Polanka (Třebíč)

Polanka
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Pohled na říční lázně
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Třebíč
Městská část	Stařečka
Poloha	49°12′50,27″ s. š., 15°52′9,78″ v. d.
Začíná na	v ulici Vítězslava Nezvala
Končí na	nedaleko lávky přes řeku Jihlavu u vstupu na Krajíčkovu stráň
Napojené ulice	Nad Lesem, V. Nezvala a Svojsíkovo nábřeží
Další údaje
Délka	400 m
Šířka	několik metrů
Počet adres	17
PSČ	674 01
Kód ulice	604500
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Polanka – mapka ulice a parku
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polanka je ulice a městský park v Třebíči na Stařečce v místě poblíž starého Krajíčkova mlýna. Mimo to nese označení Polanka též letní koupaliště na opačné, podklášterské straně řeky, jehož základem jsou původní městské říční lázně, projektované Bohuslavem Fuchsem (1934). Na samém konci 19. století zde byla vybudována hlavní městská elektrárna, později provozovaná městem. Název ulice byl zvolen dle názvu užívaného dlouhodobě.^[1]

Ulice, Krajíčkův mlýn a elektrárna

Polanka se velmi výhodně rozkládá při řece Jihlavě, v místě z větší části krytém kopci, ať už Krajíčkovy stráně, nebo plošiny Nehradova. V ulici je evidováno 17 adres.^[2] Na východě ulice Polanka ústí do ulice Vítězslava Nezvala, na západě přechází do cesty spojující Polanku s Poušovem. Z jihu se připojuje ulice Nad Lesem.

Název Polanka je odvozen od zámečku Polanek, který stával za městem při řece. Po staletí stával na Polance mlýn. Mlýn zde míval již benediktinský klášter. Téměř sto let – v letech 1556–1648 – mlýn vlastnila rodina Krajíčků;^[3] jejich jméno mlýnu zůstalo i poté. Mlýnská strouha vedla takřka středem východní poloviny parku. Jez, jenž do ní vedl vodu, byl odstraněn při regulaci řeky, která probíhala v letech 1912–1922.^[4] Současně s tím město upravovalo komplex hospodářského a stavebního dvora Krajíčkova mlýna. K úpravě ulice a vybudování kanalizace došlo mezi lety 1923–1930. K stavebnímu dvoru Krajíčkova mlýna přiléhalo primitivní říční koupaliště (plovárna).

V letech 1898 a 1899 byla na Polance zbudována parní elektrárna. Projekt realizovala budapešťská společnost Ganz & spol. Po dvaceti letech provozu město Třebíč elektrárnu vykoupilo do svého vlastnictví.^[5]

Od roku 1945 je v provozu tzv. Bailey bridge, který spojuje pravý a levý břeh řeky Jihlavy, v roce 2018 došlo k architektonické soutěži, která rozhodla o podobě nové lávky. Do roku 1945 pak místo mostu sloužila dřevěná lávka.^[6] V roce 2021 bylo oznámeno, že most konstrukce Bailey bude odstraněn a přemístěn na jiné místo v Třebíči. Jeho konstrukce komplikuje situaci v rámci povodňových plánů. Někteří z občanů města jsou proti přemístění.^[7] Jedna z možností je přemístění mostu na místo, kde je hladina níže.^[8] Další možností je použít ji jako součást cyklostezky z Třebíče do Vladislavi.^[9]

Rekreační zařízení

Za městskou elektrárnou směrem k řece bylo zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně straně kluziště bývala jedna z půjčoven loděk. Velkými úpravami prošel sportovní prostor v roce 1974. Sadům byl přiřknut název „Sady československo-sovětského přátelství“. Původně hřiště házené bylo v roce 2000 přeměněno v hřiště hokejbalové.^[10]

Hřiště již delší dobu chátrá, původně sloužilo pro hokejbalový klub Slza Třebíč, ten již nefunguje a tak v roce 2022 nabídl florbalový klub Snipers Třebíč to, že by adaptoval hřiště na florbalové a osadil je umělým povrchem. Mužský A tým by na hřišti hrát nemohl, ale mohlo by sloužit jako tréninkové hřiště či hřiště pro mladší kategorie. Polovinu nákladů, tj. 700 tisíc Kč by klub uhradil sám a na druhou část investice by žádal městské dotace. Hřiště patřilo klubu Slza, to bezplatně po domluvě hřiště převedlo do majetku Snipers Třebíč.^[11]

Původně se Polankou rozuměla jen stařečská část na pravém břehu řeky. Na druhý břeh se Polanka rozšířila poté, co na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky vyrostly říční lázně. Autorem projektu byl Bohuslav Fuchs. Stavěny byly v letech 1933–1934. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934.^[12] Jejich kapacita činila 1200 osob.^[12]

• Městské říční lázně (1934)
• 

  (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

  Kabiny šatny lázní

• 

  Detail

• 

  Pohled přes řeku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polanka na Wikimedia Commons
• Polanka a Laguna – bazény
  Portály: Třebíč