Podnebí Česka

Satelitní pohled na Česko v srpnu 2003, část ze snímku NASA, program NASA's Visible Earth[1]

Podnebí v Česku je mírné a vyznačuje se kontinentálními, ale částečně i oceánskými vlivy. Podle Köppenovy klasifikace podnebí většina území Česka patří do klimatických oblastí Dfb, vysoko v horách, přibližně od 1000 m n. m. Dfc, a na vrcholcích nejvyšších českých hor, minimálně 1500 m n. m., kde je podnebí nejchladnější i ET.[2] Naopak nejteplejší oblasti v nížinách musí být klasifikovány jako Cfb. Zdejší podnebí je charakteristické převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně vysokými srážkami. Velký vliv na podnebí Česka má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98 %) ve výšce 500 až 1 000 m, a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. S každými 100 m navíc se průměrná teplota snižuje o 0,61 °C. V posledním desetiletí se teplotní poměry posouvají k vyšším hodnotám.

Teploty

Hustě zastavěné části Prahy jsou v létě nejrozpálenější, nejvyšší letní teploty tam mohou dosahovat 35 °C nebo i více
Luční bouda, kousek pod vrcholem Sněžky

Pokud bychom odečetli rozdíly způsobené různou nadmořskou výškou, tak nejchladnější by byly oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie (většina této oblasti), velká část Beskyd, severní Vysočina a jihozápad Pardubického kraje, naopak nejteplejší by byl úzký pás vedoucí od severovýchodní Prahy přes Plzeň až po Domažlice. Pro představu, kdybychom si vybrali jedno místo severně od Liberce a jedno místo se stejnou nadmořskou výškou západně od Plzně, tak rozdíl průměrné roční teploty mezi těmito místy bude minimálně 1,5 stupně.[3] Nejteplejší místa v Česku jsou jih Jihomoravského kraje a oblasti u břehu Labe od Kolína po Roudnici nad Labem, protože tady je řeka Labe nejníž položená a zároveň okolo nejsou žádné hory, které by mohly klima ochlazovat.[2] S narůstající nadmořskou výškou průměrná roční teplota klesá, teplotní výkyvy se zmenšují a přibývá srážek. Průměrný počet dnů s mrazem je mimo horské oblasti 40 až 160, v horách až 180, těch s celodenním mrazem 30 až 50, v horách až 70. Průměrný roční počet dnů s teplotami nad 25 °C je 20–70, v horách méně než 30 a v nadmořských výškách nad 1500 m méně než jeden a takto teplé dny jsou tu extrémně vzácné a nevyskytují se každý rok.[2]

Průměrné teploty

Průměrné teploty za období 1960–1990

Průměrná roční teplota je od 5 °C do 10 °C, až na pár výjimek. Na naprosté většině Česka je průměrná červencová teplota 14 °C až 19 °C, hodnoty nejteplejších měsíců v daném roce jsou o 0,5 °C vyšší. Průměrná teplota v lednu se pohybuje od −5 °C do −1 °C , průměrné teploty nejchladnějšího měsíce roku jsou o stupeň nižší. Nejchladnější místo v Česku je vrchol Sněžky s průměrnou červencovou teplotou 8,3 °C a lednovou −7,8 °C, roční průměrná teplota je jen 0,4 °C. Nejteplejší místo Česka je v centru Prahy, může za to hlavně od přírody na české poměry dosti teplé klima + silný efekt tepelného ostrova, průměrná lednová teplota je −0,2 °C a červencová 19,7 °C.[2]

Nejnižší a nejvyšší teploty

Nejvyšší letní teploty jsou od 20 °C na vrcholu Sněžky[4] až po 35 °C nebo i více v centru Prahy.[5] Na většině Česka okolo 30 °C. Nejsilnější zimní mrazy jsou v závislosti na místě a síle vlny mrazů od −10 °C až −15 °C v centru Prahy po −20 °C až −30 °C v údolích na severovýchodě Česka nebo Šumavě. Na většině území v rozmezí −15 °C až −25 °C a to včetně vrcholků těch nejvyšších hor, i Sněžky. Na rovinách a kopcích jsou noční mrazy mírnější, v údolích bývají silnější. Na vrcholu Sněžky je v průměru nejchladněji, ale nejnižší zimní teploty tam obvykle neklesají pod −20 °C, noční mrazy tam nemají tendenci být nějak extra silné, je to však vynahrazeno tím, že je tam mnohem chladněji přes den.

