Podkrušnohorské technické muzeum
Podkrušnohorské technické muzeum | |
---|---|
Památkově chráněná těžní věž | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Litvínov |
Adresa | Most-Kopisty, bývalý důl Julius III |
Založeno | 2003 |
Zaměření | technické |
Původní účel budovy | těžba uhlí |
Kód památky | 51076/5-5909 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′20,88″ s. š., 13°37′13,08″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podkrušnohorské technické muzeum o. p. s. je muzeum, které se zaměřuje na historii dobývání a zpracování hnědého uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Sídlí v areálu bývalého hlubinného hnědouhelného dolu Julius III v katastrálním území Růžodol (kdysi součásti obce Kopisty, dnes příslušnému k městu Litvínovu) v okrese Most. Areál zabírající téměř 5 ha, se nachází mezi silnicí I/27 z Mostu do Litvínova a prostorem, kde vzniká jezero Most.
Muzeum vzniklo v roce 2003, aby zachránilo a uchovalo průmyslové a technické památky zejména z oborů hlubinného a povrchového dobývání, úpravy a užití uhlí i obnovy krajiny narušené důlní činností.
Vedle toho zamýšlí věnovat pozornost i dalším průmyslovým odvětvím, které v severozápadních Čechách hrály v minulosti významnou úlohu, jako je chemický, energetický, sklářský a textilní průmysl, výroba dřevěných hraček nebo i lesnictví a zemědělství.
Jednotlivé expozice se proto připravují nejen ve spolupráci s Oblastním muzeem v Mostě, ale i ve spolupráci s jednotlivými firmami, především ČEZ a. s., Českou rafinérskou a. s. a Chemopetrolem a. s.
Muzeum bylo situováno do prostoru bývalého hlubinného dolu Julius III především s ohledem na využití prostředí skutečného dolu a zachování možností fárání (ovšem simulovaného). Ukázková hlubinná štola se nenachází v podzemí, ale byla vytvořena uměle v jedné z budov. Otevřena pro veřejnost byla v roce 2007.
Důl Julius III byl otevřen za Rakouska-Uherska a těžba v něm probíhala nepřetržitě téměř 120 let. Jeho uzavření v první polovině 90. let 20. století nesouviselo s útlumem těžby. Důl byl vyuhlen a přestal sloužit svému účelu.
Část dolu byla prohlášena za kulturní památku, neboť tvoří ucelený soubor industriální architektury a technického zařízení, dokládající úroveň dolování hnědého uhlí v 80. letech 19. století. Jedná se o těchto sedm technických památek:
- jámová budova s těžní věží vtažné jámy a oběhem vozů,
- strojovna těžní jámy,
- původní kotelna;
- jámová budova s těžní věží vodní jámy a strojovnou, kde se nacházejí tzv. Thomasovy výtahy;
- torzo komína,
- dva přízemní obytné domky dělnické kolonie,
- parní těžní stroj z roku 1890.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podkrušnohorské technické muzeum Most na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Podkrušnohorského technického muzea
- Reportáž České televize o muzeu v pořadu Toulavá kamera
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: