Podzemní továrna Rabštejn

Podzemní továrna Rabštejn
Vstup do Werku B
Vstup do Werku B
Poloha
AdresaČeská Kamenice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°48′14,6″ s. š., 14°21′22,8″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podzemní továrna Rabštejn je soustava podzemních prostor vyhloubených v pískovcových skalách v okolí obce Janská u České Kamenice v okrese Děčín, které byly spolu s okolními povrchovými objekty za druhé světové války používány nacistickým Německem k válečné letecké výrobě.

Historie

Nedokončená chodba ve Werku C

V místech pozdější zbrojní továrny stála od roku 1860 přádelna vybudovaná Franzem Preidlem. Provoz se rozrůstal, ale pro nerentabilnost během Velké hospodářské krize uzavřen[1].

Na základě Hitlerova výnosu ze dne 3. prosince 1941 byl Velkoněmeckou říší v říjnu 1942 zkonfiskován komplex Preidlových textilních továren v České Kamenici, v Janské a v Rabštejnském údolí mezi těmito obcemi. Byly předány společnosti Weser Flugzeugbau GmbH (též Weserflug GmbH), která sídlila v Brémách a která v licenci vyráběla letadla typu Junkers (zejména střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka), Messerschmitt a Focke-Wulf. V důsledku decentralizačních trendů v německém zbrojním průmyslu po ničivých náletech na svoje provozy část výroby přenesla do oblasti Rabštejna. Původně provoz zabezpečoval pouze kovoobráběcí výrobu, postupně se sem stěhovala i další výrobní zařízení a rozšiřovaly se výrobní objekty. Později se zde vyráběly točivé díly pro letecké motory, draky letadel, automatické pušky a děla (letecký kanón MK 103 a MK 108 ráže 30 mm), díly vrtulníku Focke-Achgelis Fa 223 a letecké rakety.

V dubnu 1944 geologický ústav v Liberci provedl první průzkum skalního masivu v prostoru Rabštejn – Jánská. Na hloubení podzemních prostor, které neslo krycí název Zechstein, byli nasazeni vězni z koncentračního tábora Flossenbürg. První pracovní síly byly přesunuty v srpnu 1944, kdy byla založena pobočka koncentračního tábora v Rabštejně. Od srpna 1944 do dubna 1945 vězni koncentračního tábora vyrubali přibližně 17 500 m3 podzemních prostor, plánována byla podzemní výrobní plocha o rozloze až 82 000 m3.

V prostoru bývalých přádelen Jánská – východ se vybudovaly 3 oddělené provozy spojené silnicí a později i úzkokolejnou polní dráhou (Werk A, Werk B, Werk C), výrobní haly Werk J, L a G se budovaly blíže České Kamenici. Další objekty označované jako Werk D a M byly v Horní Kamenici, sklady P a O pak v Srbské Kamenici. Podzemní objekt Werk H byl umístěn v Janské. Společnost postupně zaměstnávala až cca 6000 dělníků (válečných zajatců, totálně nasazených a vězňů), kteří byli ubytováni v pracovních táborech v okolí České Kamenice. V širším okolí pak na výrobu Weser Flugzeugbau GmbH navazovaly další menší provozy.[2]

Prvních 750 vězňů sem bylo přivezeno v srpnu 1944 z táborů Dachau a Flossenbürg. U příjezdové cesty z České Kamenice vyrostlo několik dlouhých dřevěných baráků obehnaných ostnatým drátem, které správně spadaly pod bavorský koncentrační tábor Flossenbürg.[1]

Dokončený tunel ve Werku B

Po druhé světové válce

V závodě se naplno pracovalo až do 7. května 1945. Po osvobození od nacistického Německa byly objekty v národní správě. V roce 1952 objekty byly předány vojenské správě a byl zde zřízen provizorní Hlavní sklad ženijní munice. Byl využíván zejména Werk A, v němž se zazdily nevyztužené štoly a upravily podlahy. V podzemí se skladovaly zásoby pohonných hmot až do objemu 8 000 000 litrů. Po roce 1968 byl objekt rozdělen na část využívanou Československou lidovou armádou a na část využívanou Sovětskou armádou. Po odchodu armády si část objektů pronajalo občanské sdružení Rabštejn, které zajišťuje prohlídky pro veřejnost.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KNORR, Ivan. Továrna v pískovci. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 66–69. Dostupné online. 
  2. ↑ Petr Joza: Rabštejnské údolí. Historie průmyslové výroby a koncentračních táborů v Rabštejně u České Kamenice.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“