Pohár vítězů pohárů
| Poslední ročník: Pohár vítězů pohárů 1998/1999 | |
| Sport | fotbal |
|---|---|
| Založeno | 1960 |
| Ukončeno | 1999 |
| Vlastník | UEFA |
| Kontinent | Evropa |
| Poslední vítěz | SS Lazio (1. titul) |
| Nejvíce titulů | FC Barcelona (4 tituly) |
| Web | UEFA Cup Winner's Cup |
Pohár vítězů pohárů (PVP) byla mezinárodní soutěž fotbalových týmů založená v roce 1960, která byla přístupná všem vítězům národních pohárových soutěží členských zemí UEFA a obhájci trofeje z předchozí sezóny. V případě, že vítězem domácího poháru byl i mistr země, měl právo účasti poražený finalista národního poháru. Hrálo se vyřazovacím systémem doma a venku. Finálové utkání se hrálo vždy na předem určeném místě. Vítěz měl právo účasti v Superpoháru. Především pro nižší úroveň a menší zájem diváků i médií byl Pohár vítězů pohárů v roce 1999 zrušen. Jako jediný hráč z České republiky pohár získal Pavel Nedvěd v roce 1999 v barvách Lazia Řím.
Historie
Prvního ročníku 1960/61 se účastnilo jen 10 týmů. Důvodem bylo, že některé země v té době neměly domácí pohár a někteří vítězové domácího poháru účast odmítli. Mezi těmito 10 účastníky byla Rudá hvězda Brno jako vítěz Spartakiádního poháru. Soutěž se však těšila diváckému a mediálnímu zájmu, a tak byly zakládány národní poháry v zemích, které jej předtím neměly (včetně Československého poháru), a jejich vítězové už účast neodmítali. Finále ročníku 1960/61 se hrálo na 2 zápasy (doma a venku).
Od druhého ročníku 1961/62 se finále vždy hrálo na předem stanoveném místě, čili většinou na neutrální půdě na 1 zápas. V letech 1962 a 1964 se hrály ve finále opakované zápasy po remízách v prvním utkání.
Ročníku 1961/62 už se zúčastnilo 23 týmů, v roce 1962/63 25 týmů, v roce 1963/64 už 29 týmů. V roce 1965/66 už hrálo 31 týmů, poprvé i zástupce Sovětského svazu.
1. kolo ročníku 1968/69 bylo znovu rozlosováno poté, co 5 zemí okupovalo Československo. Nový los byl udělán tak, aby týmy ze Západu hrály spoly a týmy z Východu spolu. Na protest odstoupilo z poháru 5 klubů právě z těchto 5 okupantských východoevropských zemí. Nakonec tento ročník vyhrál Slovan Bratislava, takže paradoxně PVP vyhrál poprvé východoevropský klub. Zároveň to také bylo jediné prvenství československého klubu v celoevropských fotbalových pohárech v historii.
UEFA považovala PVP za druhý nejdůležitější pohár. Proto když se tým kvalifikoval do PMEZ/LM i PVP, hrál PMEZ/LM, kdežto když se kvalifikoval do PVP i Poháru UEFA, hrál PVP. A po založení Superpoháru o něj hrál vítěz PMEZ/LM s vítězem PVP. Nicméně vzhledem k tomu, že Pohár UEFA měl dvakrát víc účastníků než PVP, především víc z nejlepších lig, a navíc 2. či 3. tým ligy bývá lepší než vítěz poháru ze středu ligové tabulky, byl PVP považován fotbalovou veřejností za slabší pohár než Pohár UEFA.
Celkem 8× se vítěz PVP dostal v následujícím ročníku znovu do finále, ale ani jednou jej neobhájil.
V posledním ročníku 1998/99 byl v PVP za Nizozemsko semifinalista národního poháru Heerenveen, protože oba finalisté nizozemského poháru hráli Ligu mistrů. Autorem posledního gólu PVP byl Pavel Nedvěd, který rozhodl o vítězství Lazia 2:1 nad Mallorkou.
