Podpojištění

Podpojištění je stav, kdy je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota.[1] V případě pojistné události pak bude pojistné plnění (tedy náhrada od pojišťovny) stanovováno ve stejném poměru ke škodě, v jakém byla částka, na níž bylo pojištění sjednáno, ke skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu.[2]

Popis podpojištění

Pokud je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota, dochází k podpojištění.[1] Za stanovení pojistné částky odpovídá pojistník (ten, kdo pojištění sjednává a bude jej pak také platit).[3] Vlastní hodnota pojišťovaného předmětu se stanovuje dle nákladů nutných na pořízení, výpočtem nebo znaleckým posudkem. V případě pojistné události je podpojištění vnímáno relativně vůči hodnotě pojištěného předmětu.[1] To znamená, že pojišťovnou bude vyplácena náhrada v takové poměrné výši vůči způsobené škodě, v jaké je hodnota uzavřeného pojištění vůči skutečné hodnotě předmětu. Definice podpojištění je uvedena v zákoně č. 89/2012 Sb. („NOZ“) takto:[4]

„Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.“

Bude-li tedy například předmět v hodnotě 10 milionů (tj. „pojistná hodnota“)[2] pojištěn pouze na částku 5 milionů (tj. „pojistná částka“)[2], tedy na částku poloviční, a na předmětu dojde ke škodě ve výši 2 milionů (tedy v pětinové částce vůči skutečné hodnotě předmětu), bude vyplacena částka (tj. „pojistné plnění“) v pětinové výši vůči pojištěné hodnotě, tedy 1 milion.

Důvody vzniku

Možnými důvody vzniku podpojištění může být:

  • snaha o snížení poplatků za pojištění (nižší ocenění pojišťovaného předmětu představuje nižší pojistku a tedy i nižší placení pojistného)[5]
  • nedostatečné ocenění pojišťovaného předmětu (například pozapomenutí na ocenění vybavení bytu atd.)[5]
  • nezohlednění zvyšování hodnoty pojišťovaného předmětu (například inflací, zvyšování ceny bytu zvelebování (rekonstrukcí) jeho částí (koupelna, WC) či zhodnocování starožitností apod.)[5]

Předcházení podpojištění

Pro předcházení podpojištění (ale i nadpojištění) je třeba pojistnou částku, která je uvedena v pojistné smlouvě, pravidelně porovnávat s aktuálním stavem předmětu a průběžně pojistnou částku ve smlouvě upravovat.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c JERMÁŘ, Petr. Orientujte se v pojištění 1. Banky.cz [online]. 2013-12-10 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. ISSN 2464-4579. 
  2. ↑ a b c SIMKANIČ, Ján. Podpojištění je jako časovaná bomba. Měšec.cz [online]. 2003-08-13 [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. ISSN 1213-4414. 
  3. ↑ ŠEDIVÁ, Štěpánka. Pojištění nemovitosti: jste pojištění, nebo jen platíte pojišťovně příspěvky?. Peníze.cz [online]. 2011-09-26 [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  4. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné online. § 2854. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. ↑ a b c HUTLOVÁ, Hana. Problematika podpojištění. Dům Financí.cz [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1802-5153. 
  6. ↑ KOLMANOVÁ, Vendula. Pojištění nemovitostí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009. 45 s. Dostupné online. Kapitola Podpojištění, přepojištění, s. 13. 

Literatura

  • ŠÍDLO, Dušan. Život jako riziko. Praha: Adadin Agency, 2010. 188 s. ISBN 978-80-904345-1-6. 

Související články