Polabské národopisné muzeum

Polabské národopisné muzeum
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′38,4″ s. š., 14°49′28,1″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polabské národopisné muzeum (též Skanzen Přerov nad Labem) je oficiální název nejstaršího^[1] českého skanzenu lidové architektury, který sídlí v středočeském Přerově nad Labem. Je jednou z expozic Polabského muzea v Poděbradech. Založil jej okolo roku 1900 majitel místního panství - rakouský arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský.^[2] Jedná se o čtvrtý nejstarší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí.^[3]

Historie

Historie muzea začíná v roce 1895, kdy majitel zdejšího zámku – toskánský Habsburk arcivévoda Ludvík Salvátor – zakoupil pro účely národopisného muzea bývalou panskou kovárnu č.p. 19 a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí.

Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury. Do současné doby bylo do skanzenu o rozloze necelých 2 hektarů přeneseno celkem 30 objektů (9 chalup, 4 špýchary a další drobnější roubené stavby a lidové památky). V jednotlivých budovách jsou umístěny tematické výstavy mapující narození dítěte a jeho křtiny, domácí pečení chleba, perníku a marcipánu, mlékařství, kořenářství, duchovní život, lidovou módu a umění, stavitelství, zpracování zrna a historii mlynářství, praní prádla ve starých časech, kamna a kamínka v domácnostech, lidové léčení nebo chmelařství a vinařství na Nymbursku. Ovocný sad dotváří malou včelařskou expozici se skupinkou vyřezávaných úlů.

Budovy Polabského národopisného muzea

• Staročeská chalupa

Chalupa pochází z 18. století. Jedná se o bývalou přerovskou kovárnu, která patřila až do konce 19. století zdejším kovářům a rychtářům Bělíkům. V roce 1895 ji koupil Ludvík Salvátor Toskánský, který zde začátkem 20. století zpřístupnil expozici pojednávající o životě v Polabí. V roce 1922 zde pražské Národní divadlo uvedlo operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Původní expozice se zachovala až do začátku druhé světové války, kdy bylo muzeum uzavřeno.

• Panská myslivna

Jedná se o patrový kamenný dům s jednoduchou klasicistní fasádou z poloviny 19. století. Unikátní jsou sluneční hodiny umístěné nad bránou.

Budoucnost muzea - rozšíření o zámek

Zřizovatel přerovského skanzenu - Středočeský kraj - do budoucna uvažuje o rozšíření expozice do budovy vedle stojícího přerovského zámku. Zámek je nyní ve vlastnictví Českého rozhlasu. Součástí zamýšlené expozice by byl návštěvnický okruh V zámku a podzámčí a rozsáhlá připomínka života a díla Ludvíka Salvátora Toskánského.^[4]

Otevírací doba

Ve skanzenu mají otevřeno od dubna do října celý týden mimo pondělí od 9 do 17 hodin, v předvánočním a předvelikonočním období jsou tu zvláštní výstavy lidových zvyků spojených s těmito svátky.

Skanzen ve filmu

Objekty skanzenu se objevily v několika filmech a pohádkách:

• Z pekla štěstí (1999, režie: Zdeněk Troška)
• Z pekla štěstí 2 (2001, režie: Zdeněk Troška)
• Čertova nevěsta (2011, režie: Zdeněk Troška)
• Čertoviny (2017, režie: Zdeněk Troška)
• Zakleté pírko (2020, režie: Zdeněk Troška)
• Tajemství staré bambitky 2 (2022, režie Ivo Machráček)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polabské národopisné muzeum na Wikimedia Commons
• Skanzen na stránce Polabského národopisného muzea
• Velmi podrobný článek o přerovském skanzenu
• fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Druhá fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem Archivováno 16. 10. 2008 na Wayback Machine.