Polina Semionovová

Polina Alexandrovna Semionovová
Narození13. září 1984 (39 let)
Moskva
Povoláníchoreografka, baletka a tanečnice
ZaměstnavatelBerlin State Opera
OceněníBerlínský medvěd (2007)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polina Semionovová (rusky Полина Семионова, německy Polina Semionova, * 13. září 1984, Moskva[1]) je ruská baletka, primabalerina Státního baletu Berlín.

Už v průběhu studií na moskevské Státní akademii choreografie si získala celosvětovou proslulost, a to zejména díky úspěchům na prestižních tanečních soutěžích (první ceny v Moskvě 2001 a Petrohradě 2002 a první juniorskou cenu v Nagoji 2002). I díky tomu okamžitě získala sólové angažmá v baletním souboru Státní opery v Berlíně, což se ve věku 17 let žádné jiné baletce v historii souboru nepodařilo,[2] a v roce 2004 se stala první sólistkou Státního baletu Berlín. Do Berlína si ji pozvala tamní hvězda Vladimir Malachov, jehož se okamžitě stala jevištní partnerkou.

Od sezóny 2005-6 je stálou hostující sólistkou ve Vídeňské státní opeře, pravidelně hostuje také na dalších světových scénách. V roce 2011 debutovala v roli Kitri jako sólistka Amerického baletního divadla, jehož první sólistkou se stala v září 2012.[2]

Její repertoár zahrnuje prakticky všechny velké role v klasických baletech, nastudovala také řadu představení soudobých choreografů (Jiří Kylián, Uwe Scholz, Maurice Béjart, Roland Petit, William Forsythe[3] ad.) včetně vystoupení ve světových premiérách. Malachov pro ni vytvořil choreografii Prokofjevovy Popelky a Mauro Bigonzetti roli Tvořivosti v Caravaggiovi.[2] Od neoklasických choreografů nastudovala např. hlavní role v baletech George Balanchina, Johna Cranka, Kennetha MacMillana nebo Fredericka Ashtona.[4]

Vyniká silnou technikou a skvělými liniemi.[5] V roce 2005 byla za roli Nikie v baletu Bajadéra nominována na Cenu Benois.[6] V témže roce získala Cenu německých kritiků, v roce 2007 byla kritiky vyhlášena nejlepší tanečnicí v zemi. V roce 2014 byla za několik rolí ztvárněných v Americkém baletním divadle nominována na Cenu Benois a tentokrát ji získala.

Její bratr Dmitrij Semionov je sólistou baletu Mariinského divadla v Petrohradě.

Reference

  1. ↑ Polina Semionova [online]. Maleňkaja baletnaja enciklopedija, [2006]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b c Polina Semionova [online]. Benois de la danse, [květen 2014] [cit. 2014-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. ↑ Polina Semionova [online]. Sankt Petěrburk: Mariinskij těatr, [po 2005] [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-12. (rusky) 
  4. ↑ Polina Semionova [online]. Berlin: Staatsballett Berlin, [2010] [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-10. (německy) 
  5. ↑ CRAINE, Debra; MACKRELL, Judith. The Oxford Dictionary of Dance. 2. vyd. Oxford New York: Oxford University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-19-956344-9. Kapitola Semionova, Polina, s. 403-404. 
  6. ↑ 2005 [online]. Moskva: Prix Benois de la danse, 2005 [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-08. (rusky) 

Média použitá na této stránce

Polina Semionova in Making of Caravaggio.jpg
Autor: Arthaus Musik GmbH, Licence: CC BY-SA 3.0
MAKING OF CARAVAGGIO | Documentary: Marita Stocker | ARTHAUS MUSIK

Director: Marita Stocker Composer: Bruno Moretti, Claudio Monteverdi Choreography by: Mauro Bigonzetti Conductor: Paul Connelly Produced by: Arthaus Musik/ZDF/3sat Soloists: Beatrice Knop, Polina Semionova, Vladimir Malakhov Participant: Mikhail Kaniskin, Dmitry Semionov, Elisa Carrillo Cabrera, Michael Banzhaf Orchestra/Chorus/Bellet: Staatsballett Berlin, Staatskapelle Berlin

"A rare documentary about „A masterpiece brimming with choreographic mysteries“ (Berliner Morgenpost)

Caravaggio, born Michelangelo Merisi, has entered history due to his paintings of dramatic intensity. Caravaggio used to venture the threshold beyond the pale throughout his life. He was seen for admiration of his work and harsh opposition towards his extraordinary realism in painting human beings. Due to his passionate personality, he encountered more than several confl icts with people around him, sponsors, and the law. One of his foremost artistic twists was the extreme contrast between brightness and darkness, light and shadow.

Mauro Bigonzetti is one of the leading choreographers of the Italian ballet which freed itself from the predominance of mainly classical opera companies in the 80’s. He created his choreographies mainly for the Aterballetto in Reggio Emilia that helped him to fame and worldwide attention. “When I think of Caravaggio, I think of the artist and the human being at the same time. These are the two sides of the human existence that interest me in particular. The relations of these two worlds are the inspiration for this work: the inner world on the one hand – and how it evolves artistically on the other.

Mauro Bigonzetti has developed the piece CARAVAGGIO in collaboration with the Staatsballett Berlin.

Catalog No. 101795 / 109082