Podílové pravidlo v diferenciálním počtu je vzorec používaný pro derivaci podílu dvou funkcí. Může být zapsáno takto:[1][2][3]
Jestliže derivujeme funkci , která je podílem dvou funkcí:
a , pak derivace je
Důkaz
Důkaz pomocí implicitní derivace:
- Z plyne
- Podle součinového pravidla
- odtud dostaneme
- tedy
Důkaz pomocí řetízkového pravidla:
- Vztah přepíšeme použitím záporného mocnitele:
- Obě strany zderivujeme a na pravou stranu použijeme součinové pravidlo:
- Pro výpočet derivace druhého členu použijeme řetízkové pravidlo, přičemž vnější funkce je a vnitřní .
- Převedeme na společného dělitele:
Vzorce pro derivace vyšších řádů
Pro výpočet derivací vyšších řádů je mnohem snazší použít řetízkové pravidlo než implicitní derivaci. Výsledkem dvou implicitních derivací funkce je a řešením pro je
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotient rule na anglické Wikipedii.
- ↑ STEWART, James. Calculus: Early Transcendentals. 6. vyd. [s.l.]: Brooks/Cole, 2008. Dostupné online. ISBN 0-495-01166-5.
- ↑ LARSON, Ron; EDWARDS, Bruce H. Calculus. 9. vyd. [s.l.]: Brooks/Cole, 2009. ISBN 0-547-16702-4.
- ↑ THOMAS, George B.; WEIR, Maurice D.; HASS, Joel. Thomas' Calculus: Early Transcendentals. 12. vyd. [s.l.]: Addison-Wesley, 2010. Dostupné online. ISBN 0-321-58876-2.