Podviní (tvrz)

Tvrz Podviní
Na severním okraji pozemku byla monumentální vstupní brána do dvora, dochovaný pilíř z původní dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací, je jediný svědek staré tvrze
Na severním okraji pozemku byla monumentální vstupní brána do dvora, dochovaný pilíř z původní dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací, je jediný svědek staré tvrze
Základní informace
Výstavba14. století
Zánik16. století
Poloha
AdresaPodvinný Mlýn, Praha 9 - Libeň, ČeskoČesko Česko
UlicePodvinný mlýn
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz v Podviní je zaniklá stavba v Praze-Libni v ulici Podvinný mlýn severně od potoka Rokytka.[1]

Historie

Tvrz ve vsi Podviní vznikla pravděpodobně již ve 14. století a možná jde o nejstarší osídlené místo na celém rozsáhlém území dnešní Libně. [2] Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je z roku 1318, kdy byl jejím vlastníkem Pavel (snad pražský měšťan). V 90. letech 14. století držel ves pražský měšťan Franěk, který ji prodal vdově po Oldřichu Bavorovi Kristě.

Když zemřela, ujímá se jej Adam Podvinský, boháč, mezi jehož dlužníky patřil i Václav IV. Zajímaví jsou také jeho dva příbuzní. Mikuláš Podvinský, mistr Karlovy univerzity, proslul jako neúprosný ideový odpůrce Jana Husa. A Jan Podvinský, který stál v čele nešťastných konšelů, které Václav IV. na sklonku své vlády jmenoval na radnici v Novém Městě pražském. Stal se novoměstským purkmistrem, ale ze svého úřadu se dlouho netěší. Během první pražské defenestrace v neděli 30. července 1419 byl spolu s dalšími konšely (počet zavražděných se v různých pramenech liší) brutálně zabit husity, zradikalizovanými Janem Želivským. Adam Podvinský měl větší štěstí: podařilo se mu spasit duši útěkem z Podviní do ciziny. Totéž se povedlo mistru Mikulášovi z Podviní.[3]

Roku 1421 zabrali husité statky tehdejšímu majiteli Adamovi a postoupili je Janu Bradatému. V tom roce je první zmínka o tvrzi. Po smrti Jana přešla tvrz s dvorem na jeho syny Vaňka a Zikmunda. Vaněk roku 1438 zapsal na podvinské tvrzi dluh 47 kop grošů Mikuláši z Krchleb. Tuto pohledávku o rok později postoupil Mikuláš Martinovi z Cách. Roku 1443 došlo k dohodě mezi bratry Martinem a Alešem, kdy Aleš přenechal bratrovi práva k tvrzi za 75 kop grošů a Martin se zavázal, že bratrovi poskytne na tvrzi „dvě nebo tři komory, v nichž by mohl chovat své věci, kteréž by jemu k hospodářstvie potřebny byly“. Po Martinově smrti se tvrzi ujala jeho žena Marta a syn Lukáš; ten se stal koncem 60. let 15. století jediným majitelem tvrze se dvorem a od roku 1470 se nazýval Podvinský z Lerojid.

Poté vlastnili podvinskou tvrz Jan Hroznata z Vrtby (počátek 16. století) a po něm Mikuláš Sulek z Hrádku, který před rokem 1524 prodal „dvůr, tvrz a ves Podviní“ Mikuláši Bryknarovi z Brukštejna. Mikuláš pak spojil Podviní se svým libeňským panstvím.

Roku 1595 byla podvinská tvrz již pustá, brzy poté zpustly i ostatní budovy a Podviní zaniklo. Poslední zmínka o pusté tvrzi je z roku 1609.

Archeologický průzkum

Zjišťovací archeologický výzkum koncem 20. století provedený před výstavbou nových budov se musel omezit pouze na některé vybrané parcely; průzkum historicky nejzajímavějšího areálu mlýna vynechal (s novou výstavbou se zde nepočítalo). Základní obhlídkou byly pracovníky archeologické společnosti objeveny základy opěrné zdi a rozsáhlá destrukce většího objektu, nacházejícího se severně od původních budov. K nalezenému objektu patřil sklípek vyzděný z lomového zdiva, na severní straně západně od náhonu pak monumentální vstupní brána do dvora. Dochovaný pilíř z dvojice pilířů byl zakončený renesanční profilací. Nepřímo tak byla potvrzena domněnka o místě zaniklé středověké tvrze v Podvinní.[4]. Po tvrzi však nic dalšího nezbylo, ani lidé kteří žijí v okolí o existenci této tvrze nevědí.

Stavby v okolí

  • Mlýn v Podviní vznikl v 18. století. Koncem 20. století byl jako pustý obýván squattery a roku 2001 vyhořel - zřítil se krov a mansardová střecha[4]. Jeho osud je téměř podobný osudu tvrze.

Odkazy

Reference

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 3990-1, Libeň, původně Lieben, mapováno 1840, skicaDostupné z WWW.
  2. DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef "Pepson". Utajené hrady a zámky III.. První. vyd. [s.l.]: Čas, 2019. 264 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7475-249-0. S. 89. 
  3. DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef "Pepson". Utajené hrady a zámky III.. První. vyd. [s.l.]: Čas, 2019. 264 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7475-249-0. S. 90. 
  4. a b Kateřina Hanzlíková: Podvinný mlýn ve Vysočanech vyhořel. In: Klub za starou Prahu, 3/2001, s. 24-25. pdf. Dostupné online.

Literatura

  • HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 56.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 300. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dochovaný pilíř vstupní brány do dvora tvrze Podviní.jpg
Autor: Chitrapuri, Licence: CC BY-SA 4.0
Stále stojící dochovaný pilíř vstupní brány do dvora tvrze Podviní.