Pohled (zámek)

Zámek Pohled
zámek Pohled
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaPohled, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Souřadnice49°36′12,1″ s. š., 15°39′1,8″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky44741/6-303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
zámecký park

Zámek Pohled, česky též Frántal, (německy Frauental), latinsky Vallis Sancta Mariae či Vallis beatae Virginis, vzniklý přestavbou gotického ženského cisterciáckého kláštera založeného v roce 1256 nebo 1267, se nachází na pravém břehu řeky Sázavy v obci Pohled v okrese Havlíčkův Brod. Je nejvýznamnější památkou obce.

Německy se zámek (resp. klášter) původně jmenoval Der lieben Frauen Tal (Údolí blahoslavené Panny Marie), ve zkrácené verzi Frauental (česky též Údolí panen,[1] v doslovném překladu Ženské údolí). Z německého Frauental pochází i další české označení Frántal.

Dnešní barokní budova, původně klášterní konvent, pochází z let 1689–1690, přiléhá ze severní strany ke kostelu, je patrová a má půdorys písmene H; v přízemí jsou zazděné arkády, do patra vede monumentální schodiště.[2]

Celý areál zámku je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

proboštství v Pohledu

Významné části areálu kláštera

Součástí areálu je kostel svatého Ondřeje, původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stál v Pohledu už před založením kláštera, při výstavbě klášterního kostela však byl zbořen.[1] Klášterní kostel byl vybudován v letech 1265–1277 a po poškození obnoven v 2. polovině 15. století. Tribuna jeptišek i budova fary, původně proboštství, jsou přičítány Janu Blažeji Santini-Aichelovi.[4]

U kostela stojí taky osmiboká kaple Všech svatých z roku 1693.[1][2]

Historie

Historie Pohledu jako kláštera

O úmyslu založení kláštera informuje poprvé listina z 25. května 1265, kdy Ludmila z (Staré) Říše (filia quondam antiqui Witigonis) prodává klášteru v dolnorakouském Zwettlu jisté příjmy ve vesnici Klein Weikersdorf. Touto fundací hodlala své sestře Kateřině pomoci při zakládání nového kláš­tera cisterciaček, který měl být v Čechách nově založen.[pozn. 1][5]

Počátky budování kláštera a (podle listiny Smila z Lichtenburka ze 17. října 1267) pravděpodobně i koupě vesnice Pohledu lze zařadit před 18. březen 1267, kdy klášter obdržel od papežského legáta Guida odpustky, přičemž listina hovoří o tamním kostele jako o klášterní komunitě. Ze Smilovy listiny je zřejmé, že Juta (Jitka), vdova po Kunovi (bone memorie quondam dicti de Chowan), koupila od bratrů Budislava a Bartoloměje a od Osany, vdovy po jejich dalším bratrovi Bohuslavovi (bývalém purkrabím Smila z Lichtenburka) vesnici Pohled se vším příslušenstvím i s patronátním právem.[6]

Přestavba farního kostela byla minimálně v základu dokončena v polovině června 1268, kdy klášterní chrám v Pohledu vysvětil pražský biskup Jan III. z Dražic.[7] V roce 1269 potvrdil založení kláštera Přemysl Otakar II., jehož žena Kunhuta Uherská ho vzala pod svou ochranu; to samé učinil roku 1271 pražský biskup Jan III. z Dražic a v roce 1272 i papež Řehoř X.[8]

Za vlády Oty Braniborského byl klášter vydrancován vojskem a až do roku 1300 byl pustý.[1] Roku 1329 klášter vyhořel[2] a následujících 22 let (do roku 1251) byl opět pustý.[1]

V letech 1422 a 1424 ho vyplenili husité.[2] Podle místní (málo pravděpodobné) legendy zemřeli Jan Žižka a další husité po otráveném jídle od zdejších jeptišek, které se tak mstily za své předchozí hromadné znásilnění.[1]

Ve 2. polovině 15. století byl klášter obnoven,[2] roku 1639 ho vydrancovali Švédové,[1] v letech 1652–1690 byl přestavěn v barokním slohu.[2] Za správy abatyší Konstancie Marie Marquartové (spravovala klášter v letech 1690–1716) a Kandidy Marešové (1751–1766) došlo v klášteře k rozsáhlé výstavbě a rozšíření a nákupu dalšího inventáře.[1]

