Polonézy (Chopin)

Komponování svých polonéz se Frédéric Chopin věnoval celý svůj život.[1] Jedná se o krátké stylizované taneční skladby převážně pro sólový klavír, pouze jednu pro klavír a violoncello a jednu pro klavír a orchestr.[1] Ačkoliv se Chopinův styl při psaní polonéz vyvíjel, všechny jsou spojeny duchem polského národního tance a jsou typickým příkladem Chopinova polského národního cítění (ačkoliv byl vlastně napůl Francouz). [1] Stejně jako v případě svých 21 nokturn, i u polonéz Chopin pouze rozvinul a dovedl k dokonalosti již existující styl, zavedený Michałem Kleofasem Oginským.[1][2] Při své tvorbě se nechal též inspirovat polonézami Karla Kurpińského, Marie Szymanowské či Józefa Elsnera.[1][2] Základním rytmem polonéz je osminová nota – 2 šestnáctinové noty – 4 osminové noty.[2] Většina těchto polonéz má formu A–B–A.[1]

Seznam skladeb

Za svého života Chopin vydal 7 polonéz pro sólový klavír, Introdukci a Brilantní polonézu, Op. 3 pro klavír a violoncello a Andante spianato a Velkou brilantní polonézu, Op. 22 pro klavír a orchestr, která se většinou hraje v Chopinově vlastní transkripci pro sólový klavír. Všechny nevydané rukopisy měl být dle Chopinova posledního přání spálen a nevydán, ale jeho potomci se rozhodli Chopinovo přání nesplnit a skladby vydat. Takto bylo postupně vydáno dalších 9 polonéz.[1]

Pořadové čísloTóninaZkomponovánoVydánoOpusové čísloBrownKobylańskaChominskiVěnováníPoznámky
11g moll18171817B. 1KK IIa/1S1/1hraběnka Wiktoria SkarbekVydáno Chopinovým otcem
C dur1829–301831Op. 3B. 41/52P1/1''Introdukce a Brilantní polonéza pro klavír a violoncello
Es dur1830–341836Op. 22B. 58/88Andante spianato a Velká brilantní polonéza; originálně pro klavír a orchestr, existuje sólová verze
1cis moll1834–351836Op. 26/1B. 90/1Josef Dessauer
2es moll1834–351836Op. 26/2B. 90/2Josef Dessauer
3A dur1838 (Říjen)1841Op. 40/1B. 120Julian FontanaVojenská polonéza
4c moll1838–391841Op. 40/2B. 121
5fis moll1840–411841Op. 44B. 135slečna Princezna Charles de Beauveau, rozená de KomarTragická polonéza
6As dur18421843Op. 53B. 147Auguste LéoHrdinská polonéza
7As dur1845–461846Op. 61B. 159slečna A. VeyretPolonéza-Fantaisie
8d moll18251855Op. posth. 71/1B. 11Některé zdroje uvádějí jako rok kompozice 1827.[3]
9B dur18281855Op. posth. 71/2B. 24
10f moll18281855Op. posth. 71/3B. 30
14gis moll18221864B. 6KK IVa/3P1/3slečna Du-Pont
16Ges dur1829 (Červenec)1870B. 36KK IVa/8P1/8
15b moll1826–271879B. 13KK IVa/5P1/5„son ami Guillaume Kolberg, en partant pour Reinertz“ (svému příteli Guillaumu Kolbergovi, odjížděje do Reinertz)Polonéza na rozloučenou.[3] Obsahuje citaci z Rossiniho La gazza ladra (cavatina tenora "Vieni fra queste braccia")
13As dur18211902B. 5KK IVa/2P1/2Wojciech ŻywnyNěkteré zdroje pochybují, zda je to opravdu Chopinova práce.
12B dur18171947B. 3KK IVa/1
?ranéKK Vfněkolik ztracených polonéz
?18182 Polonézy představené 26. září 1818 carevně Marii Fjordovně, matce cara Alexandra I., při příležitosti její návštěvy ve Varšavě; tyto jsou teď ztraceny
?1825KK VfZtraceno; na téma Rossiniho (The Barber of Seville) a Spontiniho; zmíněno v Chopinově dopisu z listopadu 1825
?1831 (od Července)KK Vc/1Ztracena
?1832KK Vc/3Zmíněna v Chopinově dopisu z 10. září 1832; ztracena

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polonaises (Chopin) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky)Artur Bielecki. Archivovaná kopie [online]. Národní institut Frédérica Chopina ve Varšavě [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-03. 
  2. a b c (anglicky)Nico Paul. ChopinMusic [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b Ohlsson, Garrick, 1973. "Chopin: The Complete Polonaises". Angel EMI records SB-3794. Hollywood: Capitol Records.