Poživatelný obal

Poživatelný obal (též jedlý obal) je takový obal, který je vyroben z poživatelného materiálů, a je tedy možné ho sníst. Používá se u některých potravinářských obalů. Poživatelný obal může nabývat formy fólie, povlaku či kapsle a může být vyroben jak z přírodních, tak syntetických látek. Typickým poživatelným obalem jsou jedlá střívka u uzenin.

Druhy

Z hlediska chemického složení se poživatelné obaly dělí na:^[1]

• sacharidy
  • jednoduché cukry – pro glazování proslazeného ovoce
  • algináty
    • pro lepší loupatelnost klihovkových střev
    • ze směsi chloridu vápenatého a alginátů lze vyrobit jedlou kapsli na tekutiny; tvůrci z firmy Skipping Rocks Lab tím chtějí nabídnou alternativu k plastovým lahvím^[2][3]
  • dále se používá amylóza, celulóza či pektin
• bílkoviny
  • želatina – používá se ve farmacii a v potravinářství při výrobě jedlých kapslí
  • přírodní střeva – používají se střeva z hospodářských zvířat
  • umělá (klihovková) střeva – používají se u uzenářských výrobků; vyrábí se z rozvlákněné hovězí kůže, dříve se používala také střeva vyrobená na bázi papíru
  • kasein – fólie vyrobené z kravského mléka mohou být použity k balení masa či sýrů, oproti plastům mají lepší ochranné vlastnosti, jsou však rozpustné ve vodě, takže musí být baleny do dalšího obalu, případně je lze použít k balení instantních polévek, kávy a dalších výrobků, kde je rozpustnost ve vodě naopak výhodou; vzhledem k vysoké ceně (k roku 2017) je však jejich komerční využití omezené^[4]
• vosk – používá se u sýrů, masa a drůbeže, aby se omezily ztráty vypařováním
• led – glazování ledem neboli potažení mražených potravin (například ryb) tenkou vrstvou ledu zabraňuje nežádoucímu vysychání
• syntetické látky
  • použití podléhá povolení hygienika
  • polyvinylalkohol

Obaly jedlé pro zvířata

Obaly tvoří asi 50 % objemu komunálního odpadu^[5] a mnoho se jich hromadí v oceánech, kde se dostávají do potravního řetězce a zabíjí mnoho živočichů. Americký pivovar SweetWater Brewing Company vytvořil svůj držák pivních plechovek z biologicky rozložitelných materiálů, takže například ryby a želvy, které často v klasických plastových pivních držácích uvíznou, mohou tento obal sníst.^[6]

Reference

Literatura

• KUBÁSKOVÁ, Lucie. Od věku sloužím člověku. Obaly potravin v historickém kontextu. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2012. 256 s. ISBN 978-80-86874-43-2. Kapitola Poživatelné obaly, s. 83–87. 
• SMEJTKOVÁ, Andrea; DOBIÁŠ, Jaroslav. Obaly a obalová technika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2004. 120 s. ISBN 80-213-1315-3. S. 50. 

Externí odkazy

• DOBIÁŠ, Jaroslav. Poživatelné obaly [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné online.