Polanka (Třebíč)
Polanka | |
---|---|
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Pohled na říční lázně | |
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | Třebíč |
Část obce | Stařečka |
Poloha | 49°12′50,27″ s. š., 15°52′9,78″ v. d. |
Začíná na | v ulici Vítězslava Nezvala |
Končí na | nedaleko lávky přes řeku Jihlavu u vstupu na Krajíčkovu stráň |
Napojené ulice | Nad Lesem, V. Nezvala a Svojsíkovo nábřeží |
Další údaje | |
Délka | 400 m |
Šířka | několik metrů |
Počet adres | 17 |
PSČ | 674 01 |
Kód ulice | 604500 |
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polanka je ulice a městský park v Třebíči na Stařečce v místě poblíž starého Krajíčkova mlýna. Mimo to nese označení Polanka též letní koupaliště na opačné, podklášterské straně řeky, jehož základem jsou původní městské říční lázně, projektované Bohuslavem Fuchsem (1934). Na samém konci 19. století zde byla vybudována hlavní městská elektrárna, později provozovaná městem. Název ulice byl zvolen dle názvu užívaného dlouhodobě.[1]
Ulice, Krajíčkův mlýn a elektrárna
Polanka se velmi výhodně rozkládá při řece Jihlavě, v místě z větší části krytém kopci, ať už Krajíčkovy stráně, nebo plošiny Nehradova. V ulici je evidováno 17 adres.[2] Na východě ulice Polanka ústí do ulice Vítězslava Nezvala, na západě přechází do cesty spojující Polanku s Poušovem. Z jihu se připojuje ulice Nad Lesem.
Název Polanka je odvozen od zámečku Polanek, který stával za městem při řece. Po staletí stával na Polance mlýn. Mlýn zde míval již benediktinský klášter. Téměř sto let – v letech 1556–1648 – mlýn vlastnila rodina Krajíčků;[3] jejich jméno mlýnu zůstalo i poté. Mlýnská strouha vedla takřka středem východní poloviny parku. Jez, jenž do ní vedl vodu, byl odstraněn při regulaci řeky, která probíhala v letech 1912–1922.[4] Současně s tím město upravovalo komplex hospodářského a stavebního dvora Krajíčkova mlýna. K úpravě ulice a vybudování kanalizace došlo mezi lety 1923–1930. K stavebnímu dvoru Krajíčkova mlýna přiléhalo primitivní říční koupaliště (plovárna).
V letech 1898 a 1899 byla na Polance zbudována parní elektrárna. Projekt realizovala budapešťská společnost Ganz & spol. Po dvaceti letech provozu město Třebíč elektrárnu vykoupilo do svého vlastnictví.[5]
Od roku 1945 je v provozu tzv. Bailey bridge, který spojuje pravý a levý břeh řeky Jihlavy, v roce 2018 došlo k architektonické soutěži, která rozhodla o podobě nové lávky. Do roku 1945 pak místo mostu sloužila dřevěná lávka.[6] V roce 2021 bylo oznámeno, že most konstrukce Bailey bude odstraněn a přemístěn na jiné místo v Třebíči. Jeho konstrukce komplikuje situaci v rámci povodňových plánů. Někteří z občanů města jsou proti přemístění.[7] Jedna z možností je přemístění mostu na místo, kde je hladina níže.[8] Další možností je použít ji jako součást cyklostezky z Třebíče do Vladislavi.[9]
Rekreační zařízení
Za městskou elektrárnou směrem k řece bylo zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně straně kluziště bývala jedna z půjčoven loděk. Velkými úpravami prošel sportovní prostor v roce 1974. Sadům byl přiřknut název „Sady československo-sovětského přátelství“. Původně hřiště házené bylo v roce 2000 přeměněno v hřiště hokejbalové.[10]
Hřiště již delší dobu chátrá, původně sloužilo pro hokejbalový klub Slza Třebíč, ten již nefunguje a tak v roce 2022 nabídl florbalový klub Snipers Třebíč to, že by adaptoval hřiště na florbalové a osadil je umělým povrchem. Mužský A tým by na hřišti hrát nemohl, ale mohlo by sloužit jako tréninkové hřiště či hřiště pro mladší kategorie. Polovinu nákladů, tj. 700 tisíc Kč by klub uhradil sám a na druhou část investice by žádal městské dotace. Hřiště patřilo klubu Slza, to bezplatně po domluvě hřiště převedlo do majetku Snipers Třebíč.[11]
Původně se Polankou rozuměla jen stařečská část na pravém břehu řeky. Na druhý břeh se Polanka rozšířila poté, co na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky vyrostly říční lázně. Autorem projektu byl Bohuslav Fuchs. Stavěny byly v letech 1933–1934. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934.[12] Jejich kapacita činila 1200 osob.[12]
- (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0Kabiny šatny lázní
- Detail
- Pohled přes řeku
Odkazy
Reference
- ↑ Promemoria o novém pojmenování Třebíčských ulic a poznačení domů v jednotlivých ulicích orientačními čísly. Třebíč: [s.n.], 1894. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice - Třebíč - Stařečka - Polanka [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.
- ↑ JOURA, Jiří. Portréty staré Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 3. 1980, čís. 3, s. 25.
- ↑ JOURA, Jiří. Obrázky z minulosti Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 10. 1987, čís. 10, s. 25.
- ↑ MAŠEK, František. Elektrárna města Třebíče. In: Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. S. 76.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Jak bude vypadat nová lávka na Polance, poradí architekti. Třebíčský deník. 2018-04-05. Dostupné online [cit. 2018-04-13].
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Z Třebíče má zmizet válečný Bailey Bridge, milovníci historie jsou proti. iDNES.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Tiskové oddělení. Lávka z Polanky typu Bailey Bridge do šrotu nepůjde: Třebíč. Třebíč.cz [online]. Město Třebíč, 2021-05-12 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Unikátní lávka typu Bailey Bridge z Třebíče nezmizí, radnice hledá nové místo. Třebíčský deník. 2021-05-17. Dostupné online [cit. 2021-05-27].
- ↑ Město Třebíč. Kronika města Třebíče 2000. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč: [s.n.], 2001. 104 s. S. 72.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Naděje pro zchátralé hřiště na třebíčské Polance: mají o něj zájem florbalisté. Třebíčský deník. 2022-03-29. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ a b ČTK. Oprava památné budovy lázní architekta Fuchse začne letos [online]. Třebíčský deník, 2016-05-02 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polanka na Wikimedia Commons
- Polanka a Laguna – bazény Archivováno 6. 7. 2007 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Detail na šatny lázní Polanka.
Autor: Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Šatny v zimě na Polance, v Třebíči, Podklášteři.
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Tady stával Krajíčkův mlýn. Pravý břeh řeky Jihlavky, dnes na horním okraji Třebíče (Stařečka, Polanka).
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Podklášteří. Říční lázně Polanka od Bohuslava Fuchse
Autor: Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Bazény s tobogánem v říčních lázních Polanka v Třebíči.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
Autor: Ria, Licence: CC BY-SA 3.0
Most přes řeku Jihlavu v Třebíči na Polance