Pokojovice

Pokojovice
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce PokojoviceVlajka obce Pokojovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel116 (2023)[1]
Rozloha1,78 km²[2]
Katastrální územíPokojovice
Nadmořská výška511 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů47 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPokojovice 37
675 21 Okříšky
obec.pokojovice@quick.cz
StarostaAleš Bárta
Oficiální web: www.pokojovice.cz
Pokojovice
Další údaje
Kód obce550370
Kód části obce38385
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Pokojovice se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 116[1] obyvatel. Obcí protéká Stařečský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Heraltice, Hvězdoňovice, Okříšky, Předín a Markvartice. Katastrální území obce též zahrnuje jihozápadní část osady Loudilka a malou část osady Podheraltice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1090, Pokojovice byly mezi prvními majetky kláštera v Louce u Znojma, ale v roce 1327 byly zaměněny s pány z Heraltic za Načeratice.[4]

Jan z Heraltic v roce 1386 prodal Filipovi z Lechovic Pokojovice, Heraltice, Zašovice a Rokytnici, ale to napadl opat kláštera v Louce. Ve smlouvě o záměně za Načeratice byl dodatek o tom, že pokud rod pánů z Heraltic vymře, tak se zaměněné vesnice vrátí do majetku kláštera. Nakonec o sporu rozhodoval až papežský stolec, který výsledky zjištění adresoval arcibiskupovi pražskému. Nakonec se po dlouhém sporu v roce 1392 vrátily Rokytnice a Pokojovice do majetku kláštera v Louce, kdy opat kláštera byl nucen vyplatit tehdejší majitele – pány z Heraltic.[5]

Až v roce 1539 byly prodány opatem kláštera Pokojovice a Rokytnice Václavovi Chroustenskému z Malovar, ale prodej byl jako neoprávněný zrušen a tak se opět vrátily vesnice do majetku kláštera. V roce 1663 byly obě vesnice prodány Danielovi Pachtovi z Rájova, který obě vesnice prodal dál. Pokojovice prodal Jindřichovi Slavíkovcovi ze Slavíkova a ten je záhy prodal Adamovi Ladislavovi z Volešničky. V roce 1682 odkoupila Pokojovice Anna Alžběta Věžníková a tím vesnici připojila k okříšskému panství.[4]

V roce 1706 byly Okříšky prodány Norbertovi Lvovi Hochovi a v roce 1741 pak jeho syn prodal Okříšky a Pokojovice Karlovi Heřmanskému z Heldenherzu. V roce 1751 pak zakoupil Okříšky a Pokojovice hrabě Tomaš Vinciguerra Collalto a vesnice se tak staly součástí brtnického panství.[6]

Do roku 1849 patřily Pokojovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Pokojovice pod Heraltice, mezi lety 1961 a 1980 byla obec začleněna opět pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Pokojovic[8]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912016
Počet obyvatel23922820422920221919318816815211681102

Politika

Do roku 2014 zastával funkci starosty Libor Pekárek, od roku 2014 vykonává funkci starosty Aleš Bárta.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Pokojovice
2006[9]2010[10]2013[11]2017[12]2021[13]
1.ČSSD (34.78 %)ČSSD (29.03 %)KSČM (27.41 %)ANO (26.08 %)ANO (34.17 %)
2.ODS (26.08 %)KSČM (20.96 %)ČSSD (25.8 %)KDU-ČSL (15.94 %)SPOLU (21.51 %)
3.KSČM (20.28 %)ODS (17.74 %)KDU-ČSL (16.12 %)KSČM (13.04 %)Piráti+STAN (13.92 %)
účast86.42 % (70 z 81)82.67 % (62 z 75)81.58 % (62 z 76)83.13 % (69 z 83)84.04 % (79 z 94)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pokojovice
2008[14]2012[15]2016[16]2020[17]
1.ČSSD (32.6 %)ČSSD (38.46 %)ČSSD (28.0 %)ANO (24.07 %)
2.ODS (23.91 %)KSČM (28.84 %)ANO 2011 (26.0 %)STAN+SNK ED (20.37 %)
3.KSČM (19.56 %)KDU-ČSL (13.46 %)KDU-ČSL (16.0 %)KDU-ČSL (12.96 %)
účast61.33 % (46 z 75)68.83 % (53 z 77)62.50 % (50 z 80)58.70 % (54 z 92)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 87.84 %, tj. 65 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (45 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 85.33 %, tj. 64 ze 75 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (22 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (7 hlasů). Volební účast byla 86.75 %, tj. 72 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26 hlasů). Volební účast byla 86.75 %, tj. 72 ze 83 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (39 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (7 hlasů). Volební účast byla 83.33 %, tj. 80 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů). Volební účast byla 89.58 %, tj. 86 ze 96 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti

  • Venkovská usedlost čp. 1 – památková ochrana byla v roce 2014 zrušena

Turistika

Obcí probíhají cyklotrasy 5217 a 5212.

Osobnosti

  • Josef Havlíček (1880–1960), kameník

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 334–336. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravský - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 366–368. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravský - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 308–313. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. S. 213. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Pokojovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Pokojovic, okr. Třebíč.
Pokojovice CoA.jpg
Znak obce Pokojovice, okres Třebíč.
Pokojovice Flag.jpg
Vlajka obce Pokojovice, okres Třebíč.