Pojištění majetku

Pojištění majetku je souhrnné označení pro několik odvětví neživotního pojištění. Všechna jsou upravena v Hlavě III zákona o pojistné smlouvě „Soukromé pojištění věci a jiného majetku“.[1] Při těchto pojištěních poskytuje pojišťovna pojistnou ochranu majetku v případě, že dojde k jeho zničení, poškození nebo odcizení.

Podrobnější informace naleznete v článku Neživotní pojištění.

Historie

Ke vzniku pojištění majetku přispěl velký požár Londýna, který v roce 1666 zničil více než 13 000 domů. Ohromné ničivé následky požáru však napomohly k rozvoji tohoto druhu pojišťovnictví. Z výhody se stala nutnost, a tak Sir Christopher Wren zahrnul místo pro kancelář pojišťovny do svého nového plánu pro obnovení Londýna v roce 1667. Proběhlo nespočet pokusů o pojištění proti požárům, ale až v roce 1681 se to povedlo ekonomovi Nicholasovi Barbonovi. On a jeho jedenáct pracovníků založili první pojišťovnu proti požárům „The Insurence Office for Houses“. V té době bylo možno pojistit pouze cihlové nebo domy se dřevěným skeletem. Na začátku bylo pojištěno kolem 5 000 domů. [2]

V důsledku úspěchu této první společnosti bylo v následujících dekádách založeno mnoho podobných podniků. Každá společnost původně zaměstnávala svůj vlastní hasičský sbor, aby zabránila a minimalizovala škody způsobené požárem na majetku jimi pojištěném. Také zaváděli značky požárního pojištění, které se umisťovaly nad hlavní vchodové dveře nemovitosti, aby se urychlila identifikace v případě požáru.[3]

Jednou z takových významných společností byla společnost „Hand in Hand Fire & Life Insurance Society“, která byla založena v roce 1696 v kavárně Tom's Coffee House v St Martin's Lane v Londýně.

První pojišťovna zaměřená na majetek byla založena v roce 1710 a stále se používá. Její původní název byl „Sun Fire Office“, dnes je známá pod „RSA Insurance Group“.

V době koloniální Ameriky pomáhal Benjamin Franklin popularizovat a standardizovat praxi pojišťovnictví, přesněji majetkové pojištění pomocí formy trvalého pojištění, aby upozornil na ztráty způsobené požáry. V roce 1752 založil „Philadelphia Contributionship for the Insurance of Houses from Loss by Fire“. Franklinova společnost odmítala, podobně jako Barbonova pojišťovna, pojistit dřevěné domy kvůli zvýšenému riziku požáru.[4]

Ani České území nezůstávalo pozadu, na konci 16. století se ekonom Jan Kryštof Bořek pokusil o zrealizování požárního pojištění budov, kdy by byl zřízen fond, do kterého by přispívali všichni vlastníci i nájemníci. Plán se nakonec nezrealizoval. Další organizace založena v Brandýse nad Labem měla krátkého trvání, kdy pojišťovna pojišťovala nejenom proti požáru, ale pojištění se týkalo i nábytku, potravin a například dobytku. Až devatenácté století bylo pro pojišťovny na našem území příznivější.

Druhy pojištění

Mezi pojištění majetku se řadí:

a některá další.

Poškození nebo zničení věcí živelní událostí

Živelní pohromou se rozumí událost vzniklá díky přírodním silám. Nejčastěji se jedná o povodně a vichřice, případně jejich větší formy, ale ani zemětřesení či sesuvy půdy nejsou výjimkou.

V takovém případě se nejdříve zabezpečí majetek, aby nedošlo ke zhoršení stavu či újmě na zdraví a neprodleně se událost nahlásí pojišťovně.

Zemědělské pojištění

Zemědělská výroba je rizikovou činností a více než jiné činnosti závislá na rozmarech počasí. Pojistný program zemědělského pojištění kryje škody na zemědělských prostorech a hospodářských zvířatech, ale i na movitém a nemovitém majetku. Zemědělské pojištění chrání před ztrátou nebo poškozením plodin a hospodářských zvířat. Pojištění, jako takové, má velký potenciál, jelikož poskytuje finanční jistotu nízkorozpočtovým zemědělcům a jejich komunitám. Zároveň podporuje zemědělce k větším investicím a chrání je před různými nehodami, které by mohly uškodit jejich živobytí nebo ztrátou příjmů v důsledku poklesu cen zemědělských komodit. [5]

