Politický systém Německa

Administrativní členění

Spolková republika Německo je federativní parlamentní republika, zastupitelská demokracie. Zákonodárnou iniciativou disponuje Spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada.

Parlament

Německý parlament je jednokomorový, tvořený Německým spolkovým sněmem (německy Deutscher Bundestag). Spolková rada (německy Bundesrat) sice bývá mylně považována za druhou komoru parlamentu, ve skutečnosti však jde o samostatný ústavní orgán reprezentující zájmy spolkových zemí.

Spolkový sněm (Bundestag)

Podrobnější informace naleznete v článku Německý spolkový sněm.

Poslanci Spolkového sněmu jsou voleni na čtyři roky ve všeobecných, bezprostředních, svobodných, rovných a tajných volbách (čl. 38 Základního zákona, německé ústavy). Každý volič má dva hlasy, jedním volí přímo konkrétní osobnost, druhý odevzdává stranickým kandidátům (stranám), kteří jsou zvoleni podle poměrného volebního systému. Dvě stě devadesát devět poslanců v parlamentu zastoupených stran je voleno přímo a minimálně stejný počet mandátů obsadí kandidáti ze stranických kandidátek. Stávající počet poslanců je v důsledku existence tzv. převislých mandátů 622, v příštích letech se díky plánované reformě sníží. Spolkový sněm přijímá a schvaluje zákony a schvaluje rozpočet. Poslanci se účastní volby spolkového prezidenta na Spolkovém shromáždění, volí soudce ústavního soudu a hlasují o vyhlášení krizového, respektive obranného stavu. Pravomoci a vrchní velení armády přecházejí během krizového stavu do rukou spolkového kancléře (čl. 115a Základního zákona]). Spolkový sněm dále volí spolkového kancléře a dohlíží na Spolkovou vládu a jí podřízené instituce. Předsedu Spolkového sněmu určí tajná volba. Je zvykem, že křeslo předsedy náleží nejsilnější straně, křesla místopředsedů ostatním parlamentním frakcím podle velikosti. Důležitou součástí práce poslanců je činnost ve výborech Spolkového sněmu.

Spolková rada (Bundesrat)

Podrobnější informace naleznete v článku Spolková rada (Německo).

Spolková rada (Bundesrat) je svébytným orgánem reprezentujícím německý federalismus. Je tvořena 69 zástupci jednotlivých spolkových zemí (počet křesel je státům přiřazen podle obydlenosti) a proto není nijak speciálně volena. Její členové mají imperativní mandát, což znamená, že jsou při hlasování vázáni postojem svých zemských vlád. Vláda je povinna předložit Spolkové radě před zasláním do Spolkového sněmu všechny legislativní návrhy.

Spolkový prezident

Podrobnější informace naleznete v článku Prezident Německa.

Prezidenta volí Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) na pět let; může být zvolen i na druhé funkční období (čl. 54 ZZ). Zástupcem Spolkového prezidenta je předseda Spolkové rady. Spolkový prezident zastupuje Německo navenek, uzavírá mezinárodní smlouvy, vyhlašuje a podepisuje zákony, uděluje milost. Dále má právo navrhnout volbu nového spolkového kancléře (čl. 63 ZZ), jmenuje a odvolává ho na žádost Spolkového sněmu, jmenuje a odvolává spolkové ministry na návrh kancléře, jmenuje a odvolává spolkové soudce, úředníky, důstojníky a poddůstojníky, svolává Spolkový sněm, a může ho ve výjimečných případech rozpustit (čl. 68 ZZ). Může také vyhlásit stav ústavní nouze (čl. 81 ZZ). Aby jeho nařízení nabyla platnosti, musejí být v naprosté většině kontrasignována spolkovým kancléřem nebo příslušným ministrem. Práci prezidenta podporuje Spolkový prezidiální úřad (Bundespräsidialamt), jehož vedoucí má právo účastnit se zasedání vlády.

Spolková vláda

Je nejvyšším ústavním orgánem výkonné moci v Německu. Tvoří ji spolkový kancléř a v současné době třináct spolkových ministrů (čl. 62 ZZ). Spolková vláda přijímá rozhodnutí v zahraničněpolitických i vnitropolitických otázkách, má právo zákonodárné iniciativy, v přesně vymezených případech může vydávat vládní nařízení (čl. 80 ZZ). Zasedání kabinetu se kromě členů Spolkové vlády účastní i vedoucí Úřadu spolkového kancléře (Bundeskanzleramt) se svým náměstkem, vedoucí Spolkového prezidiálního úřadu, vedoucí Spolkového úřadu pro tisk (Bundespresseamt) a pověřenec vlády pro kulturu a média (Kulturstaatsminister). Směrnice pro práci kabinetu jako celku určuje spolkový kancléř (čl.65 ZZ). Ministři a ministryně vedou své resorty na vlastní odpovědnost, jsou jmenováni a mohou být kdykoli odvoláni prezidentem (na základě návrhu kancléře).

Spolkový kancléř

Podrobnější informace naleznete v článku Německý kancléř.

Spolkový kancléř předsedá Spolkové vládě a na základě návrhu prezidenta jej volí Spolkový sněm. Pokud prezidentský kandidát nezíská potřebnou většinu, může Sněm navrhnout a zvolit vlastního kandidáta. Kancléř je volen na čtyři roky a může být odvolán Spolkovým sněmem pouze konstruktivním vyjádřením nedůvěry. Chce-li tedy Spolkový sněm vyjádřit nedůvěru stávajícímu kancléři, musí zároveň vyjádřit důvěru novému kancléři většinou poslanců. Spolkový kancléř nemusí být členem Spolkového sněmu. Na jeho návrh jmenuje prezident ostatní členy vlády, on sám jmenuje jednoho ministra svým náměstkem, vicekancléřem.

