Podbrdský kraj

Podbrdský kraj
Území
Sídlo krajeBeroun
Historická zeměČechy
Vznik1458
Zánik1714
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podbrdský kraj nebo jen Podbrdsko je malý starý český kraj, jehož pojmenování se odvíjí od vrchoviny Brdy. Vznikl za vlády krále Jiřího z Poděbrad v roce 1458 rozdělením Rakovnického kraje na podíly Rakovnický a Podbrdský.[1][2][3] Zanikl roku 1714 sloučením s Vltavskem do nového Berounského kraje.[1]

Historie

Nejstarší vyobrazení Podbrdského kraje na Aretinově mapě z roku 1619
Podbrdský kraj na Vogtově mapě 1712

Podle Ottova slovníku existoval neformálně už dříve a někdy se nazýval podle místa, odkud byl spravován. Ve 12. století šlo o Tetínsko, pak jen Podbrdsko a od konce 13. století vedle toho i Berounsko, protože centrem Podbrdska se stalo královské město Beroun. Přesto během 16. století převážilo znovu označení Podbrdsko, když v 15. století bylo připojeno k Rakovnickému kraji a pak se zase kraj osamostatnil.

Reformou krajů v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě Berouně.[1] Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Podbrdském kraji 23 623 křesťanů a 124 židů, dohromady tedy 23 747 obyvatel nad 10 let.

Významní hejtmané

  • okolo roku 1508 Kunata Pešík z Komárova[4][5]
  • okolo roku 1532 Jan Trčka z Vitence[6]
  • okolo roku 1588 Jan z Lobkovic[7]
  • okolo roku 1600 David Bechyně z Lažan[8]
  • okolo roku 1619 Jaroslav Ota z Losu[9]

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Podbrdském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

Jméno městastavobyvatel roku 1702*[10]počet budov roku 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[11]
Berounkrálovské krajské město395 (roku 1651)28621692174
Příbramhorní město389 (roku 1651)38139083809
Hořovicepoddanské, panské město, panství Hořovice33832622652323
Žebrákpoddanské, komorní město, panství Točník33215912671352
Nový Knínhorní město1401799661054

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)

Městečka

Jméno městečkastavpočet budov v roce 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[11]
Hostomicepoddanské, panské městečko, panství Karlštejn25916841695
Dobříšpoddanské, panské městečko, panství Dobříš24817271762
Lochovicepoddanské, panské městečko, panství Lochovice21412341276
Mýtopoddanské, komorní městečko, panství Zbiroh18711951234
Zbirohpoddanské, komorní městečko, panství Zbiroh15811691280
Zbraslavpoddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy1231000933
Mníšekpoddanské, panské městečko, panství Mníšek1739811016
Cerhovicepoddanské, komorní městečko, panství Točník152911963
Milínpoddanské, panské městečko, panství Karlštejn83562579
Štěchovicepoddanské, duchovní městečko, panství Štěchovice75543549
Davlepoddanské, duchovní městečko, panství Davle67435417
Řevnicepoddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy64394377
Budňanypoddanské, panské městečko, panství Karlštejn64358397
Zdicepoddanské, komorní městečko, panství Točník

Odkazy

Reference

  1. a b c Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 112, 134.
  2. Politické a správní uspořádání Čech, Moravy a Slezska [online]. Toulky [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  3. ADAM, Tomáš. Brdy [online]. Brdy [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  4. Peškův nebo Pešíkův dub ? [online]. Brdolog, 2015-02-07 [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  5. Panství rodu Pešíků [online]. TJ Sokol Komárov [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  6. SLÁMA, Jiří. Historie obce Vrančice [online]. Obec Vrnčice [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  7. Na hradě Pražském. 1588, 1. května [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pičín – tvrz, s. 254–255. 
  9. Rozrod Ottů z Losu 1 [online]. Otta z Losu [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  10. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  11. a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Literatura

  • FRYŠ, Josef. 120 osobností Podbrdska. Plzeň: Starý most, 2017. 160 s. ISBN 978-80-87338-70-4. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Podbrdský kraj na Vogtově mapě 1712.jpg
Autor: Petr Fiala, Licence: CC BY-SA 4.0
Podbrdský kraj na Vogtově mapě 1712
Nejstarší vyobrazení Podbrdského kraje na Aretinově mapě r. 1619.jpg
Nejstarší vyobrazení Podbrdského kraje na Aretinově mapě r. 1619.