Pohlody

Pohlody
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVrskmaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíVrskmaň (7,7 km²)
Nadmořská výška288 m n. m.
Pohlody
Další údaje
Zaniklé obce.cz70
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohlody (německy Pahlet) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Byly místní částí Vrskmaně a stály asi 1,5 km severovýchodně od ní, těsně u hranice s okresem Most. Zanikly v roce 1979 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Jan Šverma.

Název

Název vesnice vznikl z osobního jména ve významu ves Pohlodů. Jméno bylo odvozeno ze slovesa pohlodati (částečně ohlodat). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Polad (1542), Pohlody (1555 a 1561), Polety (1591), Polety (1621), Pallet nebo Pahlet a Pohled (1787 a 1846).[1]

Historie

Krajina v okolí vesnice byla osídlena už v pravěku. Záchranný archeologický výzkum v roce 1981 na jihozápadním okraji vsi odkryl sídliště laténské kultury. Nacházelo se na mírně skloněné ploše v místech s pomístním názvem Za Vsí v nadmořské výšce 295–297 metrů. Celkem byly výzkumem zachyceny čtyři zahloubené chaty, příkop, dva blíže neurčené objekty a velké množství menších jam a kůlových jamek. Východní okraj sídliště byl zničen těžbou štěrkopísku. Sídliště bylo osídleno ve dvou obdobích (LT A2 a LT C2 – LT D) a v době své existence se nacházelo na okraji oblasti osídlené keltským etnikem. Některé keramické nálezy svědčí o jeho kontaktu s prostředím oppid.[2]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1420,[3] ale podle Zdeny Binterové vesnice existovala už ve třináctém století, kdy byly manstvím mosteckého hradu. V první polovině patnáctého století se majitelem stal Lorenc Glac ze Starého Dvora, po kterém je zdědila dcera Anna. Sňatkem tak Pohlody přešly do majetku Šebestiána z Veitmile. Jako další majitel je uváděn Kryštof Dornheim z Dornheimu, který vesnici prodal majitelům mosteckého hradu. Tím se roku 1585 stal Ladislav Popel z Lobkovic. Roku 1593 byl Ladislav Popel obviněn ze spiknutí proti císaři, a uprchl proto ze země. Brzy poté byl v nepřítomnosti odsouzen ke ztrátě majetku a trestu smrti. Od krále poté hrad i s příslušenstvím koupilo roku 1595 město Most.[4]

V první polovině sedmnáctého století se v držení vesnice vystřídalo několik majitelů. V letech 1617–1627 to byla Kateřina Belwiczová, rozená Satenéřová a roku 1621 ji, spolu s Vrskmaní, Holešicemi, Komořany a Langendorfem, koupil Ladislav Julius Kurzbach z Trachenbuku a Milče, po němž Pohlody roku 1641 vlastnila jeho vdova Alžběta Kurzbachová z Harretu. Snad už v polovině sedmnáctého století Pohlody získali Lobkovicové, kteří je nejpozději roku 1695 připojili ke svému panství Nové SedloJezeří, u kterého vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy.[5]

Nedochovaly se žádné záznamy o případných událostech během třicetileté války, ale vesnice pravděpodobně utrpěla značné škody, protože podle popisu v berní rule z roku 1654 měla domy ve špatném stavu. Tehdy v ní žili čtyři sedláci a šest chalupníků. Dohromady vlastnili třináct potahů a chovali osmnáct krav, osmnáct jalovic, 51 ovcí, 31 prasat a dvanáct koz.[5]

Hnědouhelný důl mezi vesnicí a Novým Sedlem založili Lobkovicové už v roce 1780 (později byl nazván Ondřej). Komorováním se v něm těžily dvě sloje o mocnostech 90–120 centimetrů a 250–270 centimetrů.[6] Roku 1872 důl od Lobkoviců koupil Uhelný průmyslový spolek. Tehdy v něm pracovalo 25 horníků a roční produkce bývala okolo patnácti tisíc tun uhlí.[7] Uhlí se dodávalo do kamencové hutě Kryštof v Chomutově a později také do okolních továren. S několika přestávkami důl fungoval až do roku 1920, ale ve třicátých letech dvacátého století byl připojen ke strupčickému dolu Anna společnosti Union, u kterého byl využíván jako větrací jáma. Celková produkce dolu se odhaduje na 600 000 – 700 000 tun kvalitního uhlí.[6] Mezi Vrskmaní a Pohlody býval důl Aurora, jehož štoly zasahovaly až k Pohlodům. Roku 1885 se v důsledku poklesu terénu nad štolami v Pohlodech zřítily dva domy.[7]

Těžba hnědého uhlí nakonec vedla k úplnému zániku vesnice. Roku 1979 byla úředně zrušena a stržena kvůli rozšiřování Lomu Jan Šverma.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 93 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 182 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 161 Němců a jednoho cizince. S výjimkou 21 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé131152144144159190177838973
Domy1923212727302928.17
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vrskmaň.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Pohlody staly samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou Nového Sedla (tehdy Novosedel). Roku 1924 byly převedeny k Vrskmani, u které zůstaly do roku 1945, kdy se opět staly samostatnou obcí. Tou zůstaly do územní reorganizace v roce 1960, kdy se opět staly částí Vrskmaně. Úředně vesnice zanikla 1. ledna 1979.[7]

Odkazy

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 413. 
  2. VLČKOVÁ, Jitka. Pohlody, okr. Chomutov, příspěvek k laténskému osídlení podkrušnohorského regionu. Archeologické rozhledy. 1991, roč. XLIII, čís. 4, s. 520, 547. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Pohlody, s. 256. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34. Dále jen Binterová (2000). 
  5. a b Binterová (2000), s. 35.
  6. a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 113, 117. 
  7. a b c Binterová (2000), s. 36.
  8. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  11. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34–36. 
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Pohlody – Pahlet, s. 56. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com