Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže (Šťáhlavy)

Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavech
Základní informace
Slohklasicismus s barokními prvky
ArchitektAntonín Pichler
Výstavba1810
StavebníkJan Vojtěch Czernin z Chudenic
Současný majitelObec Šťáhlavy
Poloha
AdresaŠťáhlavy, ČeskoČesko Česko
UliceKomenského
Souřadnice49°40′48,92″ s. š., 13°29′50,85″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky35622/4-488 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže je klasicistní stavba s barokními prvky z roku 1810 na Starém hřbitově ve Šťáhlavech v okrese Plzeň-město. Sloužila jako pohřebiště majitelů šťáhlavského panství – Czerninů z Chudenic a Waldstein-Wartenbergů. Budova je památkově chráněná[1] a je v majetku obce.[2]

Historie a architektura

Čelní stěna kaple

V roce 1710 koupila zadlužené šťáhlavské zboží od Jana Jindřicha Kokořovce z Kokořova († 1721) Anna Josefa[3][4] (Antonie Josefa)[5][6] Czerninová, rozená z Khünburgu (1685–1755) pro svého syna Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710–1739) z nedrahovické větve rodu. O pět let později přikoupila ještě Nebílovy.[6]

Kapli nechal postavit v roce 1810 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746–1816) z chudenické větve ve východní části nově založeného hřbitova na jeho podélné ose. Volně stojící zděná omítaná centrální stavba v klasicistním stylu s barokními prvky byla zbudována architektem Antonínem Pichlerem na půdorysu pravidelného oktogonu (osmiúhelníka).[2]

Hlavní vstup je přibližně orientovaný východním směrem. Čelní stěnu zdobí nízký trojúhelný štít. Kamenný portál má stlačený záklenek a esovitá sedla, jeho hlavní klenák s penízky prorůstá supraportu a podpírá zvlněnou nadpražní římsu, kterou nesou dvě konzolky. Dvoukřídlové dveře s kazetami a rozvilinovými závěsy pocházejí z počátku 19. století.[1]

Stěny nad přesazeným hrubě omítnutým soklem jsou lemovány lizénovými rámy, které nesou hladké kladí. Plochy stěn jsou z drsné omítky. Obdélná okna mají půlkruhové záklenky, hlavní klenák v hladkých šambránách je doplněn kanelurou. V soklu jsou malé větráky, které vedou do vlastní hrobky v podzemí. Korunní římsa má jednodušší profilaci.[1]

Nižší střecha má zvonový tvar, je plechem pobitá a zakončená hrotnicí s křížkem.[1]

V obvodní zdi hřbitova proti vstupu do kaple jsou železná dvoukřídlá vrata mezi hranolovými omítanými pilířky s fabionovou římsou s nízkou komole jehlancovou stříškou z bobrovek, která je zakončena kamennou koulí.[1]

Po Czerninech zdědili Šťáhlavy Waldstein-Wartenbergové, vlastnili je v letech 1816–1945.[6] Kaple spadala pod šťáhlavskou farnost, později pod farnosti Starý Plzenec. V prosinci 2020 schválilo zastupitelstvo obce darovací smlouvu, na jejímž základě přešla hřbitovní kaple z majetku církve do majetku obce.[2]

Interiér

Náhrobek Jana Vojtěcha Czernina (foto okolo 1900)

Vnitřní prostor je sklenut osmibokou kupolí, jejíž klenební pole jsou lemována plochými rámy. Kopule spočívá na dórském kladí, které nesou koutové toskánské pilastry na soklech. Po obvodu okenních špalet jsou šambrány s lištou a ozdobným hlavním klenákem, který se dotýká architrávu kladí. Nade dveřmi se nachází stlačený záklenek. Dlažbu tvoří kamenné desky. Ve východní části je deska kryjící vstup do hrobky.[1]

Uprostřed prostoru je umístěn obdélníkový náhrobek Czerninů z Chudenic, který je chráněn prostým železným zábradlím z prutů s čočkovými prstenci uprostřed výšky. Vyšší hranolová tumba stojí na hranolovém soklu, má sedlovou stříšku mezi 2 štítky, vrchol tvoří váza. Nároží jsou ozdobeny zahalenými karyatidami, podle kterých se zalamuje soklík a kladí, a nad nimi jsou po stranách štítů postavičky puttů – géniů s oválnými štítky a se smuteční, dolů obrácenou pochodní. Na bočních stěnách jsou nápisové desky, zatímco na čelních oválné erby s korunou. Autorem sochařské výzdoby byl Ignác Platzer.[1]

Seznam pohřbených

V podzemí kaple je rodová hrobka majitelů panství a pozdějšího velkostatku.[pozn. 1] V roce 1901 byla hrobka rozšířena o novou část až pod oltář. Dne 14. dubna 1920 došlo ke vloupání do hrobky.[2] V kapli bylo pochováno sedm osob z rodu Czerninů a Waldstein-Wartenbergů.[2]

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][7] Zeleně jsou vyznačeni Czerninové, fialově Waldstein-Wartenbergové a žlutě manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněny majitelé šťáhlavského panství, resp. velkostatku.

Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). Chudenická větev vymřela v roce 1816.

První písemná zmínka o předcích Waldsteinů je také už z 12. století, kdy je k roku 1159 zaznamenán komorník druhého českého krále Vladislava I. Markvart.[8][9] Zde jsou však generace počítány až od Zdeňka z Waldsteinu (1260 – asi 1304). Mnichovohradišťská rodová linie, kterou založil František Arnošt z Waldsteinu (1705–1748) žije dodnes.[10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.(9.)Josefina[2] nebo Marie Josefa[11] nebo Marie Terezie[4] z Thun-Hohensteinu30. 1. 1746Jan Josef z Thun-Hohensteinu
2. 7. 1711 Praha – 21. 5. 1788 Praha		3. 2. 1770[4] nebo srpen 1772:[11]
Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (č. 2)		1810
po 1770Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice
2.9.Jan Vojtěch Czernin z Chudenic
10. 4. 1746Heřman Jakub Czernin z Chudenic
1706/1715 – 15. 11. 1784		3. 2. 1770[4] nebo srpen 1772:[11]
Josefina[2] nebo Marie Josefa[11] nebo Marie Terezie[4] z Thun-Hohensteinu (č. 1)		1816[2]Skutečný císařský rada a komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1790–1816) majitel panství Šťáhlavy, Nebílovy, Veselí, pán na (Starém) Plzenci, Radyni a Chocenicích, stavebník zámku Kozel. Svůj majetek odkázal prasynovci Kristiánu Vincenci z Waldstein-Wartenbergu.[11]
2. 6. 1816 Šťáhlavy[12][13]Marie Ernestina ze Šternberka
9. 5. 1718 – 7. 2. 1747		asi 1802:
Marie Eleonora z Hackelberg-Landau
14. 5. 1786 – 29. 6. 1858
3.19.Tekla z Waldstein-Wartenbergu30. 8. 1819[7] (?)Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
2. 1. 1794 Praha – 24. 12. 1858 Praha		1819[14][2]Zemřela jako dítě ve věku 7 týdnů.[15]
8. 10. 1819 zámek Kozel[15]Marie Františka z Thun-Hohensteinu
21. 8. 1793 – 20. 1. 1861
4.(20.)Františka z Thun-Hohensteinu3. 8. 1852 Žehušice[16][17]Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu
21. 12. 1817 Žehušice – 6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří		18. 5. 1873 Praha:
Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6)		1894Dáma Řádu hvězdového kříže (1878).[17] Narodily se jí následující děti:
24. 7. 1894 Karlovy VaryJohana ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu
16. 5. 1827 Praha – 8. 5. 1892 Innsbruck
5.(20.)Josefina z Rumerskirchu4. 9. 1848 Církvice[17][pozn. 2] nebo Praha[18]Gottfried z Rumerskirchu
24. 8. 1815 – 22. 7. 1891 Praha[18]		7. 11. 1898 Vídeň:
Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6)		Pohřeb (30. 11.) 2. 12. 1901[19]Bezdětná.
28. 11. 1901 Praha[19][17]Luisa Goldsteinová
† 23. 4. 1870[18]
6.20.Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu4. 2 1849 PrahaArnošt František z Waldstein–Wartenbergu
10. 10. 1821 Praha – 1. 8. 1904 Praha		18. 5. 1873 Praha:
Františka z Thun-Hohensteinu (č. 4)		1913Císařský komoří (1878), c. k. tajný rada (1904), nejvyšší dědičný kráječ Českého království (1904–1913), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátu Mnichovo Hradiště a dědic majorátu vymřelé duchcovské větve rodu.[17]
28. 6. 1913 BrioniAnna Marie ze Schwarzenbergu
20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha		7. 11. 1898 Vídeň:
Josefina z Rumerskirchu (č. 5)
1. 2. 1904 Praha:
Marie z Rumerskirchu (č. 7)
7.(20.)Marie Waldstein-Wartenbergová, rozená z Rumerskirchu31. 1. 1852 OlomoucGottfried z Rumerskirchu
24. 8. 1815 – 22. 7. 1891 Praha[18]		1. 2. 1904 Praha:
Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6)		1956Palácová dáma,[17] zemřela ve věku téměř 104 let. Bezdětná.
30. 12. 1955 PrahaLuisa Goldsteinová
† 23. 4. 1870[18]

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Modře je vyznačen dědic czerninského majetku Kristián Vincenc z Waldsteina-Wartenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
Heřman Jakub
Czernin z Chudenic
† 1784
 
 
 
 
 
 
Marie Arnoštka
ze Šternberka
1718–1747
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Antonín
Desfours
1730–1822
 
 
Marie Antonie
Czerninová z Chudenic
1744–1805
 
 
1. I. Terezie
z Thun-Hohensteinu
1746–1770
 
 
2. Jan Vojtěch
Czernin z Chudenic
1746–1816
 
 
II. Eleonora z Hackelbergu
1786–1858
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Marie Antonie
Františka Desfours
1772–1813
 
 
 
 
 
 
Arnošt Filip
z Waldstein-Wartenbergu
1764–1832
 
 
II. Arnoštka Zuzana
Breunner
1784–1849
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Vincenc
z Waldstein-Wartenbergu
1794–1858
 
 
 
 
 
 
Marie Františka
z Thun-Hohensteinu
1793–1861
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Tekla
z Waldstein-Wartenbergu
1819–1819
 
 
I. Anna Marie
ze Schwarzenbergu
1830–1849
 
 
 
 
 
 
Arnošt František
z Waldstein-Wartenbergu
1821–1904
 
 
 
 
II. Marie Leopoldina
ze Schwarzenbergu
1835–1909
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4. I. Františka Johana
z Thun-Hohensteinu
1852–1814
 
 
 
 
 
 
6. Arnošt Karel
z Waldstein-Wartenbergu
1849–1913
 
 
5. II. Josefina z Rumerskirchu
1848–1901
 
 
Adolf Arnošt
z Waldstein-Wartenbergu
1868–1930
 
 
Sofie Hoyos
1874–1922
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
7. III. Marie z Rumerskirchu
1852–1955
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Arnošt
z Waldstein-Wartenbergu
1874–1875
 
 
Josefina
z Waldstein-Wartenbergu
1877–1941
 
 
Kunibert Raimund
z Lamberg-Greifenfelsu
1886–1930
 
 
dítě[20]
z Waldstein-Wartenbergu
† den po porodu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Majitelé šťáhlavského panství (statku) mezi lety 1710–1945 byli:
    1. 1710–1739 František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739; z nedrahovické větve; do roku 1730, kdy se stal plnoletým, panství spravovala jeho matka)
    2. 1739–1784 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1706–1784; z chudenické, také zvané švihovské větve; pohřben v kostele sv. Martina ve Chválenicích)
    3. 1784–1816 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746–1816)
    4. 1816–1858 Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858, pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti)
    5. 1858–1904 Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904, pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti)
    6. 1904–1913 Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913)
    7. 1913–1930 Adolf Arnošt Waldstein-Wartenberg (1868–1930, pohřben vedle Waldsteinské kaple na hřbitově v Doksech)
    8. 1930–1945 Karel Arnošt Waldstein-Wartenberg (1897–1985)
  2. ↑ V matrice Církvice (okres Kutná Hora) [1] nefiguruje.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i KEPKOVÁ, Jana. Hřbitovní kaple Povýšení svatého Kříže na Starém hřbitově přejde do majetku obce. Š+Š Obecní noviny. Roč. 2021, čís. únor, s. 15. Dostupné online [cit. 2021-12-13]. 
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel. Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem. Praha: Euromedia Group a. s., 2021. 51 s. ISBN 978-80-242-7274-0. Dále jen Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem. 
  4. ↑ a b c d e f MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠAROCH, Josef Vojtěch. Šťáhlavské památky. [s.l.]: [s.n.], 1986. Dostupné online. S. 9. Dále jen Šťáhlavské památky. 
  6. ↑ a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 332 s. 
  7. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 293. 
  9. ↑ NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 10. 
  10. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 429. 
  11. ↑ a b c d e Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem, s. 18
  12. ↑ Matrika zemřelých 1814–1877, rok 1816, pag. 6v, farnost Šťáhlavy [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem, s. 19
  14. ↑ Šťáhlavské památky, s. 10
  15. ↑ a b Matrika zemřelých 1814–1877, rok 1819, pag. 11v, farnost Šťáhlavy [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ Matrika narozených 1837–1862, rok 1852, pag. 128v, Žehušice, farnost Chotusice [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d e f Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430
  18. ↑ a b c d e Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser. Gotha: Justus Perthes, 1895. Dostupné online. S. 919. 
  19. ↑ a b Matrika zemřelých 1896–1937, rok 1901, pag. 41v, farnost u sv. Tomáše, Praha-Malá Strana [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ Po stopách Valdštejnů, s. 144

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže - náhrobek Jan Vojtěch Černín z Chudenic.png
Autor: Unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Funeral Chapel of the Elevation of the Holy Rood in Šťáhlavy - gravestone of Jan Vojtěch Černín z Chudenic (A. Podlahaː Soupis památek historických a uměleckých Politický okres Rokycanský, 1900)
Jan Vojtěch Černín.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic (1745-1816), nejvyšší lovčí Českého království, stavebník zámku Kozel.