Podmokly (zámek, okres Rokycany)
| Podmokly | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1707 |
| Stavebník | Karel Jiří Michna z Vacínova |
| Další majitelé | Fürstenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 3, Podmokly,  Česko |
| Souřadnice | 49°56′27,66″ s. š., 13°42′11,08″ v. d. |
  Podmokly | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 103828 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podmokly jsou zámek ve stejnojmenné obci v okrese Rokycany. Postaven byl na počátku osmnáctého století a jeho dochovaná podoba je výsledkem mnoha novodobých zásahů, které setřely historický vzhled stavby. Přesto se v budově dochovaly četné detaily, a zámek je od roku 2010 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Prvním panským sídlem v Podmoklech bývala v patnáctém století tvrz, kterou si postavili vladykové z Podmokel. V šestnáctém století byla opuštěna, ale po roce 1568 ji obnovili Hochhauzárové z Hochhazu. V roce 1624 ji zdědili Varlejchové z Bubna. Podruhé tvrz zpustla během třicetileté války a časem zcela zanikla.[2]
Nové sídlo si majitelé panství postavili v hospodářském dvoře. Stálo jen do roku 1707, kdy ho nechal hrabě Karel Jiří Michna z Vacínova zbořit a na jeho místě postavit barokní zámek.[2] Vzhledem ke kvalitě architektury je pravděpodobné, že plány zámku navrhl některý z významných barokních architektů. Mohl jím být i Jan Blažej Santini-Aichel, který podobné prvky jako na podmokelském zámku použil také na jiných svých stavbách.[3] Dalším majitelem zámku se stal apelační rada Jan Kristián Stolz, který u něj zřídil kapli. Od roku 1747 statek patřil Fürstenbergům, kteří jej připojili ke křivoklátskému panství. Roku 1869 zámek s pivovarem prodali a v jejich držení se vystřídala řada dalších majitelů.[2]
Stavební podoba
Jednopatrová zámecká budova má obdélníkový půdorys[2] a stojí na jižním okraji bývalého hospodářského dvora. Stavbu negativně ovlivnily novodobé zásahy, ale přesto se dochovala řada architektonických detailů. Obě hlavní průčelí jsou zdůrazněná dvakrát odstupňovanými rizality.[3] Přízemím vedl průjezd. Oba jeho portály byly zazděny[3] a na vstupním průčelí se dochoval jen klenák s aliančním znakem stavebníka v akantovém rámování.[2] Fásády člení jen kordonová římsa mezi patry, bohatě profilovaná korunní římsa a ostění obdélných oken s uchy. Místnosti jsou zaklenuté valenými klenbami s lunetami.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-01]. Identifikátor záznamu 1783083886 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 268.
- ↑ a b c Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podmokly na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: