Poleň
Poleň | |
---|---|
![]() Obec Poleň | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Klatovy |
Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°25′30″ s. š., 13°10′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 281 (2022)[1] |
Rozloha | 17,66 km²[2] |
Nadmořská výška | 458 m n. m. |
PSČ | 339 01 |
Počet domů | 162 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Poleň 47 339 01 Klatovy 1 ou@polen.jz.cz |
Starosta | Ing. Radek Lidinský |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Poleň | |
Další údaje | |
Kód obce | 541788 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Poleň (původně Polyně, německy Pollin) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. V obci je evidováno pět částí, v nichž žije 281[1] obyvatel. V obci není evidována žádná ulice.
Geografie
Ves leží ve výšce 458 metrů nad mořem. Rozkládá se z části v údolí potoka Poleňky, větší část, včetně kostela a návsi, však pokrývá nevelkou hůrku. Z východní a jižní strany je chráněna pohořím Bítovy, s vrchy Velký Bítov (713 m), Malý Bítov (668 m) a Doubrava (727 m).
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1245. V listině, kterou královna Kunhuta prodává Přeštický újezd kladrubskému klášteru, jmenuje se mezi svědky, kteří tento újezd obcházeli a hranice jeho vymezovali, Blažej z Poleně, syn Budivoje ze Švihova. Později, když byl vystavěn nedaleko Poleně hrad Pušperk, zvaný původně Fuchsberg, sdílela Poleň po staletí osudy tohoto hradu.
Demografie
Rok | Poleň | Poleňka | Mlýnec | Zdeslav |
---|---|---|---|---|
1948 | 400 | 51 | 123 | 102 |
1970 | 254 | 57 | 74 | 92 |
1980 | 168 | 42 | 59 | 81 |
V obci bylo[kdy?] k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 300 obyvatel, z toho je 133 mužů nad 15 let, 21 chlapců do 15 let, 127 žen nad 15 let, 19 dívek do 15 let.[4]
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Markéty, zřícenina
- Kostel Všech svatých, v něm oltářní obraz Madony s dítětem
- Kaple svatého Salvátora
- Vodní mlýn Pasička
- Fara
- Poleňská (Dobrovského) lípa
Kostel svaté Markéty
Kostel měl již ve 14. století svoji správu. i v 15. století, kdy byl pod patronátem držitele Poleně. V následujícím století již nebyl osazován a sloužil jako hřbitovní kaple. Císařem Josefem roku 1786 byl zrušen a od té doby vlastní zkáze ponechán. Byly v něm tři oltáře. Nad střechou byla jednoduchá zvonička se zvoncem, který se podle báje sám v době nebezpečí rozezvučel.
Oba kostely obepínal hřbitov tak, že vchod do nich vedl po něm. K hřbitovu se vztahuje pověst, že zde pohanští předkové obětovali na dubovém pařezu, který byl po vystavění kostela sv. Markéty zazděn do oltáře.
V kostele sv. Markéty se nacházel zvon, který zvonil sám od sebe vždy, když obci hrozilo neštěstí, ať už to byla válka, mor, sucho či bouře. Naposled takto zvonil při vpádu z Horní Falce, kdy vyhořely Klatovy. Protože přitom vždy zvonil přesmutným hlasem, byl později sňat, aby se lid jeho hlásku neděsil.
Kostel Všech svatých
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Kostel_Polen.jpg/220px-Kostel_Polen.jpg)
Původně zasvěcený Matce Boží, připomíná se jako farní roku 1355, jsa tou dobou pod patronátem držitelů Pušperka. Stavba svědčí na 14. století, doznala však opravami mnohých změn zejména v 15. století a roku 1739. Před kostelem stojí poleňská lípa, nejcennější je v něm obraz Madona s dítětem. Je to olejová malba na dřevěné desce, mistrné dílo Lombardské školy z počátku 16. století. Obraz byl přinesen v 17. století vojínem z Itálie do blízkého Kobzova mlýna, odkud byl kostelu věnován.
Obraz byl v roku 1936 poslán do Prahy k pořízení barevné reprodukce a tu odborníci vyslovili domněnku, že jde o dílo Lukase Cranacha st. Srovnání poleňské Madony s mistrovými díly doby okolo roku 1520 přesvědčí, že tu jde i o dílo nejvyšší jakosti umělecké. K původu poleňské Madony vypráví poleňský písmák Adolf Kotáb, dlouholetý kronikář, následující pověst, která má podklad jednak v záznamech kronik, ale také ji slyšel vykládat od starých pamětníků.
Podle těchto pověstí byl obraz za válek při tažení vojska zachráněn z hořícího kostela v Itálii. Nezdá se pravděpodobné, že by obraz rozměrů 87 x 57 cm na dřevěné desce nosil nějaký voják v tornistře. Snad byl v držení pluku jako plukovní amulet. Po skončení válek se vojska rozpadávala, vojáci se vraceli do svých domovů. Při takovém cestování byl ponechán velmi nemocný voják v Kobzově mlýně (dodnes zachovaná usedlost čp. 1 v obci Mlýnec), kde se vojína ujala a ošetřovala ho mlynářka Kobzová. Vojín s sebou přinesl do mlýna zmíněný obraz. Z pověsti není patrno, jakou nemocí voják trpěl, jaké byl národnosti, zda to byl důstojník nebo prostý voják. Prý se záhy zotavil a jako odměnu Kobzové obraz ponechal. Kobzová, žena pobožná, měla obraz doma zavěšený, ale ve snech mívala vidění, že se obraz na zdi houpá a že Madona prosí, aby kostelu byl darován. Těchto vidění Kobzová uposlechla a na faru poleňskou obraz donesla.