Rekordy

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Česka#Teplota vzduchu.

Srážky

Libědice, nejsušší místo v Česku
Bílý Potok, nejdeštivější místo v Česku

V průměrném roce v Česku naprší 55 miliard m³, tj. průměrně 686 mm srážek za rok.[6] Na většině území (hlavně v jeho vnitrozemí) se roční úhrn srážek pohybuje mezi 500 a 700 mm. Směrem k státním hranicím začíná zpravidla srážek přibývat (neplatí u jižní Moravy a Opavska, kde směrem k hranicím naopak srážek ubývá) a na těchto vlhčích místech naprší od 700 do 1000 mm ročně, v nejvyšších horách i víc. Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor.[7] Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.[8] Nejdeštivější část roku je léto a nejsušší zima.

Bouřky

Bouřky se v zimě nevyskytují, mohou se však vyskytovat od března do října. Bouřky většinou přicházejí od jihozápadu a nejvíc bouřek si užije Plzeňský, Karlovarský, Jihočeský, Středočeský kraj a Vysočina. Západní polovina Česka (po 16° v. d.) je celkově k náhlým letním bouřkám mnohem náchylnější než ta východní a zatímco na západě mohou být bouřky každý den i během vln veder, tak na východě je spíše obvyklé, že bouřky přicházejí až při konci veder, při příchodu studené fronty. V létě výrazná část nebo i většina srážek spadne právě při bouřkách

Sníh

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je na většině Česka (v běžných nadmořských výškách) od 40 v nejteplejších oblastech po 100 v těch chladnějších, na horách to může být až 160.[2] Výška sněhu je obvykle menší než 50 cm a vyšší sněhová pokrývka bývá jen na horách.

Rekordy

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Česka#Srážky.

Sluneční svit

Nejvíc hodin slunečního svitu je na jižní Moravě (1800–1900 v průměru za rok), směrem na sever hodin slunečního svitu úměrně ubývá a na místech, kde je ho nejmíň, svítí slunce průměrně 1300–1400 hodin ročně.[9]

Vítr

Na většině Česka je, pokud nejde o vrcholky kopců a hory průměrná rychlost větru 10–18 km/h. Nejméně větrné místo je na východ směrem od Břeclavi, kde průměrná rychlost větru dosahuje jen asi 5 km/h. Na vrcholcích nejvyšších hor je průměrná rychlost větru vyšší než 30 km/h.[10]

Roční období

Jaro

Jaro může být, hlavně ve svém začátku, velmi chladné. V některých letech se totiž zima protáhne až do konce března. V následujícím dubnu může být počasí velmi proměnlivé a poslední sníh může padat v dubnu nebo i začátkem května, kdy mohou být poslední mrazy v chladnějších částech Česka. Stromy začínají kvést v dubnu až v květnu.

Léto

V létě jsou velmi časté bouřky a přechody studených front, které se střídají s vlnami veder. Po přechodu studené fronty nastává velmi prudké ochlazení o 10–15 °C a právě přechody studených front způsobují, že je v jednu chvíli velmi odlišné počasí mezi západem a východem Česka, zatímco v Ostravě může být jasno a 30 °C, tak v Chebu může ve stejnou dobu silně a vytrvale pršet a teplota může být o 10 °C až 15 °C nižší. Některý měsíc v létě však může být i klidný, s mírnými teplotami a bez bouřek. Není žádná vzácnost, když se po silných bouřkách zvednou hladiny řek a způsobí na některých náchylných místech záplavy. Vlny veder na západě Česka často přerušují i lokální bouřky, které obvykle přijdou od jihozápadu, tyhle bouřky neznamenají výraznou změnu dalšího počasí, na rozdíl od studené fronty a po jejich přechodu se zase teplota vrátí brzo na předchozí výši. Na východě je spíše běžnější, že v době veder je jasno nebo skoro jasno až do příchodu studené fronty.

