Pokoj v krajině (Modrava)

Pokoj v krajině
„Pokoj v krajině“ (2014)
„Pokoj v krajině“ (2014)
Základní údaje
Autorarchitekt Jan Šépka
Rok vzniku2009
Datum odhalenípodzim 2010
Popis
Rozměry6 × 3 m
Materiálocelové pozinkované profily, pororoštové díly, ohýbané dráty
Umístění
Umístěnísoutok Modravského potoka a Roklanského potoka
StátČeskoČesko Česko
AdresaModrava, centrální parkoviště
Zeměpisné souřadnice49°1′29,25″ s. š., 13°29′47,24″ v. d.
Pokoj v krajině
Pokoj v krajině na šumavské Modravě na mapě České republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
(c) Jan Šépka, CC BY-SA 3.0
Dílo „Vnímání“ vystavené na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích na podzim 2016
Celkový pohled na vilu v ulici K Rokytce 1686 v Praze–Kyjích; „Dům v sadu“
2000–2009: „Vila Hermína“, Černín
2002–2004: „Vila v Berouně“ (2004)

Pokoj v krajině je kovová instalace stavby nebo soch pod širým nebem[1] na šumavské Modravě (okres Klatovy, Plzeňský kraj) navozující dojem „venkovního obývacího pokoje“. Deset kovových křesel s trojicí stolků na platformě je označovano také jako „odpočinkové místo“ (odpočívadlo),[2] neboť poskytuje turistům celoročně volně přístupné[3] pohodlné posezení, doplněné i emoční simulací komfortu obývacího pokoje obklopeného krajinou,[4] přírodou a čerstvým horským vzduchem.[2] Tento „objekt klidového místa“ se nachází několik metrů za severním okrajem centrálního parkoviště v šumavské obci Modrava u soutoku Modravského potoka a Roklanského potoka tam, kde vzniká řeka Vydra.[4] Autorem návrhu z roku 2009 je český architekt Jan Šépka.[2] Instalace objektu na místo určení proběhla na podzim roku 2010.[5]

Podrobněji

O projektu

Projekt vznikl na základě zadání obce Modravy a Správy Národního parku Šumava[4] a byl od samého počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem.[6]

Základní ideou „pokoje v krajině“ je zamyšlení nad tím, kde končí anebo začíná krajina a naopak, kde je hranice teritoria, jež si vymezuje člověk.[5] Návštěvník „pokoje v krajině“ sice vstupuje do určitého simulovaného komfortu obývacího pokoje, ale přitom stále zůstává obklopen přírodou v jeho bezprostředním okolí.[5]

Popis

Objekt představuje mobilní (do podkladu neukotvenou) nízko nad terénem situovanou pochozí zpevněnou plochu (platformu) inspirovanou rostlinnou formou listu.[4][5] Nepravidelnost výšek terénu, na němž je platforma pouze „položena“, je vyrovnávána devíti nezávislými, výškově nastavitelnými (rektifikovatelnými[6]) opěrami.[4] Sestava („list“) zabírá plochu asi 6 x 3 metry a je rozdělena do dvou čtverců a devíti trojúhelníků.[4][3][p 1] Jednotlivé díly pochozí plochy[5] jsou vyrobeny ze standardně prodávaných pororoštových dílů o rozměrech 2 x 3 metry,[4] které jsou kladeny na ocelové profily.[5][p 2] Společně s tvarem listu vytváří dojem „obytného pokoje“ i přítomnost deseti venkovních křesílek a tří stolků[4] volně přemístitelných po „podlaze pokoje“.[4]

Všechny díly objektu byly vyrobeny předem v dílně a jednotlivé dílce platformy byly na místě instalace smontovány během jediného dne.[4][3][p 3] Celý objekt je navržen s maximální mírou transparentnosti z materiálů odolných šumavským povětrnostním podmínkám.[4] Stolky i křesla jsou stejně jako „podlaha pokoje“ masivní, aby odolaly nejen šumavskému klimatu, ale i případnému nešetrnému zacházení ze strany návštěvníků.[2] Jsou zhotoveny z ohýbaných drátů a dostatečně hmotné – jedno křeslo má hmotnost asi 40 kilogramů,[3] stolek o něco více.[4]

