Podtočenský potok
| Podtočenský potok | |
|---|---|
 Podtočenský potok | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 0,98 km |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Praha-Točná 340 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Břežanského potoka pod Starým lisem 265 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Praha – Točná; Středočeský kraj – Dolní Břežany) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Břežanský potok (přítok Vltavy) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podtočenský potok je potok na hranici katastrů obcí Točná a Dolní Břežany, a tím tedy i na hranici hlavního města Prahy a Středočeského kraje, respektive okresu Praha-západ. Potok v Centrální evidenci vodních toků vůbec není uveden.[1] Nazývá se podle studánky Pod Točnou i celkové své situace jižně od Točné. V Břežanskému údolí se zprava vlévá do Břežanského potoka, přičemž koncový úsek potoka spadá do katastrálního území Lhota u Dolních Břežan obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Délka toku činí 0,98 km (od ulice Branišovská/K Točné).
Průběh toku
Potok pramení na hranicích hlavního města Prahy a Středočeského kraje, mezi Prahou 12, respektive její částí Točná a obcí Dolní Břežany. Má více pramenišť, přičemž nejméně jeden pramen je situován někde severovýchodně od ulice Branišovské, respektive jejího pokračování K Točné, a tuto komunikaci v armatuře podtéká do údolí zvaného V Olšičkách. Tento výběžek lesa zvaného z točenské strany Starý lis (původně Starý les) a z dolnobřežanské strany Pod Spálenkou je místem, ke se nacházejí další prameniště potůčku, který zde nabývá na síle.
Odtud pak pokračuje prudkým údolím, spíše roklí či strží, nazývaném Na Dolech směrem k Břežanskému údolí, kde vytváří malé vodopády. Ze Starého lisu se do potůčku vlévá ještě pramen od studánky Pod Točnou. V dolní části toku je údolí přepaženo asi 2 metry vysokou mohutnou kamennou přehradou, která je ale z větší části zanesena. Pod přehradou, v místech kde se strž Na Dolech rozšiřuje do Břežanského údolí, je koryto potoka zanesené a vodoteč tak na posledních několika desítkách metrů své cesty do Břežanského potoka mizí v podzemí.
Podtočenský potok se dolní polovinou svého toku nachází v přírodní rezervaci Šance, a v přírodním parku Modřanská rokle-Cholupice a také v chráněné evropsky významné lokalitě Břežanské údolí.
Pozapomenutý Podtočenský potok je jasně patrný na starých mapách vojenských mapách (od první vojenské mapování)[2]. Na novějších mapách je značený například na státních mapách 1:5000 ze 70.[3] a 80.[3] let 20. stol.
Odkazy
Reference
- ↑ Centrální evidence vodních toků (CEVT) (Voda, eAGRI). eagri.cz [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-11.
- ↑ Oldmaps - Staré mapy. oldmaps.geolab.cz [online]. [cit. 2019-05-17]. Dostupné online.
- ↑ a b ROKYCANECH, kancl 379 na ZÚ a vývojové pracoviště v. Prohlížení archiválií. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Staré vojenské mapování
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Skret4, Licence: CC BY-SA 4.0
Podtočenský potok v údolí zvaném Na Dolech.