Pohled odnikud

V mediální a žurnalistické etice se termínem pohled odnikud (view from nowhere) označuje teorie o možných negativních dopadech neutrality ve zpravodajství, kdy novináři dezinformují své publikum tím, že vytvářejí dojem stejné správnosti a platnosti protichůdných stran sporu, ačkoliv se pravdivost či nepravdivost tvrzení těchto stran vzájemně vylučují a jsou ověřitelné pečlivým badatelem.[1] Mediální kritik a profesor žurnalistiky Jay Rosen je propagátorem tohoto termínu a významným kritikem takové praxe. Rosen si tento termín vypůjčil z knihy filozofa Thomase Nagela The View from Nowhere z roku 1986.[1]

Spisovatel Elias Isquith v článku pro Salon tvrdí, že "pohled odnikud nejenže vede k nedbalému myšlení, ale ve skutečnosti zanechává čtenáře méně informovaného, než kdyby si prostě přečetl ideologický zdroj nebo dokonce v některých případech vůbec nic".[2]

Společné nelogické vzorce charakterizují zprávy s pohledem odnikud

Novinář, který ze souboru pravdivých faktů vyloučí relevantní informace, lže opomenutím. Kdyby totiž publikum mělo k dispozici všechny chybějící údaje, dospělo by k jinému závěru. Novinář, který usiluje o neutralitu, také nemusí ze souboru faktů o příběhu vyloučit populární a/nebo rozšířená nepravdivá tvrzení. Novinář může selhat v konfrontaci s předsudky a nesprávným konvenčním myšlením svého publika, protože zapomíná na existenci čtenářů či diváků, neanalyzuje své publikum a nezabývá se jeho předsudky.

Jay Rosen naznačil, že zpravodajství s pohledem odnikud si osloví někteří novináři se slabým charakterem, kteří si nechtějí žádnou stranu jakkoli rozhněvat, protože jim chybí potřebná osobní odvaha postavit se nesprávným názorům.[3]

Matematická negramotnost

Novináři, kteří trpí matematickou negramotností, mohou být také zdrojem zpráv o pohledu odnikud nikam. Když zdroj poskytne statistické údaje na podporu svých tvrzení a novinář není schopen posoudit, zda jsou čísla věrohodná, může nekriticky předat nepravdivé informace, místo aby oznámil, že zdroj poskytl nesprávné údaje.

Autocenzura

Novinář, který ví nebo má podezření, že jeho šéfové, stanice a/nebo televize jsou zaujatí, může provádět autocenzuru. Tím se u jinak poctivého novináře, který chce chránit své zaměstnání, vytvoří pohled odnikud.

Zvláštní přístup ke zdrojům

Politici nebo jiné zdroje, které mají prospěch z novinářského pohledu odnikud, poskytují větší přístup novinářům, kteří prosazují pohled odnikud. Tím vytlačují ostatní novináře, což pak vede k dezinformaci veřejnosti a špatné veřejné politice, která škodí všem. Tato zpětná vazba vytváří začarovaný kruh špatné žurnalistiky v politice a špatných politiků ve funkcích.

"On řekl, ona řekla"

Charakteristický vzorec novinářského pohledu odnikud má podobu "A řekl X, B řekl Y", kde X a Y jsou vzájemně se vylučující tvrzení a Y je absurdní, a pak příběh bez komentáře končí. Novinář neodmítne Y ani neprovede další šetření, které by osvětlilo, k jakému závěru by dospěli rozumní pozorovatelé v publiku, kdyby byli schopni reportáž sami zpracovat.[4]

Novináři, kteří se dívají odnikud, jsou proto často obviňováni, že se chovají jako stenografové, a ne jako novináři. Stejně jako stenografové totiž pouze opakují, co se jim řekne, včetně zjevných lží od známých lhářů se zjevným střetem zájmů.[5] Lži a lháři mohou být publiku prezentováni, jako by měli stejnou důvěryhodnost jako všechna ostatní čestná tvrzení jiných lidí.[6]

Hněv ze všech stran není ukazatelem vyváženosti, spravedlnosti nebo pravdy

Novinářské zdroje se často snaží obhájit tvrzením: "Obě strany jsou na nás naštvané, proto je naše zpravodajství spravedlivé, vyvážené a korektní." To je nelogické, protože vyrovnanost rozhněvaných stran nemá žádný vliv na pravdivost či nepravdivost zprávy, "spravedlnost" nebo objektivní "vyváženost", zejména když je vyváženost pravdy stoprocentně vychýlena ve prospěch pouze jedné strany.

Dobrý reportér se vyhýbá pohledu odnikud, pak trpí obvinění ze "zaujatosti"

Poškozené strany, jejichž tvrzení jsou nesprávná, často obviňují ze "zaujatosti" novináře, který zastává pravdivé stanovisko. Naivní posluchači si pletou "úhel pohledu" se "zaujatostí", zejména pokud je pro ně pravda nežádoucí. Každý člověk musí mít svůj úhel pohledu. Dobrý novinář si bude vědom své vlastní perspektivy a sdělí ji publiku, pokud je relevantní, a podnikne kroky, aby se přizpůsobil svým známým slepým uličkám. Obvinění ze zaujatosti však znamená, že novinář slepě nebo záměrně upravil příběh tak, aby změnil závěr, který by si publikum mělo z reportáže vyvodit.

