Podlažický klášter

Podlažický klášter
Maketa zaniklého kláštera v Podlažicích
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Místo	Podlažice (Chrast)
Souřadnice	49°53′39″ s. š., 15°56′56″ v. d.
Základní informace
Řád	Benediktini
Založení	kolem roku 1150
Zrušení	1421 zničen husity
Mateřský klášter	Opatovický klášter
Odkazy
Kód památky	28281/6-4967 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podlažický klášter byl benediktinský klášter založený ve 12. století a zničený v roce 1421 husity. Nacházel se ve vesnici Podlažice, která je místní částí Chrasti u Chrudimi v Pardubickém kraji.

Poprvé je klášter připomínán roku 1159 ve spojení se šlechticem Vrbatou, který jej dal postavit^[1], ale výstavba začala pravděpodobně před rokem 1150. Nekrologium kláštera uvádí jako zakladatele a donátora jistého šlechtice Vrbatu z Kostelce. Mniši sem byli vysláni pravděpodobně opatem kláštera v Opatovicích nad Labem. První opat se jmenoval Hugo a je znám jako svědek z listiny datované rokem 1160.^[2]

(c) Zp, CC BY-SA 3.0

Původní podlažický benediktinský dům lze patrně interpretovat jako podvojný klášter založený v duchu hirsauské klášterní reformy. Podvojné kláštery, v nichž působili mniši bok po boku s řeholnicemi (v oddělených sídelních areálech a s minimálním rozsahem styků), jsou příznačným jevem 11.–12. století. Začaly vznikat v 11. století a od poloviny 12. století ustupovaly a postupně zanikly. Sesterské konventy neměly právní subjektivitu a veškerý jejich provoz se řídil ustanoveními platnými pro zřizovatelský ústav mužský. Doložit je představuje obvykle poměrně obtížný problém, protože v písemných pramenech se objevují velmi zřídka. Větší naději lze vkládat do pramenů ikonografických, i když ani ty nejsou hojné. Spolehnout se lze zpravidla právě na nekrologia, ve kterých jsou řeholnice vyznačeny specifickými termíny včetně pojmu „soror“.^[3]

Kolem roku 1350 žilo v klášteře dvacet mnichů.^[1] Klášter byl zničen husitskými vojsky při tažení do východních Čech na jaře 1421 a již nebyl obnoven. Přesto ještě roku 1448 po smrti opata Jana jmenoval papež novým (zřejmě jen titulárním) opatem Bonifáce z Volkenštejna.

Jádro Chrasteckého panství, které původně náleželo klášteru, se v 17. století stalo základem majetku královéhradecké diecéze (založena 1664). Třetí hradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka inicioval výstavbu nového barokního kostela sv. Markéty Antiochijské, který byl vystavěn v letech 1696–1721 na místě původního kostela a ve kterém byl biskup roku 1698 pochován.

• Architektonické články a jejich zlomky
• Keramika a její zlomky (dlaždice, kachle, střešní krytina)
• Inventář hrobů (všechny výše uvedené archeologické nálezy jsou uloženy v muzeu v Chrudimi
• Codex gigas, sepsaný a iluminovaný ve skriptoriu podlažického kláštera. Jedna z největších rukopisných knih světa se snažila shrnout „celé“ tehdejší vědění. Podle celostranného vyobrazení ďábla se také nazývá Ďáblova bible.
• Cínová křtitelnice^[1] z roku 1406, dnes užívaná v katedrále svatého Ducha v Hradci Králové.

Zaniklé klášterní budovy se nacházely jižně a jihozápadně od kostela na dnes prázdné ploše. Trojlodní klášterní kostel byl oproti současnému téměř o polovinu delší, lodi byly delší v západním směru.

Archeologické výzkumy zde proběhly již v letech 1834 a 1908–1909 se souhlasem biskupů Karla Hanla a Josefa Doubravy. Při dalším výzkumu Jana Frolíka v roce 2004 bylo nalezlo šest desítek mužských, ženských a dětských hrobů. Zůstává nejasné, proč byly ženy a děti pohřbívány v mužském klášteře. Dva z dětských hrobů byly nalezeny přímo v rajském dvoře kláštera. Nabízejí se tři možnosti vysvětlení tohoto jevu:

1. Do areálu kláštera pohřbívali lidé z přilehlé vesnici Podlažice, nejbližší kostel byl vzdálen cca 1 km.
2. Do areálu se mohli pohřbívat donátoři kláštera či lidé s klášterem nějak spjatí. Mezi nimi byly samozřejmě i ženy a jejich děti.
3. V klášteře se začalo pohřbívat hned po jeho zničení v roce 1421 a tedy v době, kdy ještě nedošlo k většímu poškození.

V souvislosti s natáčením filmu Ďáblova lest, v němž hrají podstatnou roli i kostel a Codex gigas, proběhl další archeologický výzkum zbytků kláštera.^[4]

• BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa. Praha: Národní knihovna ČR, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-532-8.
• BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - The Devil’s Bible: the secrets of the world’s largest book. 1st ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-533-5.
• CHARVÁT, Petr. Podlažické sestry dvanáctého století v zápisech Codexu Gigas. Archeologie východních Čech. 2015 [vyšlo 2017], sv. 10, s. 99–105, čes. a angl. res.
• SOMMER, Jan. Architektonické články ze zaniklého kláštera v Podlažicích. Praha: vlastním nákl., 2004. 2 sv.: sv. 1: 18 listů, sv. 2: 14 listů. Edice MONUDET, sv. 6, 7.
• VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr a Dušan FOLTÝN. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, str. 258–259, heslo Chrast-Podlažice. ISBN 80-85983-17-6.
• Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 334-336

• Klášter Hirsau

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podlažický klášter na Wikimedia Commons
• Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible – 1. díl seriálu Karla Moudrého (* 24. 12. 1947, † 22. 3. 2009)