Pohřební kaple Žarošských
Pohřební kaple Žarošských | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Vyškov |
Obec | Bučovice |
Souřadnice | 49°9′7,93″ s. š., 17°0′14,75″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Slavkov |
Farnost | Bučovice |
Status | kaple |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | empír |
Výstavba | 1826 |
Další informace | |
Adresa | Bučovice, Česko |
Ulice | Vyškovská |
Kód památky | 53335/7-3603 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pohřební kaple Žarošských stojí v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie v ulici Vyškovská v Bučovicích v okrese Vyškov. Kaple je majetkem města Bučovice a v roce 2008 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
Pohřební kaple byla původně postavena Michalem Žarošským napravo od kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1693 a zasvěcena svatému Michalovi. V roce 1711 byla přestavěna měšťanem Fabianem Žarošským. V roce 1826 v souvislosti s rozšířením kostela a likvidací hřbitova byla kaple zrušena a postavena nová a větší. Při likvidaci staré kaple byly nalezeny pod náhrobníkem schody do hrobky s rakvemi.[2][3] Na desce (náhrobníku) z hrobky Žarošských a Doležalů byl nápis:
„FVNDATOR IOAN DOLEZIAL
A. D. 1733“
(česky: Zakladatel Jan Doležel, Anno Domini 1733) .[4]
Na původním místě v roce 1852 nechal vztyčit František Budík kříž.[4]
V nové kapli byl oltář zasvěcený svatému Kříži.[2][4]
Po druhé světové válce byla empírová kaple chráněnou památkou zapsanou do Státního seznamu kulturních památek v roce 1970 pod č. 7-3603: Kaple Žarošských. Její památková ochrana byla zrušena v roce 1977. Důvodem bylo postavení garáží pro SNB, ke kterému nedošlo. V roce 2008 byla kaple prohlášena za kulturní památku.[5] V roce 2010 město Bučovice získalo dotaci na opravu kaple. Při opravě byly v první etapě zpevněny základy, provedeno odvodnění a odvětrání základů, aby se zabránilo sedání stavby a tím praskání zdí. Stavba byla stažena ocelovými lanky, aby nedošlo k dalšímu zvětšování trhlin ve zdech. V druhé etapě pak prošla celkovou rekonstrukcí.[6] V roce 2015 město čerpalo na opravu kaple dotaci od ministerstva kultury ve výši 89 000 Kč.[7]
V roce 2016 římskokatolická církev vznesla požadavek na vrácení kaple a 26 ha pozemků, jejichž vlastníkem bylo město Bučovice.[8] Spor se nekonal, protože se dohledala kupní smlouva z roku 1982, kde církev převáděla kapli před demolicí do majetku města.[9]
V kapli je zřízeno lapidárium pro staré náhrobníky snesené z okolních kostelů a hřbitovů. Mezi nejstarší patří náhrobník z druhé poloviny 15. století a nejmladší je z roku 1733.
Popis
Pohřební kaple Žarošských je samostatně stojící empírová zděná omítaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s pravoúhlý závěrem.[10][5] V závěru (venkovní strana) je půlkruhový výklenek, ve kterém bylo umístěno sousoší Nejsvětější Trojice.[2] Výklenek je přístupný třemi schody. Fasáda je zdobena oběžnými lizénami. V okapových stranách je prolomeno jedno okno lunetového tvaru. V ose průčelí je obdélný vchod, ke kterému vedou dva schody. Nad vchodem je návojová profilovaná římsa nesena na volutových konzolách a nad ní je umístěna původní pamětní deska. Na mramorové pamětní desce, která je umístěna nad vchodem do kaple, je nápis:
„ANNO 1693 D . 10 AVGVSTI WIS
TAWENA GEST TATO KAPLA KE CTI A CHWA
LE S . MICHALV ARCHANGELOWI A K ZADUSSI
W PANV ODPOCZIWAGICIM DUSSEM WERNIM
NAKLADEM SLOWVTNEHO MVZE PANA
MICHALA ZAROSKIHO OBIWATELE MIE
STIS BVCZOWICH W KTEREZTO KAPLE
SE SWIM RODEM W PANV ODPOCZIWATI MA“
(česky: Roku 1693 dne 10 srpna vystavěna jest tato kaple ke cti a chvále svatému Michalu Archandělovi a k záduší v pánu odpočívajícím duším věrným. Nákladem slovutného muže pan Michala Žarošského obyvatele městyse Bučovic v kteréžto kapli se svým rodem v pánu odpočívati má).[4]
Průčelí ukončuje trojúhelníkový štít s oválným oknem. Stanová střecha nad závěrem zvalbená je posazena na hlavní římsu. Nad vchodem na hřebeni střechy je posazený dřevěný čtyřboký sanktusník se stanovou čtyřbokou střechou přecházející v šestiboký jehlan.[10][5] V sanktusníku byl zvon, který nesl nápis: „Gloria in excelsis Deo. 1693“ Zvon byl rekvírován v průběhu první světové války.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-04]. Identifikátor záznamu 143954 : Pohřební kaple Žarošských. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d RŮŽIČKA, Jan. Církevní stavby v Bučovicích [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13.
- ↑ Kaple Žarošských. FARNOST BUČOVICE [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BURIANOVÁ, Kristýna. Katalog epigrafických památek muzea Vyškovska [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2024-02-04]. S. 10, 54, 56–57. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ a b c ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2008-07-09 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ JARUŠKOVÁ, Radka. Kapli Žarošských radnice zachrání. S. 3. Vyškovský deník [online]. 2010-04-28 [cit. 2024-02-04]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Dotace: Obec a k.ú. Bučovice, pohřební kaple Žarošských na p.p.č. 1851 | Peníze.cz. registrdotaci.penize.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Michaela. Spor o kapli Žarošských. Město o ni může přijít, církev podala žalobu. Deník.cz. 2016-05-24. Dostupné online [cit. 2024-02-04].
- ↑ SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Kaple v Bučovicích nepatří církvi, ale městu, odhalila stará smlouva. iDnes [online]. 2017-09-19 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list: kaple Žarošských. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohřební kaple Žarošských na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“