20. března 1782 v 11 hodin dopoledne byl v rámci josefinských reforem klášter zrušen[9] a v Pohledu byla zřízena farnost.[1] Pak klášter sloužil ještě 10 let karmelitánkám, které sem přišly z kláštera u sv. Josefa v Praze.[1]

Pohled jako šlechtické sídlo

Zkonfiskovaný klášter byl pronajat Joštovi z Jihlavy, který zde provozoval továrnu na sukna.[1][2] Roku 1807 koupil panství Josef hrabě z Unwerthu, jehož rodovým sídlem byl Mníšek pod Brdy. Podle inventáře se v konventu nacházely v jednotlivých celách jen kamna, dveře, okna s mřížemi, takže převzal spíše polorozpadlou středověkou tvrz. Jelikož neměl s chotí Annou žádné potomky, zdědil panství v roce 1824 jeho synovec Eugen hrabě Sylva Tarouca (1813–1877).[10] Ten také provedl zásadní přestavbu šlechtického sídla a po spojení rodových erbů nesl jméno Silva-Tarouca-Unwerth.[11]

Na konci roku 1864 hrabě Eugen Unwerth zámek prodal hraběnce Klotyldě z Ditrichštejna (1828–1899), provdané za hraběte Eduarda z Clam-Gallasu. Z manželství pošly děti: František, Eduardina (1851–1925) a Klotilda (1859–1947). V roce 1898 činila výměra panství Polná-Přibyslav a Pohled celkem 8 590,5 ha, z toho 4 818 ha lesa, 2 333 ha polí, 686 ha luk a 141,5 ha rybníků. Dne 31. října 1899 zemřela hraběnka Klotilda Clam-Gallasová z Ditrichštejnu a panství Polná-Přibyslav s Pohledem zdědily její dcery, které s připojeným panstvím Žďár nad Sázavou spravovaly všechna tři panství společně. Panství Polná-Přibyslav s přilehlým malým panstvím Vojnův Městec zahrnoval rozsáhlé lesní celky Městec, Cikháj, Sklené, Světnov, Slavkovice, Polák, Veselí, Najdek, Račín, Ransko, Sopoty, Pohled, Borová a Dobroutov.

V první etapě pozemkové reformy v roce 1921 byl majetek dcer Eduardiny (Ediny) Khevenhüller-Metsch (provdané za Johann Karl Khevenhüller-Metsch) a Klotildy Festetics (provdané za maďarského hraběte Kolomana Festetics von Tolna)[12] dány Státním pozemkovým úřadem do záboru, jednalo se o velkostatek Pohled: Dolní Dvůr, Keřkov, Žďár do 40 procent výměry; velkostatek Polná-Přibyslav: Polná, Přibyslav, Ovčín (nyní část města Přibyslav-Ronov nad Sázavou), Ronov.[13] V Německém Brodu sídlil přídělový komisař Státního pozemkového úřadu, provádějící pozemkovou reformu na velkostatcích Pohled, Polná, Přibyslav, Želiv, Větrný Jeníkov, Zámek-Žďár a Rozsochatec.[14]

Přibližně 180 ha zemědělských pozemků bylo propachtováno a značná část byla následně rozparcelována. Zámek v Polné se svými parkány, zahradami, věží a nádvořími obdržela tělocvičná jednota Sokol a Spolek městského muzea v Polné.[15] Hospodářský dvůr v Termesivech „Juliin Dvůr” měl v pachtu Viktor Turnovský, z něho vytvořený zbytkový statek Juliin Dvůr o rozloze 68 ha v druhé etapě pozemkové reformy koupilo za přídělovou cenu 580.000 Kč Družstvo pěstitelů zemáků v Německém Brodě (sociálních demokratů),[16] které získalo i zbytkové statky Keřkov a Dolní Dvůr o rozloze 185 ha. Na statcích provozovalo šlechtitelskou stanici.[17][18] Zbytkový statek Ovčín u Ronova o rozloze 30 ha koupil za 109.000 Kč Klusáček Heroš (Ludvík) a zbytkový statek Velký Dvůr o rozloze 36 ha za 120.000 Kč Družstvo Záborná u Polné.[19] V roce 1925 prodaly sestry Eduardine Khevenhüller-Metsch a Klotilda Festetics (spolumajitelka) z velkostatku v Železných Horkách Horní dvůr čp. 12 se špýcharem za 8.100 Kč Kč Josefu a Františkovi Starým a Tomášovi a Vincencii Šímovým.[20]

