Polock

Polock
Polack Montage (2017).jpg
Polock – znak
znak
Polock – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška231 m n. m.
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastVitebská
okresPolock
Polock
Polock
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha36,74 km²
Počet obyvatel82 547 (2009)
Hustota zalidnění2 246,8 obyv./km²
Správa
StarostaUladzimir Tachyla
Vznik780
Oficiální webpolotskgik.by
Telefonní předvolba(+375)214
PSČ211402-415
Označení vozidel2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klášter sv. Eufrosiny

Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny (Daugava) vlévá říčka Polota. Od ní se odvozuje i jméno města. Poprvé se připomíná k roku 862 a ve středověku bylo sídlem mocných polockých knížat. Západně od města leží satelitní město Novopolock.

Historie

Pověst dávných let zmiňuje Polock k roku 862 a od 10. do 12. století byl sídelním městem polockých knížat, kteří ovládali podstatnou část dnešního Běloruska. Nejmocnější z nich Vseslav Brjačislavič vládl v letech 1044–1101 a pamětní nápis jeho syna Borise je dodnes na velkém balvanu u chrámu Svaté Sofie. Polock byl sídlem biskupa, původní katedrála byla postavena v letech 1044–1066, a v letech 1120–1173 žila v Polocku řeholnice Eufrosina Polocká, která zakládala kláštery, opisovala knihy a podporovala umění. Zachovala se církevně slovanská kázání biskupa Cyrila Turavského (1130–1182).

Roku 1240 Polock podrobila litevská knížata a roku 1307 jej anektoval litevský velkokníže Vytenis. Kolem roku 1490 se zde narodil první běloruský tiskař František Skorina (Skaryna), který své překlady biblických knih tiskl v Praze. Roku 1498 přijalo město Magdeburské právo a v Republice obou národů od 1569 bylo sídlem vévody. Polock se stal místem ostrých politicko-náboženských střetů mezi ruským pravoslavím a litevskými uniaty. Roku 1563 Polock dobyl car Ivan Hrozný, ale o 15 let později zase ztratil. Štěpán Báthory zde roku 1580 založil jezuitskou kolej, jejímž prvním rektorem se stal Petr Skarga. Při prvním dělení Polska roku 1772 připadl Polock Rusku a ztratil na významu, roku 1812 za napoleonských válek se blízko města odehrály dvě bitvy.

Když roku 1941 Polock dobyla německá armáda, žilo zde asi 45 tisíc obyvatel, z toho asi 60 % Židů; přežilo jich jen asi 550, ostatní byli vyvražděni. Podle Ottova slovníku zde bylo 23 synagog, z nichž žádná nezůstala. Při osvobozování v roce 1944 bylo město téměř úplně zničeno a po válce muselo být vystavěno znovu, zčásti jako satelitní Novopolock.

Ekonomika a doprava

V Polocku je řada průmyslových závodů jako výroba skleněných vláken a velké potravinářské a dřevozpracující závody.

Polock má civilní letiště a je důležitým dopravním uzlem. Má přímé železniční spojení s Gomelem, Minskem, Moskvou, Rigou, Vilniusem, Vitebskem a dalšími městy. Pravidelné autobusové spojení do Minsku, Petrohradu, Rigy, Vitebska aj. Polock je také důležitý uzel ropovodů.

Pamětihodnosti

  • Chrám svaté Sofie, založený v letech 1030–1060, současně s chrámy v Kijevě a v Novgorodě. Od roku 1596 byl uniatský, roku 1705 jej obsadilo ruské vojsko Petra Velikého a umístilo do něho sklad prachu, který roku 1710 vybuchl a budovu zničil. V letech 1738–1750 byl postaven nový barokní chrám se dvěma věžemi, od roku 1839 pravoslavný, který byl roku 1924 proměněn v muzeum. Za války byl těžce poškozen a po roce 1990 obnoven a přestavěn. Slouží jako muzeum a koncertní síň. Před chrámem je jeden z tzv. Borisových kamenů s kříži a nápisy z 11. století.
  • Klášter svaté Efrosiny Polocké, založený 1128, s kostelem Proměnění Páně z roku 1161 a dalšími budovami z 19. století. V srpnu 2011 tým expertů nalezl fresku českého světce svatého Václava (907–935). Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska.
  • Bývalý Bogojavlenský klášter z 18. století, budova bývalé jezuitské koleje a další.

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Polock. Sv. 20, str. 126

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Belarus-Polatsk-Cathedral of Sophia-2.jpg
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
Cathedral of Saint Sophia. Polatsk, Belarus.
Polack Montage (2017).jpg
Autor: Belarus2578, Licence: CC BY-SA 4.0
Калаж для артыкулаў пра Полацк з фотаздымкаў:
  • Полацк. Сафійскі сабор.jpg
  • ПОЛАЦК. Адмiнiстрацыя горада - POLACK (Polotsk). City administration..jpg
  • ПОЛАЦК. Унiверсiтэт. Малы дворык - POLACK. University. Maly dvoryk..jpg
  • Polatsk-St. Euphrosine2.JPG
  • Білорусь 041.jpg
  • BELARUS - POLOTSK. St Andrzej Bobola catholic church..jpg
Polatsk-St. Euphrosine2.JPG
Autor: Szeder László, Licence: CC-BY-SA-3.0
Krestovozdvizhensky church in St. Euphrosine monastery
Bog-1.jpg
Autor: Viktorianec, Licence: CC BY-SA 3.0
Bogoyavlensky Monastery in Polotsk (Belarus)
Belarus-Polatsk-Church of Andrew Babola-1.jpg
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
Church of Saint Andrew Babola. Polatsk, Belarus.