Původní návrh „pokoje v krajině“ počítal s tím, že po obvodu „podlahy“ pokoje budou (kolmo k platformě) rozmístěny čiré plexisklové desky, na nichž budou umístěny informační panely a které zároveň budou poskytovat dočasným „hostům v pokoji“ i příjemné závětří.[2] Na fotografiích odpočinkového místa ze začátku června 2011 jsou transparentní plexisklové desky[1] jasně patrné, ale v době pořizování úvodní fotografie (rok 2014) již v reálné instalaci v terénu chyběly.[2]

Názory veřejnosti

V době studie a realizace tohoto projektu (roky 2009 až 2010) se rovněž počítalo s tím, že na území Národního parku Šumava (konkrétně v okolí Modravy) budou následně (v roce 2011)[7] instalována tři[7][3] obdobná odpočinková místa (rovněž zhotovená z těžkých ocelových pozinkovaných profilů)[7][3] s informacemi pro návštěvníky a turisty.[8] Počítalo se s tím, že jejich návrhem bude pověřena architektonická projekční kancelář „Šépka architekti“.[3]

  • Další klidové místo mělo dle záměru vyrůst (v roce 2011) ve Filipově Huti a to v místě, odkud je panoramatický výhled na šumavský hraniční horský pás, jemuž dominuje bavorskoá hora Roklan.[7][3]
  • Další odpočívadlo pak mělo být umístěno asi 3 km severozápadním směrem od Modravy v oblasti zaniklé samoty Rybárna (dnes je v místě bývalé lesovny a hájovny soukromý rekreační objekt) v údolí Roklanského potoka v nadmořské výšce 1 000 m na červeně značené turistické cestě vedoucí z Modravy na Javoří Pilu.[7][3]
  • Záměrem tehdejšího vedení Modravy bylo do třetice pokusit se prosadit umístění dalšího takovéhoto klidového místa do oblasti turisticky atraktivní samoty Březník v údolí Luzenského potoka asi 7,5 km jihovýchodně od Modravy v nadmořské výšce mezi 1 150 až 1 170 m.[7] V této lokalitě ale nemá Modrava vlastní pozemek a odpočívadlo by tak muselo být umístěno na území pod správou Národního parku Šumava.[3]

Realizace kovových odpočinkových zón ve volné přírodě nebyla tehdy (roky 2009, 2010) obecně dobře přijímána ze strany odpovědných funkcionářů z oddělení ochrany ekosystémů Správy NP Šumava.[7][3] Ti preferovali jako materiál především dřevo, ale byli ochotni tolerovat použití kovu nanejvýše v zastavěném území, pokud se jedná o obecní pozemek a pokud místně příslušný stavební úřad posoudil, že na instalaci objektu není potřeba povolení jako na stavbu.[7][3]

Zvolené místo pár metrů[1] od centrálního parkoviště na Modravě bylo realizováno jako první[8] a stalo se okamžitě centrem pozornosti.[2] Konzervativní (menšinová) část návštěvníků Šumavy takto neotřele působící odpočívadlo (přezdívané jako „obývák“) přijala s nelibostí, protože preferuje spíše klasickou tj. rustikální podobu obdobných posezení již realizovaných v NP Šumava a to na základě premisy, že v žádném národním parku nejsou podobné „novoty“ přípustné.[2] Naopak naprostá většina turistů si toto netradičně pojaté místo odpočinku v průběhu doby oblíbila a opakovaně jej při svých návštěvách Modravy využívá.[2]

Vybrané stavební a ekonomické údaje

  • Lokalita: Modrava, Šumava, Česko[4]
  • Investor: obec Modrava zastoupená starostou Ing. Antonínem Schubertem[4]
  • Autor: architektonický ateliér „Šépka architekti“ (Jan Šépka)[4]
  • Dodavatel: Jaroslav Prošek; umělecké kovářství, zakázková kovářská a zámečnická výroba;[5] Zbečno u Křivoklátu (výroba dílů trvala 6 měsíců)[4]
  • Projekt: rok 2009[4]
  • Realizace: rok 2010[4]
  • Cena za instalaci: 700 000 Kč[4][3]

