Poesiomat (Humpolec)
| Poesiomat | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Ondřej Kobza |
| Rok vzniku | 2021 |
| Popis | |
| Materiál | ocel |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Horní náměstí, Humpolec, okres Pelhřimov |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′27,26″ s. š., 15°21′34,55″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poesiomat v Humpolci v okrese Pelhřimov stojí na Horním náměstí jižně od kostela svatého Mikuláše.[1]
Historie
Poesiomat byl slavnostně odhalen 3. června 2021, v roce, kdy si Humpolec připomíná 90. výročí narození Jana Zábrany, který zde žil, a také 10. výročí úmrtí Ivana Martina Jirouse, který se zde narodil. Hostem a kmotrem Poesiomatu byl hudebník a literát Vratislav Brabenec, člen The Plastic People of the Universe, básně vybral Miloš Doležal. Kromě Jana Zábrany a Ivana Jirouse si lze poslechnou například Zdeňka Matěje Kuděje, Andreje Stankoviče, Víta Tajovského, Bohuslava Reynka nebo Milana Hlavsu.[1]
Humpolecký poesiomat je novým prototypem - nové je mechanické ovládaní klikou a přístroj již nemusí být připojen k elektřině. Je voděodolný a novinkou je také to, že poezie není náhodně vybraná, ale má úzkou spojitost s daným místem.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Humpolec. Poesiomat, 2021. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Poesiomat v Humpolci je jako první na kliku, recituje i „Magora“ Jirouse. iDNES.cz, Ilona Zelníčková, 7.6.2021. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- ↑ New York, Berlín, Praha, Brno, HUMPOLEC: Poesiomat nejen k výročí Jana Zábrany a I. M. Jirouse. Město Humpolec. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Poesiomat Humpolec na Poesiomat
- Zatočíte páčkou, zmáčknete tlačítko a roura mluví: v Humpolci mají Poesiomat, Pelhřimovský Deník.cz, Denisa Krejčí, 3.6.2021
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- Wiki Loves Monuments logo contest - Jorge Barrios.svg: Jorgebarrios
- Height comparison of notable statues (vector).svg: Jdcollins13
.svg){kind=link}
Náhrada chybějícího obrázku sochy, památníku apod. v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“