Pohledový beton
Pohledový beton (francouzsky: Béton brut, německy: Sichtbeton, anglicky: faced concrete, béton brut, raw concrete etc) je označení pro viditelný povrch betonové konstrukce, který se manifestuje svým vlastním charakterem. Beton následně nepokrývan – neomítaný, neobkládaný. Nejčastěji je to beton "jen odbedněný", pod pojem se (spíše výjimečně) někdy vejde i beton: broušený, tryskaný, (úměrně) tmelený, barvený, penetrovaný. V zásadě je to beton jen odbedněný.
Počátek hledejme v prvních dekádách 20. století (některá díla Roberta Maillarta a Augusta Perreta). Pravý rozvoj nastal s vývojem díla Le Corbusiera a jeho Unité d'habitation v Marseille a v Berlíně. Pohledový beton je vysoce rozvinutou technologií, hromadně a univerzálně užívanou. Zvlášť oblíbený je ale ve Švýcarsku, Francii, Japonsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Německu a Brazílii, nebo všude tam, kde jsou rozsáhlé zdroje vápencové horniny a značná produkce cementu. Projektant, (zpravidla architekt), určuje následující vlastnosti:
- geometrický tvar konstrukce
- členění ploch konstrukce
- strukturu povrchu
- barvu betonu
Geometrický tvar konstrukce
Beton je stavební materiál, který umožňuje vytvářet rovinné i zakřivené plochy. Betonové konstrukci dává její tvar bednění, které musí umožnit splnění architektových představ. Pro zakřivené plochy je zpravidla nutné vyrobit individuální bednění. Výjimku tvoří plochy kolmých válců. Pro sloupy kruhového průřezu jsou vyráběna systémová bednění standardizovaných rozměrů a pro větší plochy mají systémová bednění k dispozici zařízení, která zajistí požadované zakřivení překližek bednicího pláště.
Požadovaný geometrický tvar konstrukce je určen výkresem tvaru, v němž jsou definovány rozměry, sklony, zakřivení, výstupky, otvory atd.
Členění ploch konstrukce
Pro konstrukce z pohledového betonu je zpravidla zapotřebí stanovit také rozčlenění ploch. Přirozené rozčlenění plochy, které je dáno otiskem spojů jednotlivých bednicích dílců, může být ještě zdůrazněno úpravou bednění. Požadované rozčlenění jednotlivých ploch určuje architekt tzv. spárořezem. Při návrhu spárořezu je nutné vycházet ze standardizovaných rozměrů systémových bednění a zvažovat rovněž umístění nutných pracovních spar vznikajících při betonáži.
Struktura povrchu
Struktura povrchu plochy pohledového betonu je primárně dána vlastnostmi materiálu, ze kterého je zhotoven bednicí plášť, což je část bednění, která je v dotyku s ukládaným čerstvým betonem při betonáži. Bednicí plášť se zhotovuje z prken nehoblovaných i hoblovaných, překližky, může být také z plechu. Na plášť mohou být upevněny pryžové nebo plastové matrice.
Plochy zatvrdlého betonu mohou být strukturovány dodatečnými úpravami, při kterých je narušován povrch betonu. Užívá se zejména:
- Pemrlování
- Otryskávání pískem
- Vymývání
- Broušení
- Leštění
Barva
Základní barvou betonu je šedá. Různé odstíny šedé v ploše pohledového betonu jsou způsobeny jiným vodním součinitelem čerstvého betonu. Beton s nízkým vodním součinitelem je tmavší a tento barevný rozdíl zůstává i při stárnutí konstrukce stále patrný. Při míchání čerstvého betonu se do záměsi přidávají různé pigmenty, které probarví beton v celé hmotě.
Odlévané tvary: reliéfy, číslice, písmena a nápisy
Při rozvoji pohledového betonu rychle vyšlo najevo, že lze do něho odlévat různé reliéfní znaky. Tato technologie se posléze rozvinula a precizovala. Jsou odlévány jak náročné výtvarné reliéfy, piktogramy, čísla vchodů nebo oddílů, nápisy nebo firemní emblémy a loga. Tyto způsoby jsou široce rozšířené a užívané a odpovídá tomu i nabídka specializovaných firem s matricemi číslic a liter různých velikostní pro kontrareliéfní (intaglie), basreliéfní i haut-reliéfní odlitky. Obvykle ze silikonu, polystyrenu, gumy nebo překližky.
