Pokorného (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 9 | ||
| Čtvrť | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°5′40,01″ s. š., 14°31′40,33″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Českobrodská | ||
| Končí na | křižovatka ulic Za Mosty, Čelákovická, Celniční | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1952 | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 14[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 466077 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Pokorného je ulice v lokalitě Za Horou v katastrálním území Hloubětín na Praze 9, která spojuje Českobrodskou a křižovatku ulic Za Mosty, Čelákovická a Celniční. Protíná ji ulice Kdoulová, Jahodnická a Aloisovská. Má přibližný severojižní průběh.
Vznikla v roce 1920 v souvislosti s výstavbou nouzové kolonie Za Horou, avšak pojmenována byla až v roce 1952.[2] Nazvána je na počest dělníka Josefa Pokorného (1905–1941), člena Komunistické strany Československa, který byl popraven v koncentračním táboře 1. října 1941 krátce po jmenování Reinharda Heydricha do úřadu zastupujícího říšského protektora .[2][3][4]
Zástavbu tvoří přízemní a jednopatrové rodinné domy se zahradami. Ulice je v celé délce od ulice Českobrodská jednosměrná.
Budovy a instituce
- Dětské hřiště Pokorného, na východní straně mezi ulicemi Kdoulová a Jahodnická
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-29.
- ↑ a b LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 107.
- ↑ AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo, 2006. 200 s. ISBN 80-87040-03-1. S. 114.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 317.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 107.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pokorného na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Jižní pohled do ulice Pokorného v Hloubětíně, Praha.