Speciální plodiny

Zemědělec nebo pěstitel může chtít pěstovat plodinu spojenou s určitou vlastností, která má potenciální nárok na prémii za podobné komoditní plodiny, zemědělské produkty nebo jejich deriváty. Konkrétní vlastnost může být spojena s genetickým složením plodiny, s určitými postupy pěstování pěstitele nebo s obojím. Mnoho standardních pojištění plodin však nerozlišuje mezi komoditami plodin a plodinami spojenými s konkrétními atributy. Zemědělci proto potřebují pojištění plodin, aby pokryli riziko pěstování plodin spojené se specifickými vlastnostmi. [6]

Proces pojištění zvířat

Zvíře bude pojištěno pro svou současnou tržní cenu. Tržní cena zvířete, které má být pojištěno, bude posouzena společně příjemce a pojišťovna nejlépe za přítomnosti veterinárního lékaře. [7]

Pojištěné zvíře bude muset být řádně a jedinečně identifikováno v době uplatnění pojištění. Značení uší by proto mělo být pokud možno úplným důkazem. V době přijetí podmínek by se mohla použít tradiční metoda značkování uší nebo nejnovější technologie fixace mikročipů. Náklady na opravu identifikační značky ponesou pojišťovací společnosti a odpovědnost za její údržbu nese dotyčný příjemce. O povaze a kvalitě značkovacích materiálů se vzájemně dohodnou příjemci a pojišťovna. Veterinární lékaři mohou příjemce informovat o potřebě a významu značek stanovených pro vyřízení jejich žádosti, aby se řádně starali o údržbu štítků. Štítek, který je již na zvířeti k dispozici, lze použít s jedinečným identifikačním číslem za podmínky, že se na něm zemědělec a agentura vzájemně dohodnou, a při vyřizování nároků z důvodu využití stávajícího štítku nedochází ke sporu. [8]

Při zpracování pojistného návrhu se v okamžiku zpracování pojistné dokumentace zhotoví jedna fotografie zvířete s majitelem a jedna fotografie zvířete s viditelným EAR TAG. V případě prodeje zvířete nebo jiného převodu zvířete z jednoho majitele na druhého musí být před uplynutím platnosti pojistné smlouvy převedena pravomoc příjemce na zbývající dobu platnosti pojistky na nového majitele. [9]

Pojištění zásilek

Pojištění zásilek je služba, která může odškodnit odesílatele, jejichž zásilky jsou při přepravě ztraceny, odcizeny nebo poškozeny. Někteří dopravci poskytují v rámci přepravních podmínek omezené ručení. Přezkum přesných přepravních podmínek odhalí, zda je nabídnuto omezené ručení, nebo zda si zákazník musí zvolit a zaplatit tuto službu samostatně buď prostřednictvím dopravce za dodatečné náklady, nebo prostřednictvím třetí strany tedy pojistitele. [10]

Námořní pojištění zahrnuje ztrátu nebo poškození lodí, nákladu, terminálů a veškerou dopravu, kterou je majetek převáděn, získáván nebo držen mezi místy původu a konečným místem určení. Pojištění nákladu je subdodavatelem námořního pojištění, ačkoli námořní pojištění zahrnuje také majetek vystavený na pevnině a na moři ( kontejnerové terminály , přístavy, ropné plošiny , potrubí) námořní nehoda a námořní odpovědnost. Při přepravě zboží poštou nebo kurýrem se místo toho používá přepravní pojištění. [11]

Pojištění technických rizik

Pojištění technických rizik (dále jen PTR) zahrnuje například pojištění strojů a elektroniky, nicméně do této kategorie spadá i stavební a montážní pojištění. PTR je vhodné pro všechny subjekty pracující s technikou bez ohledu na jejich velikost, kde fungování určitého zařízení je klíčové a jeho případné selhání znamená pro daný subjekt ztrátu, ať už majetkovou nebo finanční. S ohledem na to, která společnost pojistku poskytuje, lze pojistit jak chybu personálu obsluhujícího techniku, tak poruchu zařízení, popřípadě lze sjednat i pojištění strojního či elektronického přerušení provozu (kam však nespadá například požární přerušení provozu).[12][13]

Co se pojistného plnění týče, to bývá vždy limitováno cenou zařízení, která je aktuální v době vzniku škody. Sjednání pojistky je pochopitelně možné pouze u zařízení, která jsou v dané době v provozuschopném stavu.[14]

Mezi techniku, na kterou se tento typ pojištění typicky vztahuje, spadá například:

  • Kancelářská a výpočetní technika
  • Komunikační elektronika
  • Zdravotnická elektronika
  • Provozní elektronika například v autoservisech[13]