Zmírnění dopadů

Připustíme-li, že všichni novináři musí mít určité předsudky, neznamená to, že se neutralita všech příběhů stane objektivním a poctivým rámcem pro všechny příběhy. Neutralita je rozumná pouze v situacích, kdy fakta podporují tento středový postoj. Dobrý novinář se na začátku příběhu vypořádá s vlastní předpojatostí. Ne každá novinářova zaujatost je tak velká nebo relevantní pro každý příběh, aby významným způsobem změnila zpravodajství, což by vedlo publikum k nesprávným představám o tématu.

Informovanost publika

Poučení veřejnosti, aby si na tento problém dávala pozor ve zpravodajství, chrání některé z nich před jeho negativními dopady.

Informovanost redakce

Zpravodajské zdroje mohou před tímto efektem ochránit celé své publikum, pokud všechny reportáže prověřují redaktoři, kteří u všech reportáží používají kontrolní seznam kvality. Ten by měl zahrnovat posouzení falešné neutrality zkresleného zpravodajství s pohledem odnikud.

Transparentnost

Dobrý novinář podniká kroky k tomu, aby se jeho pohled na věc nestal zaujatým a nezměnil fakta nebo analýzu významu příběhu. S tímto bojem se zaujatosti v příběhu by se také měl podělit s publikem. Publikum se pak může samo rozhodnout, zda bylo učiněno dost pro zmírnění zaujatosti, pokud to vůbec bylo relevantní.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku View from nowhere na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b MARAS, Steven. Objectivity in journalism. Cambridge, UK; Malden, MA: Polity Press, 2013. (Key concepts in journalism). ISBN 9780745647357. OCLC 823679115 Kapitola The view from nowhere, s. 77–81. (anglicky) 
  2. ↑ ISQUITH, Elias. Objectively bad: Ezra Klein, Nate Silver, Jonathan Chait and return of the 'view from nowhere' [online]. 12 April 2014 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ROSEN, Jay. Why political coverage is broken [online]. 26 August 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ ROSEN, Jay. We have no idea who's right: criticizing 'he said, she said' journalism at NPR [online]. 15 September 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GREENWALD, Glenn. Arthur Brisbane and selective stenography [online]. 13 January 2012 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ROSEN, Jay. He said, she said, we said [online]. 4 June 2004 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • BALL, James. Post-truth: how bullshit conquered the world. London: Biteback Publishing, 2017. ISBN 9781785902147. OCLC 974677489 (anglicky) 
  • BRENDAN, James. Death to the 'view from nowhere': how Donald Trump broke the media's brain [online]. International Business Times, 9 June 2016 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CARLSON, Matt. Journalistic authority: legitimating news in the digital era. New York: Columbia University Press, 2017. ISBN 9780231174442. OCLC 972089995 (anglicky) 
  • FRIEDERSDORF, Conor. Stop forcing journalists to conceal their views from the public: the case against the view from nowhere [online]. The Atlantic, 30 October 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FRIEDERSDORF, Conor. So whaddaya think: should we put truthtelling back up there at number one? [online]. 12 January 2012 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • GREENWALD, Glenn. Martha Raddatz and the faux objectivity of journalists: establishment journalists are creatures of a highly ideological world and often cause ideology to masquerade as neutral fact [online]. 12 October 2012 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KOVACH, Bill; ROSENSTIEL, Tom. The elements of journalism: what newspeople should know and the public should expect. 3rd. vyd. New York: Three Rivers Press, 2014. ISBN 9780804136785. OCLC 869140989 Kapitola Journalism of verification, s. 97–136. (anglicky) 
  • NIELSEN, Greg M. Journalism in crisis: bridging theory and practice for democratic media strategies in Canada. Redakce Gasher Mike. Toronto; Buffalo; London: University of Toronto Press, 2016. ISBN 9781442637368. OCLC 928122123 Kapitola Critical theory and acts of journalism: expanding the implied audience, s. 53–73. (anglicky) 
  • ROSEN, Jay. Clowns to the left of me, jokers to the right: on the actual ideology of the American press [online]. 14 June 2010 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ROSEN, Jay. The view from nowhere: questions and answers [online]. 10 November 2010 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • STEPHENS, Mitchell. Beyond news: the future of journalism. New York: Columbia University Press, 2014. (Columbia Journalism Review books). ISBN 9780231159388. DOI 10.7312/columbia/9780231159388.001.0001. OCLC 842879009 (anglicky) 
  • SULLIVAN, Margaret. He said, she said, and the truth. The New York Times. New York: 16 September 2012, s. SR12. Dostupné online [cit. 2017-10-10]. (anglicky) 
  • WARD, Stephen J. A. The invention of journalism ethics: the path to objectivity and beyond. 2nd. vyd. Montréal: McGill-Queen's University Press, 2015. (McGill-Queen's studies in the history of ideas; sv. 38). ISBN 9780773546301. OCLC 908308806 (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Articles tagged 'view from nowhere' [online]. Nieman Foundation for Journalism [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky)