Polonistika

Polonistika je nauka o polském jazyce, polské historii, polské literatuře a polské kultuře.^[1][2] Osoba zabývající se polonistikou jako oborem je pak označována jak polonista (muž) nebo polonistka (žena).

Československá polonistika

Historie

Počátky československé polonistiky, původně nazývané „stolice polské řeči a literatury“,^[3] se datuje do let 1923 až 1939. Hlavní osobností pražské polonistiky před druhou světovou válkou byl její zakladatel – polský filolog, teatrolog a badatel v oblasti polsko–českých literárních vztahů Marian Szyjkowski (1883–1952).^[3] Univerzitní polonistika v českých zemí se rozvíjela od roku 1923^[3] nejprve na pražské univerzitě, později pak i na dalších vysokých školách například v Ostravě, Brně, Olomouci, Pardubicích, Opavě a jinde.^[4] Další etapou, kterou musela polonistika v totalitním socialistickém Československu projít, bylo období let 1948 až 1989, kdy čelila výzvám a důsledkům komunistické ideologie a marxistické metodologie.^[3] Po sametové revoluci (po roce 1989) pak došlo v Československu (Česku) k novým pohledům na slavistiku a k odklonu od tradičních studií orientovaných na filologii ke studiím areálovým (například středoevropská studia).^{[3][p. 1]}

FF UK (stav 2022)

Polonistika je na FF UK vyučována v rámci programu Středoevropská studia, který je v Praze realizovaný od roku 2007. Tento program je koncipovaný jako moderní areálová studia, a propojuje tradiční filologické ukotvení oboru s problematikou širšího kontextu regionu střední Evropy. Vedle praktické jazykové výuky, jazykovědy a literární vědy klade důraz i na historický a společenský vývoj středoevropského areálu.

Polonistika je jednou ze specializací programu Středoevropská studia. Možnosti studia jsou následující:

• v kombinaci s kterýmkoli programem bakalářského studia na FF UK umožňujícím sdružené studium
• v kombinaci s jinou specializací programu Středoevropská studia
• samostatně

Absolvent bakalářského studijního programu Středoevropská studia: specializace Polonistika může pokračovat na dvouletém navazujícím magisterském programu Středoevropská studia: Polonistika.

Úspěšní absolventi pak mohou pokračovat doktorským studiem, přičemž vhodnými obory jsou: Slovanské filologie či Slovanské literatury na Katedře středoevropských studií nebo Obecná lingvistika či Germanoslavistika, které organizují jiné katedry.

Pražská polonistika nabízí svým studentům kromě základních přednášek a seminářů i nabídku volitelných kurzů. Studenti mají možnost absolvovat zahraniční stáže a studijní pobyty, a to v rámci programu Erasmus nebo CEEPUS, případně vybírat z nabídky Akademické informační agentury. Pravidelně jsou obsazována i místa na letních školách nabízená MŠMT či Polskými univerzitami.^[6] Pražská polonistika udržuje aktivní kontakty s mnoha vysokými školami v Polsku^[6] (jedná se například o: Uniwersytet Warszawski, Uniwersytet Jagielloński, Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej v Lublině a další)^[6] a do výuky polonistiky na Univerzitě Karlově bývají pravidelně zařazovány přednášky hostujících profesorů z těchto pracovišť.^[6]

Kontakty:

• polonistika@ff.cuni.cz
• Facebook Pražská Polonistika
• Katedra středoevropských studií

• Některé VŠ v Polsku s nimiž udržuje FF UK kontakty v oblasti polonistiky
• 

  Uniwersytet Warszawski

• 

  Uniwersytet Jagielloński (Collegium Novum)