Spolkový ústavní soud

Na základě své obsáhlé kompetence je Spolkový ústavní soud nejvyšším strážcem německé ústavy. Vůči všem ostatním ústavním orgánům (Spolkovému sněmu, Spolkové vládě, Spolkové radě i Spolkovému prezidentovi) je nezávislý, samostatný a má s nimi rovné postavení. V jeho kompetenci je řešení sporů ústavních orgánů (Organstreit), sporů mezi Spolkem a spolkovými zeměmi i mezi jednotlivými spolkovými zeměmi (föderaler Streit). Dále se zabývá ústavními stížnostmi občanů a obcí, kontrolou norem, zjišťuje protiústavní zaměření politických stran, kontroluje průběh voleb, projednává žalobu na spolkového prezidenta a spolkové soudce, zabývá se možným porušováním občanských práv a svobod. Spolkový ústavní soud byl zřízen zákonem z roku 1951 a sídlí v Karlsruhe. Sestává ze dvou senátů, které při rozdílných právních názorech tvoří plénum Spolkového ústavního soudu. V každém senátu zasedá osm soudců, polovinu z nich volí Spolkový sněm, druhou polovinu Spolková rada. Funkční období soudců je dvanáct let; opětovné zvolení do úřadu je nemožné. Tři členové každého senátu jsou vybíráni z řad soudců nejvyšších zemských soudů. Předsedu a místopředsedu volí střídavě Spolkový sněm a Spolková rada.

Spolkové země (Bundesländer)

Spolková zeměHlavní městoRozloha (km²)Počet obyvatel(2)
1 Země Bádensko-Württembersko (Land Baden-Württemberg)Stuttgart35 751,6510 717 000
2 Svobodný stát Bavorsko (Freistaat Bayern)Mnichov (München)70 549,1912 444 000
3 Země Berlín (Land Berlin)(1)891,753 388 000
4 Země Braniborsko (Land Brandenburg)Postupim (Potsdam)29 477,162 568 000
5 Svobodné hanzovní město Brémy (Freie Hansestadt Bremen)Brémy (Bremen)(1)404,23663 000
6 Svobodné a hanzovní město Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg)(1)755,161 735 000
7 Země Hesensko (Land Hessen)Wiesbaden21 114,726 098 000
8 Země Meklenbursko-Přední Pomořansko (Land Mecklenburg-Vorpommern)Schwerin23 174,171 720 000
9 Země Dolní Sasko (Land Niedersachsen)Hanover (Hannover)47 618,248 001 000
10 Země Severní Porýní-Vestfálsko (Land Nordrhein-Westfalen)Düsseldorf34 042,5218 075 000
11 Země Porýní-Falc (Land Rheinland-Pfalz)Mohuč (Mainz)19 847,394 061 000
12 Země Sársko (Land Saarland)Saarbrücken2 568,651 056 000
13 Svobodný stát Sasko (Freistaat Sachsen)Drážďany (Dresden)18 414,824 296 000
14 Země Sasko-Anhaltsko (Land Sachsen-Anhalt)Magdeburk (Magdeburg)20 445,262 494 000
15 Země Šlesvicko-Holštýnsko (Land Schleswig-Holstein)Kiel15 763,182 829 000
16 Svobodný stát Durynsko (Freistaat Thüringen)Erfurt16 172,142 355 000

(1) Městské státy Berlín a Hamburk jsou tvořeny městy, která se jmenují stejně jako městské státy. K městskému státu Brémy (Freie hansestadt Bremen) patří kromě hlavního města Brém ještě přístavní město Bremerhaven.
(2) Stav: 31. prosinec 2004
Zdroj: Německý spolkový statistický úřad (Německy)

Spolkové země se dále dělí na 438 okresů (Kreise).

Pět největších měst (dle stavu v prosinci 2021):

  1. Berlín (Berlin): 3 664 088 obyvatel
  2. Hamburk (Hamburg): 1 852 478 obyvatel
  3. Mnichov (München): 1 488 202 obyvatel
  4. Kolín nad Rýnem (Köln): 1 083 498 obyvatel
  5. Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main): 764 104 obyvatel

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
DEU Brandenburg COA.svg
Coat of arms of Brandenburg. Argent, an eagle gules, beaked, armed, clover-stemmed or.
Administrative divisions of Germany.svg
Autor: Fred the Oyster (EN), glglgl (original SVG), David Liuzzo (original PNG), C.Löser (content for PNG), Gzhegozh (UK), Roman Poulvas (RU), Poux (FR), JAn Dudík (CS), Soued031 (LB), Trygve W Nodeland (NO), Civvi (IT), R4m.3sp4d4s (ES), Andrew Dalby (LA), Salamander724 (KO), UkainoADX (JA), Nico (DA), Angel Miklashevsky (BG), Aeroid (merged SVG), Licence: CC BY-SA 2.0 de
Schema administrativního dělení Německa
Map of Lands of Germany (Area States and City States).svg
Autor: Roman Poulvas, David Liuzzo, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Map of States of Germany (Area States & City States)
Coat of arms of Lower Saxony.svg
The coat of arms of Lower Saxony. Also the former ( – 1947) coat of arms of Land Braunschweig.

Keep red shade parallel with File:Flag of Germany.svg’s red shade.

A white Saxon steed (Sachsenross) on a red background.