Politický systém Vatikánu

Papež František

Vatikán je volenou monarchií a zároveň jedinou absolutní monarchií v Evropě. Civilní správa státu Vatikán je silně provázaná se správou Svatého stolce.

Výkonná moc

Papež

Hlavou státu (a zároveň hlavou římskokatolické církve) je papež, kterého doživotně volí shromáždění oprávněných kardinálůkonkláve. Nelze jej odvolat, může jedině sám abdikovat.[1] Má absolutní zákonodárnou, výkonnou i soudní moc.[2][3] Jmenuje a odvolává zástupce všech státních úřadů a institucí.

V případě uprázdněného papežského stolce po smrti papeže (sedisvakance) přechází moc na kolegium kardinálů a formální hlavou státu se až do doby zvolení nového papeže stává kardinál komoří (camerlengo).[4]

Ke konkláve se kardinálové tradičně schází v Sixtinské kapli, a to 15 - 20 dnů po smrti papeže. Volba je tajná a neveřejná, přičemž ke zvolení konkrétní osoby je potřeba dosáhnout shody dvou třetin hlasů.[5] Věřící mohou průběh sledovat pouze prostřednictvím dýmu, který odchází komínem při pálení spočítaných volebních lístků. V případě neúspěšné volby je dým pomocí přísad zbarvován černě, v případě úspěšné volby je dým bílý.[6]

Vládní palác ve Vatikánu

Vláda

Výkonnou moc deleguje papež na Governatorát Městského státu Vatikán (italsky Governatorato dello Stato della Città del Vaticano). V čele úřadu stojí prezident Papežské komise pro Městský stát Vatikán, který má v této funkci titul prezident governatorátu a lze jej považovat za předsedu vlády Vatikánu. Jeho bezprostředními spolupracovníky jsou generální sekretář a generální podsekretář. Všechny tři členy vlády i představitele jim podřízených úřadů jmenuje papež vždy na pětileté období.[7] Governatorát sídlí ve vládním paláci ve Vatikánských zahradách.

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc papež realizuje prostřednictvím Papežské komise pro Městský stát Vatikán (italsky Pontificia Commissione per lo Stato della Città del Vaticano), kterou tvoří 7 kardinálů, volených papežem na 5 let.[8] Od roku 2001 je předseda papežské komise zároveň předsedou vlády, kterou představuje Governatorát Městského státu Vatikán a má tedy výkonnou moc.[3] Stejně jako Governatorát, i Papežská komise pro Městský stát Vatikán sídlí ve vládním paláci ve Vatikánských zahradách.

Soudní moc

Představitelem soudní moci ve Vatikánu je rovněž papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím pověřených soudů.[2] Pravomoc udělovat amnestii, milost nebo zmírňovat trest je vyhrazena papeži.[3]

V minulosti se soudnictví Vatikánu opíralo zejména o kanonické právo. Zákony z let 1987[9] a 2008[10] posílily institucionální oddělení kanonického práva papežské kurie a právních norem Vatikánu. Přesto Benedikt XVI. v roce 2008 vydal směrnici, podle níž jsou pro výklad a aplikaci zákonů Vatikánského městského státu zásadní právě principy kanonického práva.[11]

Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papež František několika kroky v letech 2020[12] – 2023.[13] Cílem změn byla větší nezávislost justice, zjednodušení a zvýšená efektivita celého systému i dodržování mezinárodních závazků. I nadále je však zdůrazňována nadřazenost kanonického práva vůči vatikánskému občanskému právnímu systému.[14][15]

Základem právního systému je Základní zákon státu Vatikán, vyhlášený poprvé při vzniku Vatikánu v roce 1929[16] a naposledy změněný papežem Františkem dne 13. května 2023.[17][18] Do roku 2008 Vatikán automaticky přijímal italské zákony, pokud nebyly v rozporu s kanonickým právem.[19][20]

Palazzo del Tribunale (vpravo) na náměstí svaté Marty

Soudní systém

Výkon soudní moci zajišťuje ve jménu papeže soud Vatikánského městského státu, členěný do tří úrovní – soud první instance, odvolací a nejvyšší soud.[15] Všechny sídlí v Palazzo del Tribunale na náměstí svaté Marty, jižně od baziliky svatého Petra.

Vatikánský městský soud

Vatikánský městský soud (italsky Tribunale dello Stato della Città del Vaticano) vznikl po reformě soudnictví v roce 1987 jako soud první instance.[9] Skládá se z předsedy a dalších čtyř řádných soudců, jmenovaných papežem na dobu maximálně tří let.[15] Soudci jsou vybírání z řad laických právníků do věku 75 let, nesmí se však jednat o zaměstnance Svatého stolce nebo Governatorátu Městského státu Vatikán. Alespoň jeden ze soudců musí být odborníkem na kanonické a církevní právo.[15] Méně závažné případy může rozhodovat samosoudce.[15]

Odvolací soud

Odvolací soud (italsky Corte d'appello dello Stato della Città del Vaticano) se skládá z předsedy a nejméně tří řádných soudců, jmenovaných papežem na pětileté funkční období. Mezi soudci jsou zastoupeni duchovní i laici, maximálně do 75 let věku.[15]