• 

  Uniwersytet Wrocławski

• 

  Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej v Lublině

U příležitosti 80. výročí pražské polonistiky se konalo v roce 2003 na půdě FF UK „Polonistické kolokvium“.^[6] (V roce 2005 vyšel v Praze z této konference sborník referátů „Práce z dějin slavistiky XIX“.^[6]) Na mezinárodním veletrhu Svět knihy v roce 2010 (Polsko zde bylo čestným členem) se studenti FF UK podíleli na organizaci polského programu.^[6] Oslavy 90. výročí založení samostatné katedry polonistiky se konaly v roce 2013.^[6] Součástí těchto oslav byla mezinárodní konference (6. až 7. listopadu 2013) nazvaná „Proměny polonistiky: Tradice a výzvy polonistických studií“,^[4] dále pak výstava „90 let pražské polonistiky“ a byla vydána i stejnojmenná publikace mapující vývoj pražské polonistiky.^[3][6]

FF OU (stav 2020)

Filozofická fakulta Ostravské univerzity má Katedru slavistiky skládající se ze tří oddělení: oddělení rusistiky,^[7] oddělení aplikované slavistky^[7] a oddělení polonistiky,^[7] které nabízí studijní programy: „polská filologie“ (polský jazyk a literatura); „polština pro odbornou a profesní komunikaci“ (polština ve sféře podnikání); „polština pro překlad“ (polština v překladatelské praxi) nebo v oboru „polský jazyk pro střední školy (SŠ)“.^[7]

Vědeckovýzkumná činnost oddělení polonistiky je zaměřena na:^[7]

• srovnávání polštiny a češtiny v diachronním i synchronním pohledu,^[7]
• česko–polskou frazeologii,^[7]
• výzkum polského jazyka na Těšínsku a specifické otázky polské národnostní menšiny,^[7]
• problematiku polského jazyka v České republice,^[7]
• polsko–českou komunikaci v odborné a profesní komunikaci,^[7]
• literárně konfrontační studium současné polské a české literatury,^[7]
• problematiku polsky psané literatury v České republice^[7] a
• metodiku vyučování polštiny v českém prostředí.^[7]

FF UP v Olomouci (stav 2022)

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má Katedru slavistiky, jež se člení na sekci ukrajinistiky, rusistiky a polonistiky.^[8] V sekci polonistiky působí 4 pracovníci, v akademickém roce 2017 / 2018 bylo na polonistiku zapsáno 71 studentů.^[8] Katedra studentům poskytuje v bakalářském a magisterském studiu výuku polské filologie a také polštinu se specializací na překladatelskou a hospodářskou praxi.^[8]

Olomoucká polonistika má více než sedmdesátiletou tradici. Mezi její absolventy a vyučující patřili mimo jiné překladatelé Václav Burian a Iveta Mikešová, lingvisté Edvard Lotko, Karel Oliva, Josef Bečka, Jiří Damborský, literární vědkyně Hana Voisine-Jechová a Marie Sobotková.^[8]

Spolupracuje na organizaci středoevropského básnického festivalu Cena Václava Buriana.

• Sídlo olomoucké polonistiky
• 

  Sídlo FF UP při pohledu z Bezručových sadů

• 

  Nádvoří FF UP v Olomouci

• 

  Parkánové zahrady u FF UP

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• BENEŠOVÁ, Michala; RUSIN DYBALSKA, Renata; ZAKOPALOVÁ, Lucie. Proměny polonistiky: Tradice a výzvy polonistických studií. 1. vyd. Praha: Charles University in Prague, Karolinum Press, 2014. 300 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2732-8. (polsky) Google-Books-ID: 1q0SBwAAQBAJ. 
• BENEŠOVÁ, Michala; DYBALSKA, Renata Rusin; ZAKOPALOVÁ, Lucie. 90 let pražské polonistiky – dějiny a současnost = 90 lat praskiej polonistyki – historia i współczesność. Praha: Karolinum, 2013; 177 stran (8 stran obrazových příloh) ISBN 978-80-246-2372-6.
• SOBOTKOVÁ, Marie. Polonistika v Olomouci v minulosti a dnes. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 482 s. ISBN 9788024440811. 

Související články

• Hungaristika, Romistika, Slovakistika, Bohemistika, Slavistika, Ukrajinistika, Rusistika
• Lingvistika, Lexikografie, Literatura
• Kategorie:Čeští polonisté

Externí odkazy

• Slovníkové heslo polonistika ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Polonistika