Polečnice

Polečnice
Ústí Polečnice do Vltavy
Ústí Polečnice do Vltavy
Základní informace
Délka toku32,8 km
Plocha povodí197,9 km²
Průměrný průtok1,64 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-159
Pramen
u bývalé osady Míšňany (vojenský újezd Boletice)
48°49′57,6″ s. š., 14°7′25,1″ v. d.
cca 860 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Českém Krumlově
48°48′53,8″ s. š., 14°19′5,5″ v. d.
cca 480 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj – Hořice na Šumavě, Kájov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polečnice je říčka v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, levostranný přítok řeky Vltavy. Její celková délka činí 32,8 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 197,9 km².[2][pozn 2] Někdy je označována jako Kájovský potok.[3][4]

Průběh toku

Polečnice pramení zhruba 7 km jihozápadně od obce Chvalšiny ve vojenském újezdu Boletice v nadmořské výšce cca 860 m. Přesněji se pramen nachází v blízkosti bývalé osady Míšňany mezi vrchy Dřevíč (957 m), U Javoří (896 m) a Vysočina (910 m). Dále potok cca po 2 km protéká rybníky Horní polečnický rybník a Dolní polečnický rybník v blízkosti železniční stanice Polečnice. Poté se stáčí k východu a protéká osadou Polná na Šumavě. Odtud víceméně teče podél železniční trati č. 194 směr Hořice na Šumavě. Před Hořicemi z pravé strany přibírá vody Květušinského potoka, protéká okolo Hořic na Šumavě a Šebanova, za nímž přibírá z pravé strany vody potoka Čertice. Dále protéká okolo Kladenského Rovného (rybník U Bugenů), Mezipotočím kde přibírá z pravé strany vody potoka Kaliště. Odtud již tok potoka nabírá na síle, protéká Kájovem a u Petráškového mlýna se stáčí ke Starým Dobrkovicům a Českému Krumlovu. V Českém Krumlově protéká tzv. Jelení zahradou pod zámkem a do Vltavy se vlévá v blízkosti tzv. Porákova mostu. Potok se vlévá do Vltavy na jejím 282,7 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce cca 480 metrů. Polečnice je říčkou, která se často při vyšších srážkových úhrnech a přívalových deštích rozvodňuje. Při povodních v roce 2002 rozvodnění zejména úseku Kájov-Český Krumlov způsobilo nemalé materiální škody na majetku, totéž se pak opakovalo i v roce 2013 při další velké povodni.

Větší přítoky

  • Brzotický potok (hčp 1-06-01-160) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,2 km.[5] Plocha jeho povodí měří 7,1 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 24,0 říčním kilometru.[5]
  • Květušínský potok (hčp 1-06-01-162) je pravostranný přítok, jehož délka činí 3,4 km.[6] Plocha jeho povodí měří 5,6 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 19,5 říčním kilometru.[6]
  • Hořický potok (hčp 1-06-01-164) je pravostranný přítok, jehož délka činí 2,5 km.[7] Plocha jeho povodí měří 6,4 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 18,1 říčním kilometru.[7]
  • Čertice (hčp 1-06-01-166) je pravostranný přítok, jehož délka činí 8,3 km.[7] Plocha povodí měří 14,4 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 16,3 říčním kilometru.[7]
  • Škeblice (hčp 1-06-01-168) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,3 km.[8] Plocha povodí měří 6,2 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 13,2 říčním kilometru.[8]
  • Kaliště (hčp 1-06-01-170) je pravostranný přítok, jehož délka činí 3,2 km.[9] Plocha povodí měří 5,3 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 10,4 říčním kilometru.[9]
  • Chvalšinský potok nazývaný též Třebovický potok (hčp 1-06-01-172) je levostranný a celkově největší přítok, jehož délka činí 17,9 km.[10] Plocha jeho povodí měří 97,5 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 5,9 říčním kilometru.[10]
  • Hučnice (hčp 1-06-01-184) je levostranný přítok, jehož délka činí 4,9 km.[7] Plocha povodí měří 10,9 km².[2] Do Polečnice se vlévá na jejím 2,9 říčním kilometru.[7]

Vodní režim

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Údolí říčky Polečnice u Stěžerova

Průměrný průtok u ústí činí 1,64 m³/s.[11]

Mlýny

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Bývá též uváděna hodnota 30,0 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. ↑ Bývá též uváděna hodnota 198,1 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference

  1. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 210) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ Český Krumlov. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Povodí Vltavy, s.p.. webmap.dppcr.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 211) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 212) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 213) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 207) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 208) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 209) [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 222. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Landscape by Stěžerov.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Údolí říčky Polečnice u Stěžerova, části Hořice
Ústí Polečnice.jpg
Autor: cs:User:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
město Český Krumlov. Ústí Polečnice do Vltavy, pohled z Latránu od Budějovické brány.