Radio Kootwijk
Banka San Jerónimo, Madrid
Odlitky v betonu (tentokrát ještě "římském") jsou prastaré. Byly už ve starověkém Římě. Pantheon
Le Corbusier, Unite d´habitation, Berlin
Le Corbusier, Unite d´habitation, Berlin
parkovací dům Cáchy. Odlévané nápisy
Vročení v dokončeném pohledovém betonu-odlitek číslic Washingnon National Pike
Hybatelé
Významnými tvůrci s velkou záslkuhou na rozvoji, a univerzálním rozšíření pohledového betonu byli architekti a inženýři: Robert Maillart, Le Corbusier, Oscar Niemeyer, Luigi Snozzi, Tadao Ando, Arata Isozaky,
Pohledový beton v umění
Ve 20. století se stal pohledový beton také předmětem vážného nakládání při vytváření skulptur a předními protagonisty toho byli Pablo Picasso, Jean Dubuffet a Le Corbusier.
Třídy pohledového betonu
Podle stoupajících nároků na vzhled jsou betonové plochy rozděleny do pěti tříd:[1]
Třída pohledového betonu | Požadavky na plochy betonu | Příklady použití |
---|---|---|
PB0 | nejsou kladeny žádné požadavky | tzv. režný beton (např. plochy základů v zemi, omítané, obkládané či jinak zakrývané plochy) |
PB1 | jsou kladeny nízké požadavky | interiéry garáží, sklepů, opěrné stěny, jednoduchá oplocení |
PB2 | jsou kladeny vysoké požadavky | běžné dopravní stavby, exteriéry běžných budov, dekorativní oplocení |
PB3 | jsou kladeny velmi vysoké požadavky | interiéry budov a exteriéry budov s vysokými požadavky |
PBS zvláštní třída | architektonicky exponované plochy | reprezentativní stavby mimořádného významu |
PB0
Vjezdy do tunelu Blanka v Praze TrójiPB1
Oplocení rodinného domu v Praze TrójiPB2
Trojský most PrahaPB3
Národní technická knihovna PrahaPBS
Krematorium Blumenweg Berlín
Posuzování vzhledu
Vzhled betonových ploch[pozn. 1] je nutné posuzovat vždy z odstupu, který odpovídá vzdálenosti z níž budou vnímat plochy betonu uživatelé stavby a kolemjdoucí. Posuzují se tyto vlastnosti provedených betonových prvků:
- Pórovitost povrchu
- Vyrovnaná barevnost
- Rovinnost
- Kvalita pracovních spár
- Struktura
U pohledových betonů třídy PB2 a PB3 se doporučuje provést před zahájením prací zkušební (referenční) plochy, u pohledových betonů zvláštní třídy jsou zkušební plochy předepsány.
Odkazy
Poznámky
- ↑ V odborné literatuře se užívá termín pohledovost
Reference
- ↑ HELA, ŠRŮMA a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, tabulka 4/1
Literatura
- HELA Rudolf, PŘIKRYL Jan: Stanovení povrchové pórovitosti pohledových betonů, In Beton TKS, č. 2 rok 2008, str.52-54 [1]
- LADRA Josef: Pohledový beton, učební pomůcka VUT Brno [2]
- Povrchy betonu, Samostatná příloha časopisu Beton TKS, 2008
- Povrchové úpravy a design časopis Beton TSK č. 2/2005
- ŠTEGER Ondřej, POPENKOVÁ Miloslava: Chyby vznikající při realizaci pohledového betonu, ASB, [3]
- LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, [4]
- DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: Systémová bednění - Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí, PERI 2009
Normy a technické pokyny
- HELA Rudolf, ŠRŮMA Vlastimil a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, ČBS Servis, 2009, ISBN 978-80-87158-17-3
- ÖNORM B 2211:2009-06-01 Beton-, Stahlbeton- und Spannbetonarbeiten - Werkvertragsnorm (Rakousko 2009)
- Norm SIA 118/262 Allgemeine Bedingungen für Betonbau (Švýcarsko 2004)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pohledový beton na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Vliv odstupu pro posouzení kvality pohledového betonu 4
Autor: Satrughna, Licence: CC BY-SA 3.0
a concrete surface treated with the en:Bush hammer
Autor: Jean-Pierre Dalbéra from Paris, France, Licence: CC BY 2.0
Evocation du modulor près de la porte d'entrée de la Corbusierhaus
De 1942 à 1948, Le Corbusier (1887-1965) a développé un système de mesures connu sous le nom de "Modulor", publié en 1950 puis en 1955. Basé sur le nombre d'or et les séries de Fibonacci, mais utilisant également les dimensions physiques moyennes de l'être humain, le "Modulor" est un ensemble de données utilisées par Le Corbusier dans ses créations architecturales, comme dans l'unité d'habitation.
L'unité d'habitation Corbusierhaus a été construite en 1957.
Sur le même modèle que la Cité Radieuse à Marseille, l'unité d'habitation, devait former un village autonome, pourvu d'une école, de services, de boutiques. Le manque de crédits n'a pas permis de réaliser la totalité du programme.
Le bâtiment, destiné à combattre la pénurie de logements après guerre à Berlin, compte 575 appartements répartis sur 17 étages. Il est à proximité du stade olympique.
Fiche sur MIMOA
www.mimoa.eu/projects/Germany/Berlin/Unit%E9%20d%27Habita...Autor: Norbert Schnitzler, Licence: CC BY-SA 3.0
neues Parkhaus am Landgericht Aachen. Ursprünglich war da die Untersuchungshaftanstalt. Die Fassade des Parkhauses trägt einige belanglose Worte, die dreidimensional eingelassen sind (beim Bild in Originalgröße leicht zu erkennen). Ich hatte eigentlich ein paar grundsätzliche juristische Allgemeinplätze wie “nulla poena sine lege” erwartet.
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Zkušební plocha pohledového betonu
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Vliv odstupu pro posouzení kvality pohledového betonu 3
Autor: Michael Wilson from York, United Kingdom, Licence: CC BY 2.0
Ancient Roman concrete vault in Rome.
DSC00641
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Stavba vjezdu do tunelu Blanka v Praze Tróji
Autor: AFiermas, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
This is an image of rijksmonument number 46517
Autor: Jilkinnss, Licence: CC BY 3.0
exterier of library in Hradec Kralove
Autor: LBM1948, Licence: CC BY-SA 4.0
Concrete relief at Carrera de San Jerónimo branch of Bank of Madrid. Madrid, Spain
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohledový beton, oplocení rodinného domu v Praze Tróji
Autor: Visitor7, Licence: CC BY-SA 3.0
Carillon Wall at the Cathedral of Our Lady of the Angels
Autor: Famartin, Licence: CC BY-SA 4.0
"2020" date of completion imprinted into a cement overpass along Interstate 270 (Washington National Pike) over Maryland State Route 85 in Ballenger Creek, Frederick County, Maryland
Autor: Elke Wetzig (Elya), Licence: CC BY-SA 3.0
flagstone of washed-out concrete
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Výstavba Trojského mostu v Praze-Troji, říjen 2012
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Vliv odstupu pro posouzení kvality pohledového betonu 1
Autor: HolgerHw, NOE-Schaltechnik, Wolfgang Köller, Licence: CC BY-SA 3.0
Naturstein-Mauerwerk oder Beton? Stützmauer betoniert mit einer Strukturmatrize die einem Trockenmauerwerk nachempfunden wurde.
Autor: Ilya Rudomilov (www.rudomilov.ru), Licence: CC BY-SA 3.0
Stairs in the NTK (Prague, CZ)
Autor: Lad.Raj, Licence: CC BY-SA 4.0
Vliv odstupu pro posouzení kvality pohledového betonu 2
Autor: Junction35, Licence: CC BY-SA 3.0
Foyer mit Blick zum sonnendurchfluteten Andachtsraum im Krematorium Baumschulenweg (Berlin-Baumschulenweg), 1996-1998, Architekt Axel Schultes