Podúsek 2./X. Kunvald

Stavební podúsek 2./X. Kunvald vznikl při stavbě těžkých objektů československého opevnění v letech 1937–1938 ve východních Čechách poblíž Bartošovic v Orlických horách. Podúsek byl zadán ke stavbě pražské firmě Hlaváček & Müller dne 12. ledna 1937. Vyprojektováno a postaveno bylo celkem 10 pěchotních srubů, jež byly obsazeny II./19. a III./19. hraničářským praporem.

Základní údaje

Ženijní skupinové velitelství X Rokytnice v Orlických horách zadalo stavbu podúseku 2./X. firmě Hlaváček & Müller, Praha XIV. dne 12. ledna 1937. Prvním pracovním dnem se stal 22. duben 1937 a výstavba všech 10 těžkých objektů měla trvat maximálně 200 dní, zadávací částka činila 5 522 910,80 Kč. Velitelem podúseku byl ustanoven kpt. žen. Ing. Adolf Benda, stavbyvedoucím se stal por. stav. Josef Bernát.

Střežení budovaných objektů zajišťoval strážní prapor I. z Rokytnice v Orlických horách pod velením mjr. pěch. Jana Prágra, který byl zřízen 15. června 1937 a zrušen 1. května 1938. Z jeho příslušníků byly následně vytvořeny II. a III. prapor hraničářského pluku 19. V září 1938 byl prostor podúseku Kunvald obsazen částí II. praporu (zatímní velitel škpt. pěch. František Cerman) hraničářského pluku 19 a částí III. praporu (velitel mjr. pěch. Jan Prágr) hraničářského pluku 19. Oba prapory byly podřízeny Hraniční oblasti 35.^[1]

Průběh linie

Stavební firmě bylo zadáno 10 pěchotních srubů označených R-S 65 – R-S 74. Původně byl podúsek projektován Ženijním skupinovým velitelstvím III Králíky, dodatečně však bylo pro urychlení prací zřízeno samostatné ŽSV v Rokytnici, pod které připadly čtyři západní podúseky v Orlických horách.

Linie začíná srubem R-S 65 poblíž Předního vrchu, západně od silnice spojující Bartošovice v Orlických horách a Kunvald, kde navazuje na sousední podúsek 1./X. Zaječiny. Dále pokračuje Žamberskými lesy severozápadním směrem, přičemž některé objekty se nachází nedaleko červeně značené Jiráskovy cesty. Jižně od osad Panské Pole a Hanička se nachází srub R-S 72 „Nízká“, v němž je provozováno muzeum. Linie končí mezi oběma zmíněnými osadami u silnice z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic, kde se nachází památkově chráněný objekt R-S 74. Ten je jediným z celého podúseku, který stojí v otevřeném terénu, a také jediným, který disponuje původními pancéřovými zvony. Linie dále pokračuje podúsekem 3./X. Hanička.

Při prvotních návrzích linie v srpnu 1935 zvažovalo Ředitelství opevňovacích prací v prostoru pozdějšího podúseku Kunvald výstavbu dělostřelecké tvrze Bartošovice s bojovými objekty R-S 66 – R-S 69 a vchodovým objektem R-S 69a. V září toho roku ale byla schválena varianta linie s nedalekou tvrzí Hanička.^[2]

Seznam objektů

Pozn.: Objekty jsou řazeny od východu na západ.

Snímek	Další snímky	Označení	Název	Odolnost	Datum betonáže	Osazení zvonů	Umístění	Poznámky
		R-S 65	Modřín	2	29. července – 2. srpna 1937	9. února 1938	50°9′24″ s. š., 16°31′37″ v. d.
		R-S 66	Křivá	2	9.–11. srpna 1937	9. dubna 1938	50°9′34″ s. š., 16°31′26″ v. d.
		R-S 67	Ohrada	2	18.–20. srpna 1937	5. dubna 1938	50°9′47″ s. š., 16°31′17″ v. d.
		R-S 68	Smrk	2	30. srpna – 2. září 1937	1. dubna 1938	50°10′ s. š., 16°31′10″ v. d.
		R-S 69	Kaplička	2	20.–24. října 1937	26. března 1938	50°10′12″ s. š., 16°31′9″ v. d.
		R-S 70	Mýtina	2	29. září – 1. října 1937	20. března 1938	50°10′25″ s. š., 16°30′54″ v. d.
		R-S 71	Vysoká	2	8.–10. září 1937	15. března 1938	50°10′42″ s. š., 16°30′40″ v. d.
		R-S 72	Nízká	2	20.–23. září 1937	9. března 1938	50°10′49″ s. š., 16°30′36″ v. d.	muzeum
		R-S 73	Na okraji	II	9.–15. listopadu 1937	26. února – 3. března 1938	50°11′1″ s. š., 16°30′37″ v. d.
		R-S 74	Na holém	III	1.–9. prosince 1937	26. února – 3. března 1938	50°11′1″ s. š., 16°30′37″ v. d.	kulturní památka[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podúsek 2./X. Kunvald na Wikimedia Commons
• Pěchotní srub R-S 72 Nízká