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud (italsky Corte di cassazione dello Stato della Città del Vaticano) je soud poslední instance. Předsedá mu (kardinál) prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury, dalšími členy jsou dva kardinálové (rovněž zástupci Nejvyššího tribunálu) a dva nebo více laických soudců, jmenovaných předsedou na tříleté období, maximálně do 80 let věku. O případech obvykle rozhodují kardinálové, pouze ve složitějších případech jsou přizváni laičtí soudci.[15]

Podle novely z 30. května 2021 nejvyšší soud jako jediný může v trestních věcech soudit (s předchozím souhlasem papeže) i vysoce postavené kardinály a biskupy.[15][21]

Úřad promotora spravedlnosti

Nejvýznamnější soudní funkcí je od roku 2020 prokurátor, zvaný promotor spravedlnosti (italsky Promotore di Giustizia). Je jmenovaný papežem na dobu pěti let a pracuje nezávisle na vatikánském soudu.[15] Promotor spravedlnosti má k dispozici justiční stráž (italsky Polizia giudiziaria), která je samostatnou sekcí vatikánských četníků.[15]

Mezinárodní vztahy

Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politice Svatého stolce.[22] Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy, nepřijímá ani nevysílá diplomatické zástupce a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec (vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna velvyslanectví nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě). Rovněž exteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec.[23]

Vztahy s Itálií upravují Lateránské smlouvy z roku 1929.[24]

Vatikán není členem Evropské unie ani NATO. Není ani členem OSN, má zde však statut stálého pozorovatele. Stálým pozorovatelem je Vatikán rovněž v Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) a v UNESCO.[25]

Vatikán naopak je členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Světové obchodní organizace (WTO).[25]

Papežský palác v Castel Gandolfo patří mezi exteritoriální území Vaitkánu

Územní členění

Vzhledem k velikosti státu neexistuje žádné administrativní členění, Vatikán však vně svých hranic spravuje v Římě a okolí početná exteritoriální území se zvláštním právním postavením, nepodléhající italské legislativě. Patří mezi ně papežské baziliky sv. Jana v Lateránu a sv. Pavla za hradbami, bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika Panny Marie Sněžné i papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.[23]

Odkazy

Reference

  1. Kodex kanonického práva 331–333, zejm. 332 §2
  2. a b Organi dello Stato. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  3. a b c Legge fondamentale dello Stato della Città del Vaticano. press.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  4. ČT24. Do zvolení nového papeže povede katolíky kardinál komoří. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  5. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  6. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  7. Legge sul Governo dello Stato della Città del Vaticano (25 novembre 2018) | Francesco. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  8. Organi di Governo. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  9. a b CASAROLI, Agostino. Legge che approva l’Ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano, 21 novembre 1987. Ius Ecclesiae. 1989-06-15, roč. 1, čís. 1, s. 387–391. Dostupné online. 
  10. DALLA TORRE, Giuseppe. L’indipendenza della giustizia vaticana. Note sui magistrati addetti al Tribunale. Stato, Chiese e pluralismo confessionale. 2019, roč. 25, s. 21–33. Dostupné online. 
  11. Leggi sulle fonti del diritto. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  12. Holy See Press Office Communiqué: Law No. CCCLI on the Vatican City State Judicial System. press.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  13. Papež mění vatikánskou trestní legislativu a soudní systém - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2023-04-12 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  14. Francesco stabilisce il nuovo ordinamento giudiziario per lo Stato vaticano - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. (italsky) 
  15. a b c d e f g h i j Promulgazione della Legge N. CCCLI sull’ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano (16 marzo 2020) | Francesco. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  16. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  17. Papež reformuje „ústavu“ městského státu Vatikán - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2023-05-13 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  18. Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  19. Vatican divorces from Italian law. news.bbc.co.uk. 2009-01-02. Dostupné online [cit. 2024-05-11]. (anglicky) 
  20. Stát nebude přebírat italské zákony | Domov. Lidovky.cz [online]. 2009-01-02 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  21. Vatikánský tribunál bude soudit také kardinály a biskupy - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2021-04-30 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  22. Rapporti diplomatici. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  23. a b www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  24. Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  25. a b rapporti internazionali. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
Pontifical palace and Vatican Observatory, Castel Gandolfo.jpg
Autor: H. Raab (User:Vesta), Licence: CC BY-SA 4.0
The pontifical palace in Catsel Gandolfo, with two domes of the Vatican Observatory on top. The domes are were built in 1935. The larger one (right) has a diameter of 8.5 m and houses a Zeiss 40/600cm visual refracor. The other has a diameter of 8.0 m and is equpied with Zeiss double telescope, consisting of a four-lens astrograph 40/200 cm and a 60 cm relector that can be used as Newtonian reflector with 240 cm focal length, or in Cassagrain configuration with an focal length of Equivalent 820 cm. The church of St. Thomas of Villanova is visible to the left of the palace.
Vatican Gardens 4.jpg
Autor: Marek.69 talk, Licence: CC BY-SA 4.0
Palace of the Governorate of Vatican City State
2016 Views from the dome of Saint Peter's Basilica 14.jpg
Autor: Jordiferrer, Licence: CC BY-SA 4.0
Views from the dome of Saint Peter's Basilica. August 2016. At the left, Palace of San Carlo and Residence of the Archpriest. At the right, Palace of the Tribunal (central Office of the Vatican Gendarmerie).