Podzim

Podzim může být ze začátku stále teplý a tomuhle období se říká babí léto, teploty jsou pořád vysoké, nad 20–30 °C, ale už nejsou taková horka jako v létě a noci mohou být mnohem chladnější. První mrazy mohou přijít v říjnu a první sníh v listopadu, méně často už v říjnu. Ke konci podzimu mohou být i časté inverze a na některých místech může být na podzim více větrno než jindy.

Zima

V zimě se prakticky vždy udrží dlouhodobá sněhová pokrývka, která se drží víc než jeden den. V nížinách, hlavně v teplejších zimních dnech jsou časté inverze a v zimě jsou také nejhorší rozptylové podmínky a proto i nejhorší kvalita ovzduší, tomu hodně napomáhá i to, že se nejvíc v téhle části roku topí. Zimní počasí je dost nepředvídatelné a zatímco jedna zima může být mírná, další může být krutá. Během zimy jsou období, kdy jsou teploty mírné, v blízkosti nuly, je spíše zataženo nebo inverze a občas sněží a potom období, kdy je vyšší tlak vzduchu nebo jde vítr z východu nebo severovýchodu, je jasno a silné noční mrazy, nebo může být zataženo, ale je celý den velmi mrazivo. Po silných mrazech může přijít velmi silné sněžení. V zimě běžně opakovaně nastávají oblevy a potom opět nasněží a delší dobu leží na zemi sníh než znovu roztaje.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. http://visibleearth.nasa.gov/. visibleearth.nasa.gov [online]. [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18. 
  2. a b c d e Školní atlas ČESKÁ REPUBLIKA a EVROPA. Vizovice: SHOCART, 2007. 65 s. ISBN 80-7224-247-4. Kapitola Podnebí, s. 8 až 9. 
  3. Archivovaná kopie. tropik.cz [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  4. http://www.wunderground.com/history/station/11653/2014/7/22/MonthlyHistory.html
  5. http://www.wunderground.com/personal-weather-station/dashboard?ID=IPRAGUE4#history/s20100702/e20100801/mmonth
  6. SMOLOVÁ, Irena. Hydrologické podmínky ČR – vodní toky [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie [cit. 2023-11-12]. S. 2. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  7. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/sra6190.gif
  8. www.meteopress.cz [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-22. 
  9. http://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/obrazky/svit-mapa-6.4.2013.png
  10. Archivovaná kopie. www.ekowatt.cz [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-22. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bílý Potok from Ořešník.JPG
Autor: Rawac, Licence: CC BY-SA 3.0
Village of Bílý Potok in Jizera Mountains, view from a top of Ořešník
Povodeň srpen10.jpg
Svitávka 10 hodin po záplavované vlně, stále 2metry nad normál, louky před Zákupami
Snih-23.5.2004.jpg
23. květen roku 2004, území ČR zasáhla studená fronta
Babinske louky.jpeg
Autor:

This photograph was taken by Roman Zázvorka and released under the license(s) stated below. You are free to use it as long as you credit me and follow the terms of the license.

Attribution :  © Roman Zázvorka
More of my work can be found in my gallery www.commons-romanzazvorka.org

(Email: to send a message)

, Licence: CC BY-SA 3.0
Babinské_louky.
Inverze v Liberci 003.jpg
Autor: Nonnel, Licence: CC BY-SA 3.0
Inverze nad Libercem. Pohled ze soukromého letadla.
Barvy před Zahrádkou.JPG
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Barvy před Zahrádkou
Liebotitz-2010-06-21-PohledOdSeveru.JPG
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Libědice, pohled od severu
Studena fronta.jpg
Řez studenou frontou.
Prague, Czech Republic Astronaut Image.jpg
Astronaut Photo of Prague, Czech Republic taken from the International Space Station (ISS) during Expedition 23 on April 8, 2010.
Železná Ruda 2006 v zimě 03.jpg
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Železná Ruda v zimě