Poličná

Poličná
Základní škola v Poličné
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Valašské Meziříčí
Obec s rozšířenou působností	Valašské Meziříčí (správní obvod)
Okres	Vsetín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°27′48″ s. š., 17°56′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 765 (2024)[1]
Rozloha	11,05 km²[2]
Katastrální území	Poličná
Nadmořská výška	293 m n. m.
PSČ	757 01
Počet domů	537 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Poličná 144 757 01 Poličná epodatelna@policna.cz
Starosta	Vojtěch Bača
Oficiální web: www.policna.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Poličná
Další údaje
Kód obce	500071
Kód části obce	125458
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poličná (německy Politschen) je obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, v západním sousedství města Valašské Meziříčí. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel. Poličná je také název katastrálního území o rozloze 11,06 km².^[4]

Poličná se rozkládá na ploše 11 km². Obec leží v údolí potoka Loučka na okraji Podbeskydské pahorkatiny; z jihu ji lemují Hostýnské vrchy. Od města Valašského Meziříčí ji odděluje řeka Vsetínská Bečva, jež se v těchto místech slévá s Rožnovskou Bečvou a Loučkou v řeku Bečvu.

Poličnou prochází silnice II/150 a železniční trať 303, která je zde ovšem bez stanice. Dopravní obsluhu zde zajišťuje MHD Valašské Meziříčí, příměstské linky 125 dopravce Transdev Morava a linky 630, 631 dopravce TQM. V Poličné se nacházejí tři autobusové stanice: Poličná – škola, střed a točna.

O vzniku Poličné nejsou žádné zmínky, ovšem předpokládá se, že vznikla někdy kolem roku 1270, stejně jako sousední Branky. První písemná zmínka o Poličné pochází z roku 1310, kdy se obec jmenovala Arnoltovice. O názvu Poličná můžeme poprvé slyšet kolem roku 1390. V polovině 15. století byla kvůli válkám zničena tvrz Arnoltovice a zároveň došlo k zániku středověkých vsí Pěšíkova Lhota a Radslavova Lhota, které se nacházely na území současného poličenského katastru. V roce 1516 bylo v Poličné 27 domů, fojtství a ves, tehdy stejně velká jako nedaleký Rožnov, měla i vlastní mlýn. Od 16. století byla vesnice součástí meziříčského biskupského léna, které náleželo Žerotínům. Pečeť vesnice z 18. století zachycuje dítě, které vyrůstá z radlice a otka, což má nejspíše odkazovat na pověst o Přemyslu Oráčovi.

Roku 1835 bylo v Poličné na 150 domů, ve kterých žilo asi 900 obyvatel. Bylo zde chováno 95 krav, 54 koní, 18 volů a asi 15 ovcí. Obyvatelé Poličné se živili především zemědělskou prací, v 19. století se zde rozvinula výroba dlaždic a kamenných brousků. V roce 1830 zde byla vystavena první škola, ze které se později stala obecní radnice. Roku 1895 zde vyrostla Kaple Panny Marie navržená architektem Josefem Místeckým, který si zde vybudoval i rodinnou vilu. Roku 1924 měla Poličná vlastní elektrárnu, parní pilu, 2 kovářství, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 krejčí, 2 hostince a výrobnu cementu. Roku 1950 byla vybudována nová škola, která byla později rozšířena 2 přístavbami.

Dne 26. srpna 1958 došlo na území Poličné k letecké nehodě, kdy havaroval vojenský bombardér Iljušin Il-28 24.bolp ze 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA. Při této nehodě zahynuli kpt. Stanislav Havlíček a kpt. Oldřich Losert.^[6] Přesně na den po 53. letech od této události byla na zdi zdejšího obecního úřadu odhalena pamětní deska obětem tohoto leteckého neštěstí.^[7][5]

Od vzniku obecního zřízení v roce 1850 byla Poličná samostatnou obcí,^[10] až k 1. lednu 1976 se Poličná připojila jako místní část k Valašskému Meziříčí.^[10] V roce 2004 se snažila od města opětovně odtrhnout, v referendu byl tento návrh ovšem zamítnut.^[11]