Pojištění domácnosti

Tento typ pojistky standardně kryje škody vzniklé na vybavení bytů, rodinných domů, garáží, ale i věcí uložených ve společných nebytových prostorách jako jsou sklepy, přičemž pojištění se vztahuje i na věci osobní potřeby (oblečení, elektronika, sportovní vybavení…). Pojištění kryje i takové věci, které jsou součástí bytu či domu, jako například tapety, vestavěné spotřebiče nebo podlahy.[15]

Subjekt může uzavřít pojištění vybavení domácnosti i ve chvíli kdy není vlastníkem dané nemovitosti, tím pádem se vyplatí takové pojištění uzavřít i lidem, kteří nemají dostatek finančních prostředků na vlastní bydlení a žijí „v pronájmu“. Pojištění lze uzavřít i na družstevní byt.[16]

K případnému poškození či odcizení pojištěných věcí nemusí dojít v prostorách dané nemovitosti (pokud tak má subjekt pojištěné například kolo uložené standardně v nebytových prostorách, které jsou také součástí pojistky, pojistné plnění se uskuteční i při krádeží kola před obchodem atp.).[15]

Pojištění domácnosti v základu obvykle kryje škody způsobené přírodními živly (požár, povodeň, pád stromu, mrazy…), výbuchem nebo vloupáním.[17]

Obecné zásady

Při pojištění majetku lze podle pojistit

Cena majetku

Při pojištění majetku lze v pojistné smlouvě dohodnout, z jaké ceny se bude vycházet při poskytování pojistného plnění. Závisí to i na pojistných podmínkách přiložených ke smlouvě. Není-li to v pojistné smlouvě nebo smluvních podmínkách dohodnuto, pak se podle § 37 zákona o pojistné smlouvě pojišťuje na obvyklou cenu, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.[20]

Podpojištění

Podrobnější informace naleznete v článku podpojištění.

Pokud je pojištěn soubor věcí, vztahuje se pojištění na všechny věci, které byly jeho součástí při pojistné události.[20] Není tedy třeba pojišťovně hlásit nákup nových věcí, avšak hranice pojistného plnění uvedená v pojistné smlouvě se tím nemění. Při výraznějším zvýšení aktuální ceny pojištěného souboru věcí je proto třeba, aby pojištěný toto oznámil pojišťovně, která s ním změní pojistnou smlouvu.[18] Jinak by došlo k tzv. podpojištění a v případě pojistné události by poškozený dostal nižší pojistné plnění, než jaká byla výše škody.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Property Insurance na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. Dále jen Zákon o pojistné smlouvě.
  2. ↑ Dickson (1960): 7
  3. ↑ "Hand in Hand Fire & Life Insurance Society". Aviva
  4. ↑ RSA Insurance Group History
  5. ↑ Crop Insurance: A Look Back | Crop Insurance & Crop Protection from Federal Crop Insurance Programs
  6. ↑ "Need Of Farm Insurance"
  7. ↑ livestock
  8. ↑ Livestock ownership in ensuring rural household food security in Pakistan
  9. ↑ THE LACK OF A PROFIT MOTIVE FOR RANCHING: IMPLICATIONS FOR POLICY ANALYSIS
  10. ↑ International Moving Insurance
  11. ↑ Hartford, The (May 2016). "Ocean Marine Insurance". The Hartford Ocean Marine Insurance. The Hartford Financial Services Group, Inc. Retrieved 16 May 2016.
  12. ↑ HTTPS://WWW.SOLIDPIXELS.NET, solidpixels. Pojištění technických rizik. RENOMIA [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ a b Technická rizika | Allianz pojišťovna. www.allianz.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-10. 
  14. ↑ Pojištění technických rizik | www.egidabroker.eu. www.egidabroker.eu [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b WWW.KOOP.CZ, Kooperativa;. Pojištění domácnosti. www.koop.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  16. ↑ Pojištění domácnosti | Allianz pojišťovna. www.allianz.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ POJIŠTĚNÍ, Klik. Pojištění domácnosti a nemovitosti. Klikpojisteni.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. Komentář. Praha: Linde, 2009. 331 s. ISBN 978-80-7201-755-3. S. 192–203. 
  19. ↑ MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 112 s. ISBN 80-214-3257-8. Kapitola Klasifikace pojištění, s. 89. 
  20. ↑ a b Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. § 37-38. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Literatura

  • BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. Komentář. Praha: Linde, 2009. 331 s. ISBN 978-80-7201-755-3.