Podpětovité

Jak číst taxoboxPodpětovité
Chirita linearifolia x sinensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďpodpětovité (Gesneriaceae)
Dumort., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podpětovité (Gesneriaceae) je velká čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje asi 3000 druhů ve 130 rodech. Převážná většina podpětovitých roste v tropech. Jsou to zejména byliny, řidčeji dřeviny se vstřícnými jednoduchými listy a pětičetnými květy. Některé druhy nápadně kvetou a jsou pěstovány jako pokojové rostliny.

Mitraria coccinea

Popis

Podpětovité jsou byliny a polokeře, zřídka i liány, keře a malé stromy. Asi čtvrtina druhů jsou epifyty. Velikost rostlin sahá od 2,5 cm (Sinningia pusilla) po 8 metrů (Solenophora calycosa).

Stonky a listy

Stonek je často zprvu přímý a později poléhavý. U některých druhů je stonek velmi zkrácený a listy tvoří zdánlivě přízemní růžici. Na uzlinách lodyhy se u druhů rostoucích ve vlhkých podmínkách často tvoří adventivní kořeny. Často jsou rostliny měkce chlupaté. Odění je z jednoduchých a někdy i žlaznatých chlupů, obsahujících často živé buňky i po dosažení zralosti. Listy jsou vstřícné, výjimečně střídavé nebo přeslenité, se zpeřenou žilnatinou. Občas jsou protistojné listy velmi nestejné nebo jeden chybí. Listy jsou jednoduché, celokrajné nebo zubaté, vzácně i hluboce členěné.

Květy a plody

Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní, nejčastěji vrcholíky, hrozny nebo jsou květy jednotlivé. Někdy jsou přítomny listeny a ve složených květenstvích i listence. Květy jsou oboupohlavné, souměrné nebo řidčeji téměř pravidelné, nenápadné až velké a nápadné, pětičetné. Častá je protandrie. Květy mohou dosáhnout délky až 8 cm (např. Columnea crassifolia). Kališní lístky jsou volné nebo srostlé v krátkou či dlouhou trubku. Kalich je často vytrvalý a za plodu široce rozestálý. Korunní lístky jsou částečně nebo zcela srostlé. Koruna je nejčastěji trubkovitá a dvoupyským ústím, dále zvonkovitá, řepicovitá, kolovitá, nálevkovitá, válcovitá, s krátkou nebo dlouhou korunní trubkou. Koruna je často jednostranně vypouklá nebo na bázi s ostruhou, z kalichu přímo nebo šikmo vystupující.

Tyčinky jsou 4 (výjimečně 5), někdy je místo 5. tyčinky přítomno staminodium. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně, často jsou dvoumocné (2 tyčinky jsou delší než zbývající). V květech je většinou přítomen kruhovitý, laločnatý až dělený nektáriový disk. Semeník je svrchní, polospodní nebo spodní, srostlý ze 2 plodolistů, nejčastěji jednopouzdrý (někdy se druhotně spojí placenty a vytvoří 2 komůrky), s 1 tenkou čnělkou s hlavatou nebo dvoulaločnou bliznou. Placentace je parietální. Vajíček je mnoho. Plodem je vysýchavá nebo i dužnatá lokulicidní, řidčeji septicidní tobolka s mnoha semeny nebo řidčeji bobule. Semena jsou velmi drobná, obvykle jen 0.2 až 0.4 mm velká, s celulárním endospermem nebo bez endospermu.

Ekologické interakce

© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Listy Columnea consanguinea lákající jasně červeně zbarvenou skvrnou opylovače ke květům
Samec 'orchidejové' včely Euglossa sp.

Některé druhy jsou krátkověké a po vysemenění odumírají. Vytrvalé druhy mohou mít sukulentní stonek, případně je stonek na bázi dřevnatý a po pominutí sucha opět obráží. Také mohou mít podzemní jednoleté či vytrvalé hlízy nebo oddenky.[1]

Opylování

U podpětovitých často dozrávají prašníky dříve než blizna. U druhů s krátkověkými květy však může být zralý pyl i receptivní blizna zároveň a může docházet k samoopylení, pokud květy již nebyly opyleny.[1]

