Podviní (tvrz)

Tvrz Podviní
Na severním okraji pozemku byla monumentální vstupní brána do dvora, dochovaný pilíř z původní dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací, je jediný svědek staré tvrze
Základní informace
Výstavba	14. století
Zánik	16. století
Poloha
Adresa	Podvinný Mlýn, Praha 9 - Libeň, Česko Česko
Ulice	Podvinný mlýn
Souřadnice	50°6′36,55″ s. š., 14°29′11,36″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz v Podviní je zaniklá stavba v Praze-Libni v ulici Podvinný mlýn severně od potoka Rokytka.^[1]

Tvrz ve vsi Podviní vznikla pravděpodobně již ve 14. století a možná jde o nejstarší osídlené místo na celém rozsáhlém území dnešní Libně. ^[2] Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je z roku 1318, kdy byl jejím vlastníkem Pavel (snad pražský měšťan). V 90. letech 14. století držel ves pražský měšťan Franěk, který ji prodal vdově po Oldřichu Bavorovi Kristě.

Když zemřela, ujímá se jej Adam Podvinský, boháč, mezi jehož dlužníky patřil i Václav IV. Zajímaví jsou také jeho dva příbuzní. Mikuláš Podvinský, mistr Karlovy univerzity, proslul jako neúprosný ideový odpůrce Jana Husa. A Jan Podvinský, který stál v čele nešťastných konšelů, které Václav IV. na sklonku své vlády jmenoval na radnici v Novém Městě pražském. Stal se novoměstským purkmistrem, ale ze svého úřadu se dlouho netěší. Během první pražské defenestrace v neděli 30. července 1419 byl spolu s dalšími konšely (počet zavražděných se v různých pramenech liší) brutálně zabit husity, zradikalizovanými Janem Želivským. Adam Podvinský měl větší štěstí: podařilo se mu spasit duši útěkem z Podviní do ciziny. Totéž se povedlo mistru Mikulášovi z Podviní.^[3]

Roku 1421 zabrali husité statky tehdejšímu majiteli Adamovi a postoupili je Janu Bradatému. V tom roce je první zmínka o tvrzi. Po smrti Jana přešla tvrz s dvorem na jeho syny Vaňka a Zikmunda. Vaněk roku 1438 zapsal na podvinské tvrzi dluh 47 kop grošů Mikuláši z Krchleb. Tuto pohledávku o rok později postoupil Mikuláš Martinovi z Cách. Roku 1443 došlo k dohodě mezi bratry Martinem a Alešem, kdy Aleš přenechal bratrovi práva k tvrzi za 75 kop grošů a Martin se zavázal, že bratrovi poskytne na tvrzi „dvě nebo tři komory, v nichž by mohl chovat své věci, kteréž by jemu k hospodářstvie potřebny byly“. Po Martinově smrti se tvrzi ujala jeho žena Marta a syn Lukáš; ten se stal koncem 60. let 15. století jediným majitelem tvrze se dvorem a od roku 1470 se nazýval Podvinský z Lerojid.

Poté vlastnili podvinskou tvrz Jan Hroznata z Vrtby (počátek 16. století) a po něm Mikuláš Sulek z Hrádku, který před rokem 1524 prodal „dvůr, tvrz a ves Podviní“ Mikuláši Bryknarovi z Brukštejna. Mikuláš pak spojil Podviní se svým libeňským panstvím.

Roku 1595 byla podvinská tvrz již pustá, brzy poté zpustly i ostatní budovy a Podviní zaniklo. Poslední zmínka o pusté tvrzi je z roku 1609.

Zjišťovací archeologický výzkum koncem 20. století provedený před výstavbou nových budov se musel omezit pouze na některé vybrané parcely; průzkum historicky nejzajímavějšího areálu mlýna vynechal (s novou výstavbou se zde nepočítalo). Základní obhlídkou byly pracovníky archeologické společnosti objeveny základy opěrné zdi a rozsáhlá destrukce většího objektu, nacházejícího se severně od původních budov. K nalezenému objektu patřil sklípek vyzděný z lomového zdiva, na severní straně západně od náhonu pak monumentální vstupní brána do dvora. Dochovaný pilíř z dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací. Nepřímo tak byla potvrzena domněnka o místě zaniklé středověké tvrze v Podvinní.^[4]. Po tvrzi však nic dalšího nezbylo, ani lidé kteří žijí v okolí o existenci této tvrze nevědí.

• Mlýn v Podviní vznikl v 18. století. Koncem 20. století byl jako pustý obýván squattery a roku 2001 vyhořel - zřítil se krov a mansardová střecha^[4]. Jeho osud je téměř podobný osudu tvrze.

• HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 56.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 300. Dostupné online.

• Podviní (Praha)

• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.32. Městská knihovna v Praze.
• Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 7. Vydáno v březnu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.