Podmalba na skle
Podmalba na skle (die Hinterglasmalerei) je technika malby na sklo za studena, zpravidla prováděná temperovými barvami. Vyskytovala se již v Byzantské říši, odkud byla přenesena ve 13. a 14. století do Itálie.[1] K největšímu rozkvětu této techniky na českém území došlo od II. poloviny 18. století do konce 19. století, kdy při sklárnách v pohraničních oblastech vznikaly malířské dílny a tato technika zlidověla. Námětem podmaleb byly téměř výhradně náboženské motivy – výjevy s postavou Ježíše Krista, Panny Marie, svatých patronů. Obrázky se prodávaly na poutních místech a staly se neodmyslitelnou součástí interiéru venkovských stavení. Jedná se o jednu z nejsvéráznějších forem výtvarného projevu lidových vrstev.[2]
Technika podmalby
Jedná se o malířství „neprůsvitné“, prováděné na rubu skleněné tabulky (na rozdíl např. od vitráží). Při této technice je malba nanášena na „zadní stranu“ skla obrazu, je tedy nutné postupovat v opačném pořadí než při malbě na plátno (malíř podloží pod sklo předlohu, nejprve nakreslí kontury, detaily, které opticky vystupují do popředí malby a po zaschnutí pokračuje vybarvením plochy, úplně na závěr namaluje pozadí). Tato technika je zvláštní tím, že neumožňuje dodatečné korekce a předloha je vzhledem k finálnímu dílu zrcadlově obrácená, což může být někdy půvabně patrné u lidových obrázků, které obsahují text (stranově obrácená písmena nebo i celé nápisy). Hotový obraz je chráněn sklem, na kterém je namalován.[3]
Územní rozšíření středisek výroby podmaleb
Nejstarší zaznamenaná podmalba na území střední Evropy pochází z roku 1442 z rakouského poutního místa Mariazell.[4] Tradice a obliba podmaleb se brzy rozšířila i do dalších poutních míst. Malířské dílny potřebovaly ke své prosperitě zdroj skla a odbyt. Výhodou tedy byla blízkost sklárny, blízkost poutního místa, nebo alespoň místa konání pravidelných jarmarků. Zároveň tyto dílny vznikaly v oblastech, které byly méně úrodné a kde byli obyvatelé nuceni hledat si k zemědělství ještě další způsob obživy.
Mezi nejznámější střediska výroby patřily oblasti: Novohradsko, Šumava (především Kvilda, Pohoří, Raimundsreut), Domažlicko, Chebsko, oblast kolem Nového Boru, České Kamenice, Jablonecko, Jilemnicko, Kladsko a oblast kolem Herálce na Českomoravské vrchovině. V každé z těchto oblastí se postupně utvořil specifický styl, technika malby i typické ornamenty.[5]
Ukázky prací lidových umělců a profesionálních výtvarníků
Panna Marie s dítětem, Nizozemsko (1400-1450)
"Zármutek", lidová malba, Španělsko (19. století)
Hans-Jacob Sprüngli: "Zkouška víry", Švýcarsko (1610-1620)
Svatý Josef s Ježíškem, jižní Čechy (konec 19. století)
"Symboly náboženské reformy", Alsasko (kolem roku 1800)
Sv. Jadwiga, expozice v Domě Kołodzieja, Zgorzelec, Polsko
William Matthew Prior: George Washington, USA (kolem r. 1860)
"Dáma s vodní dýmkou", západní Indie (19. století)
"Mladý muž chladící víno", neznámý umělec, Německo (18. století)
"Dvorní dáma jako Diana na koni", Rakousko (18. století)
"Portrét muže", Musée Borély, Marseille, Francie (19. století)
Regina Reim: "Bez názvu", Německo (21. století)
Odkazy
Reference
- ↑ MELNIK - PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. Československé lidové malířství na skle. [s.l.]: Státní grafická škola v Praze, 1938. 35 s. (čeština)
- ↑ KAFKA, Luboš. Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech. [s.l.]: Muzeum Šumavy v Sušici, 1998. S. 38. (čeština)
- ↑ MELNIK - PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. Československé lidové malířství na skle. [s.l.]: Státní grafická škola v Praze, 1938. 35 s. (čeština)
- ↑ VYDRA, Josef. Die Hinterglasmalerei. Prag: Artia, 1957. 63 s. (němčina)
- ↑ KAFKA, Luboš. Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech. [s.l.]: Muzeum Šumavy v Sušici, 1998. 38 s. (čeština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podmalba na skle na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Velikonoce na Vysočině. 18. - 19.století. V domě Karla Havlíčka Borovského.
Autor: Ji-Elle, Licence: CC BY-SA 4.0
Symbole de la Réforme. Peinture sous-verre, Alsace, vers 1800.
Exposition Vies protestantes : le mot et l'image au Musée alsacien de Strasbourg (2017).
Spiegel-Hinterglasbild "Hl. Joseph mit dem Jesusknaben" (laut Auktionshaus wohl fälschlich der hl. Antonius), Südböhmen, Ende 19. Jh.
Young man cooling wine
Exhibit in the Bode-Museum, Berlin, Germany. This work is in the public domain because the artist died more than 100 years ago. Photography was permitted in the museum without restriction.
Hinterglasbild Dame mit Wasserpfeife, Westindien, Ende 19. Jh.; 56,5 x 43 cm
Man of sorrows, 66 x 54 cm, Spain, 19th century
Eglomisé mit allegorischer Darstellung der Prüfung des Glaubens. Zürich, um 1610–1620. Hinterglasgemälde, 33,5 cm x 42,5 cm
Schweizerisches Nationalmuseum, Zürich
Höfische Dame als Diana zu Pferd. Hinterglasbild. Sichtmaß: 80 x 60 cm. Österreich, zweite Hälfte 18. Jahrhundert.
Autor: Ableiter-Reim, Licence: CC BY-SA 3.0
reverse painting on glass of german paintress Regina Reim, picture 1
„Dom Kołodzieja” (Stellmacherhaus), Aleje Lipowe 1, Zgorzelec; 2005 hierher umgesetztes Umgebindehaus; Innenansicht, Detail: Hinterglasbild Hl. Jadwiga (Hedwig von Andechs)
Autor: William Matthew Prior , Licence: CC0
George Washington, reverse painting on glass, by William Matthew Prior, c. 1860, De Young Museum