Podivín

Podivín
Radnice a kostel
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Břeclav
Obec s rozšířenou působností	Břeclav (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°49′32″ s. š., 16°50′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 929 (2024)[1]
Rozloha	17,75 km²[2]
Katastrální území	Podivín
Nadmořská výška	165 m n. m.
PSČ	691 45
Počet domů	929 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 192/2 691 45 Podivín podatelna@podivin.cz
Starosta	Martin Důbrava
Oficiální web: www.podivin.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Podivín
Další údaje
Kód obce	584797
Kód části obce	123838
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podivín (německy Kostel, Kostl,^[4] Podiwin) je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 2 900^[1] obyvatel.

Jméno Podivín původně označovalo hrad (dnes neznámé polohy) na ostrově v řece Dyji a bylo ve 13. století přeneseno na nově založené město. Je odvozeno od osobního jména Podiva (je o něm zmínka u Kosmy). Německé jméno Podivína Kostel pochází z druhé části jména Sekyřkostel, což bylo označení vsi, která se původně nacházela na území nově založeného města. (Samo jméno Sekyřkostel je nejasné, složka -kostel asi neoznačovala církevní stavbu, nýbrž se nejspíše jednalo o hláskovou úpravu jména vedlejší vsi Ch(v)ostno/-á, s významem "křoví, hustý porost", přes německé Kosten.)^[5] Židovský název města v hebrejštině zní קאסטל.

Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.

První písemná zmínka o vesnici se nachází v Kosmově kronice z 1. poloviny 12. století a hlásí se k roku 1067 (castrum situm in media aqua Zuartka nomine Podiuin dictum a conditore suo Podiua).^[6][7]

Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.^[8]

Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.

Dne 21. prosince 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.

Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 kilometru severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 metrů a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).

Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 metrů, pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.

V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. ^[11] Od roku 2018 je starostou Martin Důbrava. Místostarostou je Helena Macánová.

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.^[12]

Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227. Dlouhodobě se plánuje výstavba obchvatu silnice II/422 jihovýchodně okolo města, pro který je stanovena územní rezerva a stavebně připraveno napojení na most přes silnici II/425.

Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S51, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín), 159 (směr Velké Bílovice, Čejkovice a Mutěnice) a 574 (směr Ladná a Břeclav).

Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.

• Kostel svatého Petra a Pavla z první poloviny 13. století
• Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
• Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
• Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)

• Hugo Böhmer (1906, Podivín –1996), novozélandský podnikatel a mecenáš, který financoval opravy židovských památek i místního židovského hřbitova.^[13]

• Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz, v Podivíně působil a zemřel
• Jan Klak (* 1942), ekonom a politik
• Jan Kostrhun (1942–2022), spisovatel a politik
• František Weber (1908–1991), velitel 310. československé stíhací peruti RAF

• 
  Masarykovo náměstí
• 
  radnice
• 
  základní škola
• 
  sousoší Panny Marie Immaculaty
• 
  obřadní dům na židovském hřbitově
• 
  pomník padlým
• 
  železniční stanice
• 
  Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla
• 
  besední dům
• 
  Janův hrad
• 
  kaple svaté Anny

• Římskokatolická farnost Podivín
• Židovský hřbitov v Podivíně
• TJ Slavoj Podivín

• Encyklopedické heslo Podivín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Podivín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podivín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Podivín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Lednicko-valtický areál: Janův hrad Archivováno 8. 9. 2008 na Wayback Machine.
• Mikroregion L. V. A.: Podivín Archivováno 15. 9. 2008 na Wayback Machine.