Ocenění

  • 2012: Czech and Slovak Galvanizing Award 2012 za realizaci instalace „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě[9][8]
  • 2012: Bronzová medaile na A'Design Award za židli a stůl (součást instalace „Pokoj v krajině“) v šumavské Modravě[9][8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Trojúhelníková forma sama o sobě vytváří statickou tuhost, a proto nepotřebuje žádné další „zavětrování“.[6]
  2. ↑ Pororošt (tzv. „pórovaný rošt“) je označení pro ocelový pozinkovaný materiál, na kterém nic nemrzne a voda jím protéká dolů, kam je také shora dobře vidět.[4]
  3. ↑ Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů - jednak kvůli možnosti transportu, ale také z hlediska zinkování.[6]

Reference

  1. ↑ a b c MORAVEC, Luboš. Odpočívadlo Modrava – obývací pokoj ve volné krajině Modravy na Šumavě [online]. cestovatelský portál iTRAS [cit. 2020-11-23]. Luboš Moravec (provozovatel cestovatelského portálu iTRAS). Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i nes; Novinky. Pokoj v krajině slouží jako výjimečné odpočívadlo v srdci Šumavy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-12-18 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m ČTK; dk. Novou atrakcí Modravy je obývací pokoj v přírodě. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2010-11-29 [cit. 2020-11-23]. Modrava – Další odpočinková místa by měla vzniknout ve Filipově Huti nebo u Javoří pily.. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Pokoj v krajině [online]. www stavba web cz, 2010-11-24 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g Pokoj v krajině - klidová a informační plocha na Modravě [online]. www Šumava net [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Pokoj v krajině [online]. archi web [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h ČTK; iDNES.cz. Šumava láká na novou atrakci: obývák u Modravského potoka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-11-19 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Pokoj v krajině [online]. www Šépka architekti cz [cit. 2020-11-23]. Studie: 2009; realizace: 2010; autoři: Jan Šépka. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Jan Šépka (* 29. 10. 1969) [online]. Archi WEB [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Overview of Villa K Rokytce 1686 by Jan Šépka in K Rokytce street in Kyje, Prague.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na vilu K Rokytce 1686 architekta Jana Šépky v ulici K Rokytce v Kyjích, Praha.
Vila V Beroune Pohled Ze Zahrady 2004 Kolorovana Perokresba.gif
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila v Berouně (na adrese: Slunečná 1678, 266 01 Beroun-Město, Česká republika) řešená jako montovaný ocelový skelet s výplněmi z betonových panelů a skla. Vila byla dostavěna v roce 2004 podle návrhu (z roku 2001) architektonické dílny „HŠH architekti“ (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka) za spolupráce s Janem Kolářem a Janou Zlámalovou. Realizace této „vily v Berouně“ získala v roce 2004 zvláštní cena poroty v soutěži „Nový domov“ a v roce 2005 jí udělil německý časopis Bauwelt čestné uznání Bauwelt–Preis za rok 2004.
Vila Hermina Cernin U Zdic 2020.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Hermína je rodinný dům růžové barvy a nezvyklého tvaru nacházející se ve svažitém terénu na okraji obce Černín (součást města Zdice) v okrese Beroun. Byl dostavěn v roce 2009 podle návrhu (z roku 2000) dnes (2020) již neexistující architektonické dílny „HŠH architekti“ (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka). Architektonická originalita vnitřního uspořádání vily Hermína spočívá v rozdělení celistvého interiéru do tří výškových úrovní spojených dvěma rovnoběžnými šikmými rampami, které procházejí přes celou délku domu, kopírují spád pozemku, funkčně nahrazují veškerá schodiště a zároveň plní úlohy obývacího prostoru, kinosálu a malé pracovny.
Vnímání (Jan Šépka) 22.jpg
(c) Jan Šépka, CC BY-SA 3.0
Dílo "Vnímání" autora Jana Šépky vystavené na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích na podzim roku 2016. Fotografii zhotovil autor díla.
Pokoj.V.Krajine.Sumava.Modrava.Jan.Sepka.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Šépka (* 29. října 1969, Praha) instalace „Pokoj v krajině“, Šumava, Modrava, Česká republika, 2009 – 2010.