Pohřební kaple Žarošských

Pohřební kaple Žarošských
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresVyškov
ObecBučovice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátSlavkov
FarnostBučovice
Statuskaple
Architektonický popis
Stavební slohempír
Výstavba1826
Další informace
AdresaBučovice, ČeskoČesko Česko
UliceVyškovská
Kód památky53335/7-3603 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohřební kaple Žarošských stojí v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie v ulici Vyškovská v Bučovicích v okrese Vyškov. Kaple je majetkem města Bučovice a v roce 2008 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]

Historie

Pohřební kaple byla původně postavena Michalem Žarošským napravo od kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1693 a zasvěcena svatému Michalovi. V roce 1711 byla přestavěna měšťanem Fabianem Žarošským. V roce 1826 v souvislosti s rozšířením kostela a likvidací hřbitova byla kaple zrušena a postavena nová a větší. Při likvidaci staré kaple byly nalezeny pod náhrobníkem schody do hrobky s rakvemi.[2][3] Na desce (náhrobníku) z hrobky Žarošských a Doležalů byl nápis:

FVNDATOR IOAN DOLEZIAL
A. D. 1733

(česky: Zakladatel Jan Doležel, Anno Domini 1733) .[4]

Na původním místě v roce 1852 nechal vztyčit František Budík kříž.[4]

V nové kapli byl oltář zasvěcený svatému Kříži.[2][4]

Po druhé světové válce byla empírová kaple chráněnou památkou zapsanou do Státního seznamu kulturních památek v roce 1970 pod č. 7-3603: Kaple Žarošských. Její památková ochrana byla zrušena v roce 1977. Důvodem bylo postavení garáží pro SNB, ke kterému nedošlo. V roce 2008 byla kaple prohlášena za kulturní památku.[5] V roce 2010 město Bučovice získalo dotaci na opravu kaple. Při opravě byly v první etapě zpevněny základy, provedeno odvodnění a odvětrání základů, aby se zabránilo sedání stavby a tím praskání zdí. Stavba byla stažena ocelovými lanky, aby nedošlo k dalšímu zvětšování trhlin ve zdech. V druhé etapě pak prošla celkovou rekonstrukcí.[6] V roce 2015 město čerpalo na opravu kaple dotaci od ministerstva kultury ve výši 89 000 Kč.[7]

V roce 2016 římskokatolická církev vznesla požadavek na vrácení kaple a 26 ha pozemků, jejichž vlastníkem bylo město Bučovice.[8] Spor se nekonal, protože se dohledala kupní smlouva z roku 1982, kde církev převáděla kapli před demolicí do majetku města.[9]

V kapli je zřízeno lapidárium pro staré náhrobníky snesené z okolních kostelů a hřbitovů. Mezi nejstarší patří náhrobník z druhé poloviny 15. století a nejmladší je z roku 1733.

Popis

Pohřební kaple Žarošských je samostatně stojící empírová zděná omítaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s pravoúhlý závěrem.[10][5] V závěru (venkovní strana) je půlkruhový výklenek, ve kterém bylo umístěno sousoší Nejsvětější Trojice.[2] Výklenek je přístupný třemi schody. Fasáda je zdobena oběžnými lizénami. V okapových stranách je prolomeno jedno okno lunetového tvaru. V ose průčelí je obdélný vchod, ke kterému vedou dva schody. Nad vchodem je návojová profilovaná římsa nesena na volutových konzolách a nad ní je umístěna původní pamětní deska. Na mramorové pamětní desce, která je umístěna nad vchodem do kaple, je nápis:

ANNO 1693 D . 10 AVGVSTI WIS
TAWENA GEST TATO KAPLA KE CTI A CHWA
LE S . MICHALV ARCHANGELOWI A K ZADUSSI
W PANV ODPOCZIWAGICIM DUSSEM WERNIM
NAKLADEM SLOWVTNEHO MVZE PANA
MICHALA ZAROSKIHO OBIWATELE MIE
STIS BVCZOWICH W KTEREZTO KAPLE
SE SWIM RODEM W PANV ODPOCZIWATI MA

(česky: Roku 1693 dne 10 srpna vystavěna jest tato kaple ke cti a chvále svatému Michalu Archandělovi a k záduší v pánu odpočívajícím duším věrným. Nákladem slovutného muže pan Michala Žarošského obyvatele městyse Bučovic v kteréžto kapli se svým rodem v pánu odpočívati má).[4]

Průčelí ukončuje trojúhelníkový štít s oválným oknem. Stanová střecha nad závěrem zvalbená je posazena na hlavní římsu. Nad vchodem na hřebeni střechy je posazený dřevěný čtyřboký sanktusník se stanovou čtyřbokou střechou přecházející v šestiboký jehlan.[10][5] V sanktusníku byl zvon, který nesl nápis: Gloria in excelsis Deo. 1693 Zvon byl rekvírován v průběhu první světové války.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-04]. Identifikátor záznamu 143954 : Pohřební kaple Žarošských. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d RŮŽIČKA, Jan. Církevní stavby v Bučovicích [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13. 
  3. Kaple Žarošských. FARNOST BUČOVICE [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d BURIANOVÁ, Kristýna. Katalog epigrafických památek muzea Vyškovska [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2024-02-04]. S. 10, 54, 56–57. Bakalářská práce. Dostupné online. 
  5. a b c ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2008-07-09 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  6. JARUŠKOVÁ, Radka. Kapli Žarošských radnice zachrání. S. 3. Vyškovský deník [online]. 2010-04-28 [cit. 2024-02-04]. S. 3. Dostupné online. 
  7. Dotace: Obec a k.ú. Bučovice, pohřební kaple Žarošských na p.p.č. 1851 | Peníze.cz. registrdotaci.penize.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  8. MARTÍNKOVÁ, Michaela. Spor o kapli Žarošských. Město o ni může přijít, církev podala žalobu. Deník.cz. 2016-05-24. Dostupné online [cit. 2024-02-04]. 
  9. SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Kaple v Bučovicích nepatří církvi, ale městu, odhalila stará smlouva. iDnes [online]. 2017-09-19 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  10. a b Evidenční list: kaple Žarošských. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zarosska kaple 01.jpg
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Žarošská kaple v Bučovicích