Obraz pak byl v kostele po dobu delší padesáti let jen o oltář opřen a nijak nezabudován, protože tehdejší faráři, patrně vzhledem k původu obrazu, nechtěli na tento obraz jako na svůj nebo majetek církevní hleděti. Teprve v době pozdější byl na oltáři důstojně umístěn. Na bočním „Mariánském“ oltáři byl umístěn až do září 1967, kdy byl v noci ze zamčeného kostela odcizen. Velkou náhodou byl nalezen v červnu o rok později, kdy jej tým zlodějů měl připravený k vyvezení do Latinské Ameriky. V poleňském kostele je od té doby umístěna kopie, originál je uložen v pražské Národní galerii.
Vodní mlýn Pasička
Vodní mlýn stával dříve (v polovině 17. století, snad i dávno před tím) po pravé straně mlýnského potoka. Obydlí v něm nebylo, mlynář bydlel v kamenné chalupě na stráni nad mlýnem. Někdy kolem roku 1660 mlýn zpustl, vojáci ho zapálili.
Roku 1699 počala poleňská vrchnost budovat nový mlýn, tentokrát už i s obydlím, na levém břehu. Během třech století se na něm vystřídalo deset majitelů. V polovině 20. století na něm žili Štolbovi. Po jejich smrti sloužil jejich dcerám a vnučce s rodinou k rekreaci. Odpoledne 21. března 1984 při vypalování suché trávy mlýn, kam údajně chodil i „modrý abbé“ Josef Dobrovský, shořel. Po jednom z nejstarších stavení v obci, které bylo i v evidenci památek, zůstaly jen zčernalé zdi a komín.
Škola v Poleni
Původní škola, jak to všude bývalo zvykem, stávala v nejbližším okolí fary a kostela. Pokud je známo, tzv. „stará“ škola byla v místech, kde je nyní domek č. 43. Vystavěna byla z farního dříví na části farní zahrady a byla, jak patrno ještě dnes z rozlohy staveniště, tak malá, že nemohla svým účelům vyhovovat. Proto byla r. 1790 prodána za 100 zlatých rýnských. Mezitím stavěna hned nad starou školou rovněž na farním zahradním pozemku a také z farního dříví nová školní budova, dvakrát tak velká jako škola stará. Skládala se z učebny se 4 okny, malého bytu učitelova, chlévku kravského a stodůlky. Dvorek neměla vůbec. Není divu, že již koncem roku 1790 byla uznána nepostačitelnou. Dítky vyučovány byly střídavě, malé odpoledne, větší dopoledne.
V sumáři dětí triviální školy v Poleni roku 1820 se uvádí 348 žáků. Bylo uznáno za nutné opatřit druhou učebnu. Ta byla vyhlédnuta v domku č. 51, který není mnoho vzdálen od staré školy. 16. dubna 1855 bylo započato se stavbou nové školy, a to ne na starém hřbitově či na zříceninách kostela sv. Markéty, jak bylo původně projektováno, nýbrž na stráni pod farou. Stavba byla dokončena v říjnu téhož roku a 5. listopadu byla do ní převedena mládež ze starých školních místností. Škola sloužila svému účelu až do roku 1965. Pro malý počet dětí byla definitivně zrušena a všechny děti navštěvovaly školu v Chudenicích.
Poleňský hřbitov
Na poleňském hřbitově se nachází náhrobek národního buditele a obrozence, filologa, lexikografa, spisovatele, pedagoga, básníka a překladatele Josefa Franty Šumavského (27. 11. 1796 Poleňka – 22. 12. 1857 Praha).
Části obce
Galerie
Zřícenina
Pohled na obec
Místní domy
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2010-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-02-2011.
Literatura
- HOSTAŠ, Karel, KOTÁB, Adolf (edd.), Pamětní kniha městečka Poleně, rukopis, nepublikováno
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- JIRÁK, Jan, OÚ POLEŃ. Poleň: 750 let obce. Klatovy: Arkáda, 2004.
- SEDLÁČEK, August, Dr. Hrady, zámky a tvrze Království českého. 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek - ViGo Agency, 1998
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poleň na Wikimedia Commons
- Poleň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- turistik.cz – Fotogalerie na serveru Turistik.cz
- risy.cz – Statistické údaje - Regionální informační servis
- Poleň, Czech - Facebook.com – Skupina obce Poleň v komunitní síti Facebook
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Oficiální vlajka obce Poleň
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Poleň. Okres Klatovy, Česká republika.
Autor: Jiří Mastný ml., Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Kostel Všech Svatých v obci Poleň, okres Klatovy, Plzeňský krej
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Obec Poleň