Podolské nábřeží
| |||
---|---|---|---|
Podolský přístav u nábřeží | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 2, Praha 4 | ||
Čtvrť | Podolí, Vyšehrad | ||
Poloha | 50°3′1,17″ s. š., 14°24′56,66″ v. d. | ||
Začíná na | Dvorecké náměstí | ||
Končí na | Vyšehradský tunel | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Podolí | ||
Další údaje | |||
PSČ | 110 00 | ||
Kód ulice | 465992 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podolské nábřeží ve čtvrti Podolí v Praze prochází u pravého břehu Vltavy od Dvoreckého náměstí kolem Veslařského ostrova k vyšehradskému tunelu. Za tunelem na něj navazuje Rašínovo nábřeží.[1] Malá část nábřeží před vyšehradským tunelem patří do čtvrtě Vyšehrad. Po nábřeží vede tramvajová trať, součást tratě Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
Historie
Část nábřeží jižně od vyšehradského tunelu k Podolské ulici se v letech 1904–1906 jmenovala Vyšehradské nábřeží, od roku 1906 Libušino nábřeží, od roku 1924 (spojené s úsekem severně od tunelu) Rašínovo nábřeží, od roku 1941 nábřeží Karla Lažnovského, od roku 1945 opět Rašínovo nábřeží; v letech 1951–1990 byla část jižně od tunelu oddělena jako nábřeží Karla Marxe a roku 1990 byl opět tento úsek připojen k Podolskému nábřeží.
Úsek od Dvoreckého náměstí k Podolské ulici nese název Podolské nábřeží nepřetržitě od roku 1935, kdy tato nová komunikace nahradila původní hlavní dopravní tah Podolskou ulicí.
U nábřeží je Podolský přístav s historickou dřevěnou budovou Yacht Klubu, jednoho z nejstarších veslařských klubů ve střední Evropě. Klub založil v roce 1893 všestranný český sportovec Josef Rössler-Ořovský.[2] U podolském břehu zhruba na úrovni protější Císařské louky leží Veslařský ostrov, který vznikl hlavně naplavováním písku při občasném zatarasení řečiště ledem; je připomínán již roku 1420.
Budovy, firmy a instituce
- restaurace SOHO – Podolské nábřeží 1[3]
- Žluté lázně – Podolské nábřeží 1184/3[4]
- Český svaz vodního motorismu – Podolské nábřeží 5[5]
- Ústav pro péči o matku a dítě (Podolské nábřeží 157/36)
- restaurace Rest – Podolské nábřeží 34
- Podolská vodárna (Podolská 15/17)
- Plavecký stadion Podolí (Podolská 43/74)
Odkazy
Reference
- ↑ Hlavní město Praha - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2018-11-13 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
- ↑ RACKOVÁ, Autor: Kateřina. Podolské nábřeží. www.prahaneznama.cz [online]. 2016-02-08 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.soho.cz [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-02.
- ↑ Kontakt - Žluté lázně - sportovní a relaxační areál. www.zlutelazne.cz [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
- ↑ ČSVM - Český svaz vodního motorismu. mysite [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolské nábřeží na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“