Polák kaholka
 Polák kaholka | |
|---|---|
 Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | polák (Aythya) |
| Binomické jméno | |
| Aythya marila (Linnaeus, 1761) | |
 (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polák kaholka (Aythya marila) je středně velký druh potápivé kachny z řádu vrubozobých.
Popis
Dorůstá délky asi 42–51 cm a rozpětí křídel 67–73 cm.[2] Má dosti velkou, kulatou hlavu. Samci se podobají poláku chocholačce, mají však jemně šedobíle vlnkovaný hřbet, žádný náznak chocholky a na zobáku mají černý jen jeho nehet. Samice se liší hnědošedými boky, jen o něco tmavším hřbetem a výrazným bílým pruhem kolem zobáku.
Rozšíření a výskyt
Rozmnožuje se na Aljašce, v severní Kanadě, na Sibiři, na severním pobřeží Evropy a na Islandu. Jeho letním stanovištěm je nížinná tundra a ostrovy na sladkovodních jezerech. Na podzim zahajuje většina populace migraci. Zimují na pobřeží Severní Ameriky, severozápadní Evropy, u Kaspického a Černého moře, na pobřeží Japonska, Východočínského moře a Kaspického moře. V České republice zřídka protahuje od listopadu do dubna, ale může se vyskytnout i v jiných měsících[3], a někdy zimuje.[4] Během zimních měsíců se vyskytuje v pobřežních zátokách, ústích řek a na vnitrozemských jezerech.
Způsob života
Potrava
Potravu poláka kaholky tvoří hlavně měkkýši, vodní rostliny, hmyz a drobní korýši. Pro potravu se obvykle potápí, může se potopit do hloubky až 6 metrů a pod vodou vydrží až minutu.
Rozmnožování
Kaholky provádí složité námluvy a tvoří monogamní páry. Hnízdí v koloniích na pobřeží moře nebo na jezerech v horách a v tundře.[4] Samice snáší 6–9 vajec, inkubační doba je 24–28 dní. Mláďata jsou schopna letu 40–45 dní po vylíhnutí. Mezi polákem kaholkou a polákem chocholačkou může docházet k příležitostnému hnízdnímu parazitismu.[5]
Dospělý samec
Dospělá samice
Mladý samec (s prvními adultními pery na hřbetu)
Vejce
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ HUME, Rob. Ptáci Evropy. 2. vyd. [s.l.]: Euromedia Group, 2016. S. 77.
- ↑ Polák kaholka). Pozorování ptáků [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka & Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 56.
- ↑ Polák kaholka (Aythya marila) - ChovZvířat.cz. www.chovzvirat.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu polák kaholka na Wikimedia Commons - Galerie polák kaholka na Wikimedia Commons
Taxon Aythya marila ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Andreas Trepte, Licence: CC BY-SA 2.5
Male Greater Scaup moulting from juvenile to first-winter
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of greater scaup Two specimens of the same spawn ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Greater Scaup Pair (Aythya marila)
This image was taken at Westchester Lagoon, Anchorage, Alaska.
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu chochlačka morská Aythya marila podľa IUCN verzia 2019-2 :
legenda: Hniezdiaca, výskyt v letnom období (#00FF00), Nehniezdiaca (#007FFF)
Autor: Hello, I am Bruce on Flickr, Licence: CC BY-SA 2.0
Aythya marila, female, Reykjahlid, Sudur-Tingeyjarsysla, Iceland