Dne 10. listopadu 2011 zastupitelé Valašského Meziříčí rozhodli o zrušení ZŠ v Poličné a Krhové, které se mělo naplnit 1. září příštího roku.^[12] To mezi občany Poličné strhlo velký odpor a ihned se začaly objevovat opětovné návrhy na odtržení místní části od města.^[13]

Po návštěvě starosty Valašského Meziříčí Jiřího Částečky v ZŠ Poličná, která proběhla 16. listopadu,^[14] se plány na odtržení Poličné začaly pomalu realizovat. Na petici proti zrušení ZŠ Poličná, do níž nebylo vkládáno mnoho nadějí, ale byla podepsána téměř 3000 lidmi,^[15] navázala petice za vyvolání referenda o odtržení místní části Poličná od Valašského Meziříčí. Stalo se tak ještě před jednáním zastupitelstva 15. prosince 2011, na kterém se mělo vyvolání referenda projednávat (referendum o odtržení místní části obce je možné vyhlásit jak na základě petice, která musela v případě Poličné čítat 424 podpisů, tak na základě rozhodnutí zastupitelstva).

Dne 15. prosince zastupitelstvo usnesení o zrušení ZŠ Poličná a ZŠ Krhová revokovalo v plném rozsahu, i přesto byla petice za uskutečnění referenda (pod kterou se podepsalo na 800 obyvatel Poličné) odevzdána.^[16]

Dne 26. ledna 2012 rozhodlo zastupitelstvo Valašského Meziříčí o konání místních referend o osamostatnění místních částí Krhová a Poličná a vyhlásilo je na 21. dubna 2012. Návrhy obou přípravných výborů došly městskému úřadu 14. prosince 2011, k návrhu na oddělení Poličné bylo po kontrole uznáno 762 podpisů oprávněných osob ze 795, které jej podpořily, k návrhu na oddělení Krhové bylo uznáno za oprávněné 647 podpisů ze 728.^[17]

V referendu, konaném 21. dubna 2012, se nadpoloviční většina hlasujících vyslovila pro odtržení Poličné od Valašského Meziříčí. Celkově se referenda účastnilo 1015 (přes 70 %) ze 1419 oprávněných osob, z toho 798 hlasovalo pro odtržení.^[18] K osamostatnění došlo k 1. lednu 2013.^[10]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.^[19]

Nalézá se zde sportovní střelnice pro dlouhé i krátké palné zbraně, otevřená i pro veřejnost. Kulturní středisko zde představuje ZŠ Poličná, kterou navštěvuje kolem 140 žáků.

Působí zde jeden z nejstarších moravských folklorních souborů – „Valašský soubor písní a tanců Bača“, založený v květnu roku 1945. U jeho zrodu stál významný národopisný pracovník Miloš Kašlík.

• Kaple Panny Marie v jižní části Poličné, postavená architektem Josefem Místeckým roku 1940 na místě původní kaple z roku 1875
• Kamenný kříž u hlavní cesty, zhotovený v roce 1775
• Zřícenina Arnoltovice
• Památník padlým partyzánům, u řeky Bečvy a mostu přes ni
• Lípy popravených vlastenců Stanislava Mikoláška, Miroslava Ondrašíka a Jana Mazala, trojice památných stromů^[20]
• Památník obětem první a druhé světové války, u hlavní cesty^[21][22]
• Mariánský sloup v západní části obce
• Dvorec Vystrkov s barokní sýpkou z 18. století

• František Kahlík (1854–1908), středoškolský profesor
• Václav Kašlík (1917–1989), dirigent

• 
  Pečeť Poličné z 18. století
• 
  Památník padlým za 1. a 2. světové války^[21]
• 
  Památník u Lip popravených vlastenců^[20]
• 
  Lípy popravených vlastenců Stanislava Mikoláška, Miroslava Ondrašíka a Jana Mazala^[22]
• 
  Vsetínská Bečva protékající Poličnou
• 
  Mateřská školka v Poličné

• Římskokatolická farnost Valašské Meziříčí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poličná na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Poličná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)