Pobyt (Dasein)

Pobyt (nejběžnější překlad německého Dasein) je pojem moderní filosofie, který označuje specifický způsob bytí člověka, jeho existenci na světě.

Pojem

Český pojem pobyt vytvořil Jan Patočka jako překlad německého termínu Dasein, který je obtížné přeložit; v mnoha jiných jazycích se obvykle nepřekládá. Ve slově Dasein je totiž obsaženo slovo sein (být, bytí) a zároveň místní určení da (zde); proto je někteří překládali také jako "zdebytí" či "bytí-tu". Dasein je ovšem v němčině běžné slovo, třeba v obratu „sein Dasein fristen“, což znamená něco jako „protloukat se životem“. V každém případě Dasein navozuje vedle základního významu „být“, „existovat“, také pevné místní usazení tohoto zvláštního bytí, které je vždycky „zde“, to jest na světě, a své bytí musí samo nějak vést. Nepřímo je ve slově naznačena i jeho nahodilost a konečnost. To je v českém slově "pobyt" obsaženo také.

Pobyt ve filosofii

Jako filosofický pojem použil slovo pobyt (Dasein) poprvé Hegel, a to právě jako spojení a překonání protikladu bytí a nicoty: v pobytu se obojí stává jen jeho momentem.[1]

Ve filosofii Martina Heideggera a zejména v jeho hlavním díle Bytí a čas se pobyt stává ústředním pojmem. Odlišuje zde bytí člověka od velmi odlišného bytí věcí, které se zde pouze vyskytují, kdežto pobyt se ke svému vlastnímu bytí zvláštním způsobem vztahuje: jednak mu vždy již nějak rozumí (a to zejména řečí), jednak mu o ně jde, musí se o ně starat a musí je sám vést. „Pobyt je jsoucno, jemuž jde v jeho bytí o toto bytí samo.“[2] „Pobyt si sám vždy rozumí ze své existence, z možnosti sebe sama buď sebou samým být, anebo nebýt.“ Pobyt charakterizuje, že žije v možnostech, že jimi sám je, a to tak, že se do nich jednak rozvrhuje, jednak je do nich vržen.

Kromě M. Heideggera užívá pojem Dasein ve své filosofii také Karl Jaspers: „V pobytu je pouze volba mezi uvolněným upadáním existence a napjatým, nikdy nekončícím uskutečňováním této existence v subjektivitě i v objektivitě.“[3] Jaspers však má pro člověka ještě tři další, stejně podstatná určení: kromě toho, že je člověk Dasein (tj. že žije zde a nyní, za těchto podmínek, s těmito schopnostmi atd.), je také vědomí vůbec (podílí se na obecně platné pravdě), duch (vztahuje se k celku, k jednotě všeho, čemu lze rozumět) a existence (vztahuje se k transcendenci jako oné moci, skrze niž jsme ve vlastním smyslu sebou samými).[4] Aby se tento význam slova Dasein odlišil od významu Heideggerova, užívá se v českých překladech Jasperse výrazů pobývání či faktické bytí.[5]

Pojem pak hraje významnou úlohu v psychologickém a terapeutickém směru, který pod názvem „analýza pobytu“ (Daseinsanalyse) založil švýcarský psycholog Ludwig Binswanger.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hegel, Enzyklopädie, § 89, pozn.
  2. ↑ Heidegger, Bytí a čas, § 41, str. 220.
  3. ↑ K. Jaspers, Philosophie I, 7, str. 349.
  4. ↑ K. Jaspers, Rozum a existence – Filosofie existence, Praha 2023, str. 40–47
  5. ↑ K. Jaspers, Rozum a existence – Filosofie existence, Praha 2023, str. 188.

Literatura

  • M. Heidegger, Bytí a čas. Praha 1996.
  • J. Michálek, Co je filosofie? Praha 1995.
  • J. Patočka, Tělo – společenství – jazyk – svět. Praha 1995.
  • J. Patočka, Úvod do fenomenologické filosofie. Praha 2003.
  • M. Petříček, Úvod do (současné) filosofie. Praha 1997.

Související články