, texty hasičských řádů, průběh hašení požáru včetně výčtu potřebného vybavení, organizace hasičských sborů a cvičení hasičů v praktické příručce z konce 60. let 19. století doplněné popisem několika velkých požárů.. 

• Ohňový polygon

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hasič na Wikimedia Commons
• Galerie hasič na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo hasič ve Wikislovníku