Polární čepičky Marsu

Severní čepička planety

Polární čepičky Marsu jsou dvě tělesa v oblasti marsovských pólů, které jsou tvořeny směsicí vodního ledu a suchého ledu tvořeného z oxidu uhličitého. Polární čepičky jsou pomocí teleskopu viditelné i ze Země jako bílé skvrny na horním a dolním okraji kotouče. Jedná se o výrazné činitele, které utvářejí atmosférické pochody na povrchu planety.[1] Pozorovány byly již v 17. století.[2]

Výzkumu polárních čepiček se v poslední době dostává zvýšeného zájmu, jelikož se zde možná dají objevit odpovědi, které by jasně řekly, kolik vody se na povrchu planety dříve nacházelo, a co se s ní stalo. Současně lepší pochopení pravidelných sezónních cyklů umožňuje lepší pochopení celkového chování atmosféry Marsu a klimatu. Na začátku 21. století bylo například prokázáno, že část vody ve formě vodní páry je schopna cirkulovat mezi severní a jižní polární čepičkou skrze vrchní vrstvy atmosféry.[3]

Po dobu, co mohli vědci přesněji čepičky měřit, mj. co do plochy, kterou zaujímají (např. v rámci projektu Mars Global Surveyor), zjišťují, že plocha vodního a suchého ledu se mění i z dlouhodobého hlediska.[4][5] Podle vědců z Ames Research Center při NASA může být důvodem vítr;[6] jinými odůvodněními jsou sopečná činnost[7] a neantropogenní globální oteplování.

Severní polární čepička

Severní polární čepička je tvořena převážně z vodního ledu[8], který v pravidelných cyklech sublimuje a zase dopadá na povrch planety. Severní polární čepička zabírá přibližně 1200 km s průměrnou tloušťkou ledu 1,03 km (maximální 3 km) rozkládajíce se na území velkém jako 1,5 Texasu.[9] Její povrch je značně zbrázděn kaňony a trhlinami. Množství vody, které by po roztátí obsahovala, se odhaduje na 1,2 miliónů km³, což odpovídá polovině všeho ledu v Grónsku (k rok 1998) či 4 % ledové pokrývky Antarktidy.[9]

Severní polární čepička pravidelně mění svou velikost v závislosti na aktuálním ročním období, které na severní polokouli Marsu panuje. Během zimy na severní polokouli dochází k tomu, že přibližně 30 % atmosféry Marsu zmrzne a spadne na povrch, čímž vytvoří v oblasti čepičky 2 metrovou vrstvu nového ledu.[3] Tato vrstva následně během jara opět roztaje a plyn se uvolní nazpět do atmosféry.[3]

Jižně od čepičky se nachází skupina hor Abalos Colles.

Jižní polární čepička

Jižní polární čepička je tvořena převážně ze suchého ledu. Je složena ze dvou vrstev, kdy svrchní je tvořena přibližně 8 metry zmrzlého oxidu uhličitého a spodní vrstva je tvořená ze zmrzlé vody, jenž sahá do značné hloubky. Data získaná sondou Mars Express naznačují, že kdyby všechna voda z této oblasti roztála, že by zaplavila celý povrch Marsu do výšky 11 metrů.[10]

O výzkum jižní polární čepičky se neúspěšně pokoušela sonda Mars Polar Lander, se kterou bylo ztraceno spojení během průchodu atmosférou.[11]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. sci.esa.int [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-28. 
  2. LOWELL, Percival. Mars. Science. 21.8.1896, roč. 4, čís. 86, s. 231–238. [www.jstor.org/stable/1623533 Dostupné online]. 
  3. a b c SOUNESS, Colin; HUBBARD, Bryn. Mid-latitude glaciation on Mars. [s.l.]: Physical Geography, 2012. 238–261 s. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. gnosis9.net [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-16. 
  5. http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_scifi.asp?r=p_scifi&c=A051128_211634_p_scifi_pag
  6. http://scienceworld.cz/fyzika/oteplovani-marsu-zpusobuji-mistni-vetry-1043
  7. Archivovaná kopie. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19. 
  8. http://www.daviddarling.info/encyclopedia/M/Marspoles.html
  9. a b First Three-Dimensional View of the North Polar Region of Mars from MOLA [online]. [cit. 2007-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-21. 
  10. http://www.physorg.com/news93191310.html
  11. Archivovaná kopie. www.astro.pef.zcu.cz [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-29. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mars Hubble.jpg
NASA's Hubble Space Telescope took the picture of Mars on June 26, 2001, when Mars was approximately 68 million kilometers (43 million miles) from Earth — the closest Mars has ever been to Earth since 1988. Hubble can see details as small as 16 kilometers (10 miles) across. The colors have been carefully balanced to give a realistic view of Mars' hues as they might appear through a telescope. Especially striking is the large amount of seasonal dust storm activity seen in this image. One large storm system is churning high above the northern polar cap (top of image), and a smaller dust storm cloud can be seen nearby. Another large dust storm is spilling out of the giant Hellas impact basin in the Southern Hemisphere (lower right).