Podpětovité jsou opylovány nejčastěji včelami, motýly, můrami, mouchami, netopýry a ptáky. Mnohé druhy lákají opylovače jasně zbarvenými kalichy a dokonce i pestře zbarvenými listy (např. Columnea cosanguinea).[2] Neotropické druhy s trubkovitými žlutými, oranžovými nebo červenými květy jsou většinou opylovány kolibříky. Mnoho jiných druhů je opylováno zářivě kovově zbarvenými tzv. 'orchidejovými' včelami z tribu Euglossini, jejichž samci sbírají pomocí kartáčků na předních nohou vonné silice z povrchu květů a uskladňují je ve specializovaných orgánech na zadních nohou.[3]

Šíření semen

Drobná semena jsou šířena ponejvíce větrem. V Karibiku jsou přenášena mezi ostrovy tropickými bouřemi. Tobolky mnohých druhů (např. Kohleria) pukají na vrcholu 2 otvory překrytými tuhými chlupy a semena jsou tak z nich vytřepávána postupně. Některé druhy (Gesneria aj.) naopak semena vystavují dešti a ta jsou následně rozstřikována po okolí.[1] Semena druhů s dužnatými plody jsou obvykle šířena ptáky.[2]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 2700 až 3700 druhů ve 126 až 147 rodech. Největší rody jsou cyrtandra (Cyrtandra), kolumnea (Columnea), beslerie (Besleria), eschynantus (Aeschynanthus), chirita (Chirita), Henckelia, tořivka (Streptocarpus) a drymonie (Drymonia), počty druhů stejně jako vymezení rodů jsou však velmi neustálené.[2][4]

Podpětovité jsou rozšířeny v tropech celého světa, málo v Austrálii. Chybí v saharské a severní Africe a v Arábii. V některých oblastech přesahuje i do subtropů a do mírného pásu (Evropa, východní Asie, jižní Afrika).[4] Asi polovina druhů pochází z tropické Ameriky. Nejvíce druhů roste ve vlhkých tropech od nížinného deštného lesa po horské biotopy.[1]

V jižní Evropě rostou celkem 3 rody a 6 druhů podpětovitých. Pět druhů (Haberlea ferdinandi-coburgii, Haberlea rhodopensis, Jankaea heldreichii, Ramonda serbica a Ramonda nathaliae) jsou endemity východního Středomoří (Řecko, Bulharsko, Srbsko, Makedonie, Albánie), Ramonda myconi je endemit Pyrenejí.[5]

Taxonomie

Podpětovité jsou dobře vyhraněná čeleď, jejíž ohraničení je ustálené. V minulosti byla nejčastěji řazena do řádu krtičníkotvaré (Scrophulariales), případně hluchavkotvaré (Lamiales). Podle dnešních poznatků je nejblíže příbuznou skupinou čeleď pantoflíčkovité (Calceolariaceae).

V současné taxonomii je čeleď členěna na tři podčeledi a několik tribů:

  • Didymocarpoideae – asi 2150 druhů v 82 rodech, roztroušeně v tropech celého světa, jižní Evropa, Japonsko a jižní Afrika
  • Epithematoideae – asi 75 druhů v 6 rodech, Indie, jv. Asie, 1 druh v západní Africe a 1 v Americe od Mexika po Peru
  • Gesnerioideae – přes 1500 druhů v 63 rodech
    • Coronanthereae – 20 druhů v 9 rodech, jih Jižní Ameriky, Šalomounovy ostrovy, Antily, Nová Kaledonie, v. Austrálie, Nový Zéland,
    • Titanotricheae – jediný druh, Titanotrichum oldhamii. Čína až Japonsko a záp. Malajsie
    • Gesnerieae – asi 1500 druhů v 53 rodech, Střední a Jižní Amerika[4]
Strukturní vzorec kyseliny kaffeové

Obsahové látky

Mezi nejčastější obsahové látky náleží fenolické glykosidy, orobanchin, estery kyseliny kaffeové a anthokyany (gesnerin v květech, kolumnin v listech). Není znám obsah iridoidů, saponinů ani kyanogenních sloučenin.[1][2]

Zástupci

  • aloplektus (Alloplectus)
  • belonie (Bellonia)
  • beslerie (Besleria)
  • cyrtandra (Cyrtandra)
  • drymonie (Drymonia)
  • episcie (Episcia)
  • eschynantus (Aeschynanthus)
  • gloxinie (Sinningia)
  • gloxiniovka (Gloxinia)
  • haberlea (Haberlea)
  • hypocyrta (Hypocyrta, syn. Nematanthus)
  • chirita (Chirita)
  • jonátka (Saintpaulia, syn. Streptocarpus)
  • kodonante (Codonanthe)
  • kohlerie (Kohleria)
  • kolumnea (Columnea)
  • křivůtka (Achimenes)
  • nematantus (Nematanthus)
  • plstnatka (Jancaea, syn. Ramonda)
  • podpět (Gesneria)
  • ramonda (Ramonda)
  • rechsteinerie (Rechsteineria, syn. Sinningia)
  • sarmienta (Sarmienta)
  • skalokráska (Petrocosmea)
  • smitianta (Smithiantha)
  • tořivka (Streptocarpus)
  • vrapolist (Rhytidophyllum)[6]

Význam

Jako pokojové rostliny jsou pěstovány zejména různé druhy a kultivary rodů Saintpaulia, Achimenes, Columnea, Episcia, Streptocarpus, Sinningia aj. Některé druhy těchto rostlin mohou způsobit dermatitidu.[1] Velké množství rodů, druhů i kultivarů lze najít ve sklenících botanických zahrad.[7] Různé druhy podpětovitých jsou používány jihoamerickými indiány k léčení některých neduhů.[1] Listy Didymocarpus pedicellata jsou v indické medicíně používány při ledvinových a žlučníkových kamenech.[8]

Přehled rodů

Achimenes, Aeschynanthus, Agalmyla, Allocheilos, Alloplectus, Allostigma, Alsobia, Amalophyllon, Anetanthus, Anna, Asteranthera, Beccarinda, Bellonia, Besleria, Billolivia, Boea, Boeica, Briggsiopsis, Cathayanthe, Centrosolenia, Championia, Chautemsia, Chayamaritia, Christopheria, Chrysothemis, Codonanthe, Codonanthopsis, Codonoboea, Columnea, Conandron, Coptocheile, Corallodiscus, Coronanthera, Corytoplectus, Crantzia, Cremersia, Cremosperma, Cremospermopsis, Cubitanthus, Cyrtandra, Damrongia, Deinostigma, Depanthus, Diastema, Didissandra, Didymocarpus, Didymostigma, Dorcoceras, Drymonia, Emarhendia, Episcia, Epithema, Eucodonia, Fieldia, Gasteranthus, Gesneria, Glabrella, Glossoloma, Gloxinella, Gloxinia, Gloxiniopsis, Goyazia, Gyrocheilos, Gyrogyne, Haberlea, Hemiboea, Henckelia, Heppiella, Hexatheca, Jerdonia, Kaisupeea, Kohleria, Lampadaria, Lembocarpus, Leptoboea, Lesia, Liebigia, Litostigma, Loxocarpus, Loxonia, Loxostigma, Lysionotus, Mandirola, Metapetrocosmea, Microchirita, Middletonia, Mitraria, Monophyllaea, Monopyle, Moussonia, Napeanthus, Nautilocalyx, Negria, Nematanthus, Neomortonia, Niphaea, Nomopyle, Orchadocarpa, Oreocharis, Ornithoboea, Pachycaulos, Pagothyra, Paliavana, Paraboea, Paradrymonia, Parakohleria, Pearcea, Peltanthera, Petrocodon, Petrocosmea, Pheidonocarpa, Phinaea, Platystemma, Primulina, Pseudochirita, Rachunia, Ramonda (vč. Jancaea), Raphiocarpus, Reldia, Resia, Rhabdothamnopsis, Rhabdothamnus, Rhoogeton, Rhynchoglossum, Rhynchotechum, Rhytidophyllum, Ridleyandra, Rufodorsia, Sanango, Sarmienta, Seemannia, Senyumia, Sepikea, Shuaria, Sinningia, Smithiantha, Solenophora, Somrania, Spelaeanthus, Sphaerorrhiza, Stauranthera, Streptocarpus (vč. Saintpaulia), Tetraphylloides, Titanotrichum, Tribounia, Trichodrymonia, Tylopsacas, Vanhouttea, Whytockia[9]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  2. a b c d JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  3. Absolute Astronomy: Euglossini [online]. Dostupné online. 
  4. a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  6. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  8. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 
  9. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Gesneria venticosa.jpg
Autor: Lockal, Licence: CC BY-SA 3.0
Gesneria venticosa
Starr 060625-8201 Cyrtandra sp..jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cyrtandra sp. (leaves). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Paradrymonia hypocyrta.JPG
Autor: LucaLuca, Licence: CC BY-SA 3.0
Paradrymonia hypocyrta
Gardenology-IMG 4825 hunt10mar.jpg
Autor: Raffi Kojian, Licence: CC BY-SA 3.0
Photographed at Huntington Gardens (Los Angeles) in March
2007-04-20Saintpaulia ionantha04.jpg
Autor: Wildfeuer, Licence: CC BY-SA 3.0

