Podhradní Lhota

Podhradní Lhota
Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bystřice pod Hostýnem
Obec s rozšířenou působností	Bystřice pod Hostýnem (správní obvod)
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′15″ s. š., 17°47′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	460 (2023)[1]
Rozloha	3,81 km²[2]
Katastrální území	Podhradní Lhota
Nadmořská výška	386 m n. m.
PSČ	768 71
Počet domů	169 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Podhradní Lhota 150 768 71 Rajnochovice starosta@podhradnilhota.cz
Starosta	Petr Horáček
Oficiální web: www.podhradnilhota.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Podhradní Lhota
Další údaje
Kód obce	588873
Kód části obce	123790
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Žije zde 460^[1] obyvatel. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady – Šaumburk (608 m n. m.) a Nový Šaumburk (530 m n. m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.^{[4][p 1]}

Historie

První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.^[5] Jak jméno Lhoty napovídá, souvisí její vznik s hradem Šaumburkem, z nějž se zachovaly jen nepatrné pozůstatky v podobě příkopů a zbytků hradeb. Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.

V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prusko pustošilo region směrem na Valašské Meziříčí.

Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716–1738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.

V roce 1900 zde byla vybudována základní škola, zprvu jako jednotřídka, poté zde v roce 1973, díky nedostatku kapacity v ostatních ZŠ, začali chodit všichni žáci 1. a 2. tříd nejen z Podhradní Lhoty, ale i z Rajnochovic a z Komárna. V roce 1981 zde byla ZŠ formálně zrušena, ale žáci těchto tříd tu chodili ještě rok, vzhledem k tomu, že inventář této budovy ještě nebyl přepsán na školu v Rajnochovicích. Na stejnou dobu tu byla zřízena i družina pro 1. až 4. třídu.^[6] Dnes se budova využívá jako mateřská škola.^[7]

Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry, vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. května 1945 Rudou armádou.

Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v tomto regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.

K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách Parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a vlajky obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Vlajka obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový erb hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.^[4]

Tradice a kultura

Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda^[8] a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou.^[9] V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.^[10]

V budově dnešní MŠ se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929–1994). Galerie byla otevřena v červenci 2003,^[11] soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace.

Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.^[4]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka sčítání lidu níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[12]

Pamětihodnosti

• Nový Šaumburk (nesprávně zvaný Zubříč), zřícenina hradu přímo nad vesnicí
• Boží muka u silnice do Rajnochovic
• Soška sv. Anny s letopočtem 1818 v lokalitě „Šraňky“^[11]
• Kaplička Sedmibolestné Panny Marie – u domů č.p. 84 a 85 (19. století)^[11]
• Přestavovaná budova fojtství (v současnosti hostinec U Novosadů) – náves obce^[4]

Příroda a turistika

Podhradní Lhota se nachází na pomezí Podbeskydské pahorkatiny a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Asi 1,5 kilometru po zelené turistické trase KČT od centra se v území obce na trati Kojetín – Valašské Meziříčí nachází železniční zastávka Podhradní Lhota, do prosince 2021 pojmenovaná Rajnochovice.^[13]

Významní rodáci

• František Gogela (1854–1922), kněz a botanik^[11]
• Oldřich Drahotušský (1929–1994), akademický sochař a restaurátor^[4]
• Alois Bučánek (1897–1945), akademický sochař^[11]
• Oldřich Einšpigel (1930–1978), knihovník Národní knihovny v pražském Klementinu a překladatel^[11]

Galerie

• 
  panoramatický snímek obce a blízkého okolí
• 
  cesta od zastávky Podhradní Lhota
• 
  Pamětní deska Františku Gogelovi na budově fary v Rajnochovicích
• 
  Hrušeň planá zapsaná v Seznamu památných stromů v okrese Kroměříž
• 
  Boží muka u silnice do Rajnochovic

Panorama obce Podhradní Lhota

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Rajnochovice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhradní Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Podhradní Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Šaumburk, obr ze 13. století se slavnou minulostí^{[nedostupný zdroj]}
• Hrad Zubříč zničili rakouští minéři^{[nedostupný zdroj]}
• oficiální web Svatohostýnského muzea
• Cyklotrasy a cyklomapy • Hostýnské a Vizovické vrchy
• Turistické trasy • Hostýnské a Vizovické vrchy