Po smrti hraběnky Eduardiny připadl celý majetek (s výměrou 13 279 ha zemědělské půdy, z toho 12 100 ha lesa) sestře Klotildě, která jako dědičku a spolumajitelku ustanovila svou neteř Eleonoru Clam-Gallas (1887–1967), provdanou za prince Karl V. von Schwarzenberg, podruhé za hraběte Zdenko Radslav Kinsky z Vchynic a Tetova.[21] Združstevněny byly také škrobárenské průmyslové podniky, které obdržela Rolnická společnost AMYLON: v Ronově n. S., v Přibyslavi, v Nížkově, v Polné, ve Žďáře na Moravě, v Pohledských Dvořácích a v Něm. Brodě; syrobárny v Ronově n. S. a ve Žďáře na Moravě (Zemědělské akciově továrny »AMYLON«).[22]

Po ukončení lesní reformy na velkostatcích Pohled, Polná, Přibyslav, Žďár a Vojnův Městec obdrželo největší část lesních pozemků v r. 1930 utvořené Lesní družstvo v Přibyslavi s lesními revíry Sklené, Světnov, Slavkovice, Polák, Veselí, Ransko, část Račína a Borová o výměře kolem 5 513 ha lesní půdy a Lesní družstvo v Polné s revíry Dobroutov o výměře kolem 729 ha, jemuž později připadly i některé obecní a selské lesy.[23] Lesní revír Sopoty připadl Ministerstvu národní obrany. Zbytky panských lesů s revíry Městec, Cikháj, Najdek a část Račína o výměře 5 624 ha byly nadále podřízeny lesnímu úřadu na zámku Žďár, přičemž Pohled byl v roce 1938 oddělen a spravován samostatně.[24][25] V roce 1939 byla na velkostatek uvalena vnucená správa. Hraběnka Klotilda Festetics von Tolna obývala zámek až do začátku druhé světové války.[1]

Zámek v majetku státu

V roce 1945 přešel konfiskovaný majetek na Národní pozemkový fond v Praze, který na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství přidělil zámek za odhadní cenu 537 000 Kčs obci.[1] (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely[1]) Obec Pohled využívala zámek už od roku 1949 jako ZDŠ a po smrti hraběnky až do 80. let část přízemí jako nájemní byty.[11] Hospodářské objekty a dvory si ponechalo ministerstvo zemědělství a po zabrání dvora a pozemků bývalé akciové společnosti Amylon a dalších menších pozemků zřídilo Státní statek Polná, spadající pod ředitelství v Havlíčkově Brodě. Koncem 50. let obhospodařoval Státní statek Polná již 1000 ha půdy. V roce 1951 připojilo k Československému státnímu statku, hospodářství Polná vyvlastněný zbytkový statek Ovčín (na Zápeklí). Postupným slučováním vznikl v roce 1960 Šlechtitelský a semenářský státní statek Polná s provozovnami: farma „A“ za Horním městem, farma „B“ za Ovčínem, Měšín, Jeclov, Skrýšov, Vysoké Studnice, Řehořov, Kamenice a Záborná. Statek obhospodařoval 3 014 ha půdy (r. 1963 Semenářský státní statek Polná, r. 1976 sloučen se Státním statkem Jihlava pod koncern „Oseva”.[26]

Zámek po roce 1989

V roce 2011 byl zámek Pohled po několika letech jednání prodán společnosti H. H. Holding z Frýdlantu na Liberecku vlastněné Petrem Zázvorkou. Obec Pohled zámek musela prodat, protože se před rokem těžce zadlužila při výstavbě nové školy, kdy došlo k tomu, že musela vracet státní dotace.[27][28][29][30]

V areálu zámku se dnes (2014) nachází např. výcviková stáj Terezovský dvůr[31] a zahradnictví.[32]

Zajímavost

V roce 2007 o klášteru natočil režisér Robert Sedláček dokument pro Českou televizi Brno v rámci cyklu Příběhy domů: Pohled kláštera.[33]

Další literatura

  • Eberhard Bahlke a Polívka, Handbuch der historischen Stätten: Böhmen und Mähren. Kröner, Stuttgart 1998, str. 146–147.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Klášter založili sestry z rodu pánů z Landštejna, tedy dcery zakladatele rodu Vítka z Klokot (Wittigo de Glogkot), syna Vítka z Prčice. Nejstarší jeho dcera paní Ludmila z Lomnice (před 1257 - 1265) byla provdána za pana Markvarta z Thur (Týnce). Další Vítkovou dcerou byla Gertruda z Lomnice. Následovala Jitka "Jutta" z Lomnice (? - 1267). Ta byla provdána za pan Kunu z Chlumu. Poslední ze sester byla paní Kateřina z Lomnice (? - 1265). Kateřina se stala první abatyší a mezi prvními řádovými sestrami jsou jmenovány Gertruda a dcery nejstarší sestry Ludmily paní Alžběta (Eliška) z Hrádku a paní Velena z Hrádku.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Pohled – Historie, web obce
  2. ↑ a b c d e f g Pohled (zámek) Archivováno 18. 6. 2008 na Wayback Machine., Wikimapy.cz
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-11]. Identifikátor záznamu 157132 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina; LÍBAL, Dobroslav. Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Praha: Unicornis, 1994. 144 s. ISBN 80-901587-1-4. Kapitola Pohled, s. 98–100. 
  5. ↑ VOHRYZEK, Stanislav: Založení kláštera v Nové Říši a otázka zakladatelských práv k němu do válek husitských. Časopis Matice moravské 2, 2015, s. 345–372; Týž: Rod pánů z Hrádku, Říše, Starče a Holoubka. Jižní Morava 52, 2013, s. 131–155.
  6. ↑ SRAMEK, Josef. Založení kláštera cisterciaček v Pohledu v kontextu řádového ideálu a fundačních aktivit šlechty v českých zemích 12. a 13. století. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-04-12]. (anglicky) 
  7. ↑ POČÁTKY KLÁŠTERA CISTERCIAČEK V POHLEDU. Zbyněk Sviták [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ HLOUŠKOVÁ, Helena. historie kláštera v Pohledu. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. svazek č. 15. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, 1999. S. í. 
  9. ↑ Martin Vokáč: Obec Pohled je v dluzích, za hubičku je na prodej celé centrum, MF Dnes, 27. 9. 2010
  10. ↑ Zweig VON UNWERTH (In Bearbeitung). die weddigens [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b Mizející památky - Zámky a tvrze - Kategorie: Zámek Pohled - Obrázek: Zámek Pohled_14. www.mizejicipamatky.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Koloman Festetics von Tolna. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.06.1921, s. 2.
  14. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ NS RČS 1925-1929, PS, tisk 301. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Karl, VI. Reichsfürst von Khevenhüller-Metsch. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 23.06.1935, s. [21]. ISSN 1805-0905.
  23. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Průvodce po státních archívech, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 148.
  25. ↑ LDO Přibyslav. www.ldopribyslav.cz [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ MEZEROVÁ, Lucie. Historické příčiny vedoucí k roztříštěnosti pozemkové držby v katastrálním území Polná [online]. Brno: 2016. Dostupné online. 
  27. ↑ http://jihlava.idnes.cz/zadluzenemu-pohledu-pristalo-na-konte-6-milionu-jako-zaloha-za-zamek-1gl-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110804_1629213_jihlava-zpravy_bor
  28. ↑ Zámek v Pohledu je konečně prodaný, havlickobrodsky.denik.cz, 9. dubna 2011
  29. ↑ http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/pohled-dostal-dalsi-miliony-za-prodej-zameckeho-arealu-20120726.html
  30. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/187234-prodejem-zamku-se-obec-pohled-vyhnula-exekucim/
  31. ↑ Archivovaná kopie. www.vycvikstajis.com [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. 
  32. ↑ http://www.zamekpohled.cz/kone.html
  33. ↑ Příběhy domů – Pohled kláštera, Česká televize Brno, režie Robert Sedláček, 2007, vysílání 3. 7. 2010

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pohled, zámecký park.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
zámecký park v Pohledu
Zámek v Pohledu.JPG
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
bývalý zámek v Pohledu
Proboštství v pohledu.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Proboštství v Pohledu