Saintpaulia ionantha

  • English: African violet
  • нохчийн: Africká fialka
  • Deutsch: Usambaraveilchen
  • français: Saintpaulia commun
  • hornjoserbsce: Afriska fijałka
  • magyar: Afrikai ibolya
  • italiano: Violetta africana
  • lietuvių: Sanpaulija, Afrikos žibutė
  • polski: Fiołek afrykański
  • português: Violeta-africana
  • română: Violete africane
  • українська: Сенполія, африканська фіалка
Kohleria.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Eugene van der Pijll assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0

Kohleria sp. From lt.wikipedia: lt:Image:Kohleria.JPG. Original description:



Kolerija (Kohleria sp.) Šeima. Gesneriniai (Gesneriaceae)

Foto: Algirdas, 2006 m. balandžio 26 d. Fotografuota kabinete.
Chrysothemis pulchella2100286255.jpg
Autor: Scott Zona from USA, Licence: CC BY 2.0
Chrysothemis pulchella in South Miami, FL, USA
Chirita linearifolia x sinensis2.jpg
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0
Chirita linearifolia x sinensis
Lamiales - Episcia cupreata 4.jpg
Autor: Emőke Dénes, Licence: CC BY-SA 4.0
Episcia cupreata leaves and flowers in Kew Gardens, England.
Caffeic acid.svg
chemical structure of Caffeic acid
Haberlea ferdinandi-coburgi 002.JPG
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Haberlea rhodopensis (syn. H. ferdinandi-coburgi), Gesneriaceae, inflorescences; Botanical Garden KIT, Karlsruhe, Germany.
Nematanthuswettsteinii2.jpg
Nematanthus wettsteinii in the Botanical Building at Balboa Park in San Diego, California, USA.
Male Euglossa sp.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 2.0
Columnea consanguinea (foliage).jpg
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Foliage at Rara Avis, near Las Horquetas, Costa Rica.
4867-Alloplectus speciosus.jpg
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 3.0
Alloplectus speciosus, Bot. Garden Teplice, Czech Republic
00559 - Parakohleria rhodotricha.JPG
Autor: Tubifex, Licence: CC BY-SA 3.0
Parakohleria rhodotricha - Botanical Garden Göttingen
Ramonda serbica1.jpg
Ramonda serbica
Rhytidophyllum tomentosum nectar (Scott Zona) 001.jpg
Autor: Scott Zona from Miami, Florida, USA, Licence: CC BY 2.0
cultivated, South Miami, Florida, USA. You can see the nectar pooling in the corolla. No wonder the hummingbirds like this plant.
Columnea banksii 03.jpg
Autor: Kor!An (Корзун Андрей), Licence: CC BY-SA 3.0
Columnea × banksii (pot plant).
Achimenes 7174.JPG
Autor: Rameshng, Licence: CC BY-SA 3.0

Achimenes displayed in the Lalbagh flower show in Lalbagh, Bangalore, India in August 2011.

Achimenes is a genus of about 25 species of tropical and subtropical rhizomatous perennial herbs in the flowering plant family Gesneriaceae. They have a multitude of common names such as Magic Flowers, Widow's Tears, Cupid's Bower, or Hot Water Plant.
Sinningia speciosa (cultivar) 01.jpg
Autor: Kor!An (Корзун Андрей), Licence: CC BY-SA 3.0
Gloxinia speciosa (unknown cultivar; double-flowered; main title of this page for this species is incorrect)
Drymonia sp.1.jpg
Autor: Kurt Stüber [1], Licence: CC BY-SA 3.0

Species: Drymonia sp.
Family: Gesneriaceae

Image No. 2
Ramonda myconi.JPG
Pyrenean-violet
Haberlea rhodopensis0.jpg
Autor: Kurt Stüber [1], Licence: CC BY-SA 3.0

Species: Haberlea rhodopensis
Family: Gesneriaceae

Image No. 1