Podmilesy (přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Podmilesy
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Podmileský potok na dně zaniklého rybníka v severní části území
Podmileský potok na dně zaniklého rybníka v severní části území
Základní informace
Vyhlášení1. listopadu 2013
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška482–598 m n. m.
Rozloha51,66 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníDomašín
Souřadnice
Podmilesy
Podmilesy
Další informace
Kód5896
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Podmilesy jsou přírodní památka Krušných horách. Nachází se v údolí Podmileského potoka asi jeden kilometr východně od Domašínaokrese Chomutov. Důvodem vyhlášení přírodní památky je ochrana vlhkomilných vysokobylinných lemových společenstev a smíšených jasanovo-olšových lužních lesů s populací prstnatce bezovéhokoniklece lučního českého. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Historie

Okolní krajina byla osídlena a využívána od středověku, kdy na svazích údolí Podmileského potoka severně od chráněného území vznikla vesnice Podmilesy připomínaná poprvé v roce 1431.[3] Existovala až do druhé poloviny dvacátého století, kdy byla po druhé světové válce vysídlena většina původních obyvatel. Vesnice úředně zanikla v roce 1967.[4] Hospodářské a sociální změny na venkově poté vedly k negativním změnám obhospodařované krajiny. Na nich se podílelo zejména scelování pozemků a odstraňování mezí nebo meliorace podmáčených luk.[5] Bukové lesy zanikly už dříve a byly nahrazeny jehličnatými monokulturami.[6] Původní charakter mají pouze lužní lesy, které vyrostly bez lesnických zásahů na nelesních pozemcích.[5]

Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje dne 1. listopadu 2013. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod číslem 5896.[7] Území je součástí rozsáhlejší evropsky významné lokality Podmilesy vyhlášené nářízením vlády ze dne 15. dubna 2005 s rozlohou 237,56 hektarů.[8] Přírodní památka se nachází přibližně ve středu evropsky významné lokality, která pokračuje údolím Podmileského potoka dále k severozápadu a k jihu.[9]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 51,6615 hektarů se nachází v Krušných horách v nadmořské výšce 482–598 metrů a zasahuje do katastrálních území Domašín u Klášterce nad Ohří a Louchov.[7] Území je součástí honitby Vernéřov, ale činnost myslivců nemá na kvalitu biotopu vliv. Významněji se projevuje extenzivní pastva dobytka, která pomáhá udržovat stav travních společenstev. Vytváří také podmínky pro růst prstnatce bezového, ale nevhodným načasováním pastvy může docházet k poškození jeho rostlin.[5]

Abiotické faktory

Geologické podloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika. V severní části se vyskytují prekambrické horniny s různým stupněm metamorfózy (břidlice, fylity, svory, pararuly),[10] zatímco v jihovýchodní části údolí a na úbočích návrší v jihozápadní části jsou prekambrické až paleozoické svory a ruly. Na svahovinách rul se vyvinul převládající půdní typ kambizem dystrická. V malé východní části vznikl na údolních svazích pod Louchovem podzol kambický.[11]geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina a převážně v okrsku Bolebořská vrchovina. Pouze nejsevernější část sevřená zatáčkou silnice náleží do okrsku Přísečnická hornatina.[11]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT4,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů.[12] Celé území patří do povodí Ohře. Z většiny plochy odvádí vodu Podmileský potok, ale západní svah výšiny s kótou 598 metrů odvodňuje jeho bezejmenný přítok.[13]

Flóra a fauna

Pastviny v západní části území

Většinu přírodní památky pokrývají lužní lesy, v nichž převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa), kterou v menší míře doplňuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Přibližně 1,2 hektaru tvoří biotop tužebníkových lad s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Silná eutrofizace vede ke zvýšenému zarůstání kopřivou a na dlouhodobě nevyužívaných pozemcích se šíří dřeviny.[10]

Ze zvláště chráněných druhů rostlin se na osluněných stanovištích bezejmenného návrší (kóta 598 metrů) roste populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a na jižním svahu téhož návrší údajně roste také neznámý počet exemplářů koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).[5]

Zvířena nebyla v chráněném území sledována, ale inventarizační průzkum je navržen jako jeden z podkladů pro zpracování plánu péče na období let 2022–2031.[14]

Přístup

Území je volně přístupné, ale nevede do něj žádná turisticky značená trasa nebo cyklotrasa. Podél severního okraje přírodní památky vede silnice III. třídy z Louchova do Domašína.[13]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl III. M–R). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 403. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076. 
  5. a b c d Plán péče o přírodní památku Podmilesy na období 2013–2022 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-05-23 [cit. 2019-05-26]. S. 10. Dále jen Plán péče (2014). Dostupné online. 
  6. Plán péče (2014), s. 10.
  7. a b c PP Podmilesy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  8. EVL Podmilesy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  9. DOLEŽALOVÁ, Jana; KŘIVÁNEK, Jiří. Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Podmilesy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-02-16 [cit. 2019-05-26]. S. 14. Dostupné online. 
  10. a b Plán péče (2014), s. 9.
  11. a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  12. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  13. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  14. Plán péče (2014), s. 18.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
PP Podmilesy - západní část.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
PP Podmilesy - západní cíp chráněného území
PP Podmilesy - Podmileský potok 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
PP Podmilesy - Podmileský potok