Přehled vítězů
- 1991/1992 - pohár získal i Miroslav Votava
- 1998/1999 - pohár získal i Pavel Nedvěd z - dal poslední gól této soutěže.
Nejúspěšnější týmy, města, země, hráči a trenéři
Nejúspěšnějším týmem PVP je se 4 trofejemi FC Barcelona, 2 vítězství mají RSC Anderlecht, AC Milán, Chelsea FC a FK Dynamo Kyjev.
Nejúspěšnějšími městy jsou Londýn s 5 triumfy (2 Chelsea, 1 Tottenham, 1 West Ham, 1 Arsenal) a Barcelona se 4 (vše FC).
Anglické kluby vyhrály PVP 8×, španělské a italské 7×.
Jen 1 hráč vyhrál PVP 3×: Lobo Carrasco v letech 1979, 1982 a 1989 (vždy s Barcelonou). Nejlepšími střelci v historii PVP jsou Rob Rensenbrink (25 gólů), Gerd Müller (20) a Gianluca Vialli (19).
4 trenéři vyhráli PVP 2×: Nereo Rocco, Valerij Lobanovskyj, Johan Cruijff a Alex Ferguson.
Přehled československých a českých týmů v PVP
- 1960/61 – RH Brno (čtvrtfinále)
- 1961/62 – Dynamo Žilina (čtvrtfinále)
- 1962/63 – Slovan Bratislava (čtvrtfinále)
- 1963/64 – Slovan Bratislava (čtvrtfinále)
- 1964/65 – Spartak Praha Sokolovo (2. kolo)
- 1965/66 – FC Dukla Praha (2. kolo)
- 1966/67 – Tatran Prešov (1. kolo)
- 1967/68 – Spartak Trnava (2. kolo)
- 1968/69 – Slovan Bratislava (vítěz)
- 1969/70 – Slovan Bratislava (1. kolo), Dukla Praha (1. kolo)
- 1970/71 – TJ Gottwaldov (1. kolo)
- 1971/72 – Škoda Plzeň (1. kolo)
- 1972/73 – Sparta Praha (semifinále)
- 1973/74 – Baník Ostrava (2. kolo)
- 1974/75 – Slavia Praha (1. kolo)
- 1975/76 – Spartak Trnava (1. kolo)
- 1976/77 – Sparta Praha (1. kolo)
- 1977/78 – Lokomotíva Košice (2. kolo)
- 1978/79 – Baník Ostrava (semifinále)
- 1979/80 – Lokomotíva Košice (2. kolo)
- 1980/81 – Sparta Praha (2. kolo)
- 1981/82 – Dukla Praha (2. kolo)
- 1982/83 – Slovan Bratislava (1. kolo)
- 1983/84 – Dukla Praha (1. kolo)
- 1984/85 – Inter Bratislava (2. kolo)
- 1985/86 – Dukla Praha (semifinále)
- 1986/87 – Spartak Trnava (1. kolo)
- 1987/88 – DAC Dunajská Streda (1. kolo)
- 1988/89 – Inter Bratislava (1. kolo)
- 1989/90 – Slovan Bratislava (1. kolo)
- 1990/91 – Dukla Praha (2. kolo)
- 1991/92 – FC Baník Ostrava (2. kolo)
- 1992/93 – AC Sparta Praha (čtvrtfinále)
- 1993/94 – Boby Brno (1. kolo)
- 1994/95 – FK Viktoria Žižkov (1. kolo)
- 1995/96 – SK Hradec Králové (2. kolo)
- 1996/97 – AC Sparta Praha (2. kolo)
- 1997/98 – SK Slavia Praha (čtvrtfinále)
- 1998/99 – FK Jablonec 97 (1. kolo)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohár vítězů pohárů na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
