Poloprezidentská republika
Jako poloprezidentská republika (též parlamentně-prezidentská republika) nebo poloprezidentský systém je označováno takové státní uspořádání, které je republikou, kdy vláda je odpovědná parlamentu, ale prezident, který je zpravidla volený přímo občany, má postavení přesahující pravomoci prezidenta parlamentní republiky. Prezident předsedá také radě ministrů (například ve Francii). Tato forma vlády představuje jakýsi kompromis mezi parlamentním a prezidentským systémem tím, že vyvažuje postavení prezidenta a parlamentu.
Typickým příkladem poloprezidentské republiky je ústavní systém Francie (tzv. Pátá republika).[1] K dalším evropským poloprezidentským republikám patří Portugalsko, Rumunsko, Litva, Ukrajina a formálně také Rusko. Mimo Evropu pak například Ázerbájdžán, Egypt, Kazachstán, Tchaj-wan nebo Východní Timor. Poloprezidentské režimy se vyskytujují zejména v Evropě a Africe. Převážně se jedná o bývalé francouzské nebo portugalské kolonie nebo bývalé republiky Sovětského svazu.
Odlišnou formu racionalizace parlamentního systému představuje kancléřský systém (používaný v Německu) nebo tzv. poloparlamentní systém (používaný v Izraeli).[1]
Charakteristika poloprezidentské republiky
Dělba moci je poloprezidentského systému provedena v duchu převahy moci výkonné nad mocí zákonodárnou oproti režimu parlamentnímu.[1] Rovněž může ústavou být implementována určitá forma systému brzd a protivah. Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci; existují dva aktivní subjekty exekutivy: prezident a vláda v čele s premiérem.
- Volba prezidenta přímo občany státu nebo prostřednictvím sbor volitelů (nikoliv parlamentem)
- Prezident smí vykonávat své pravomoci bez kontrasignace, tedy bez jakéhosi dobrozdání podpisem členů vlády (podobně jako ministerský předseda)
- Vláda nese odpovědnost jak vůči parlamentu, tak vůči prezidentovi země
- Prezident má právo jmenovat předsedu vlády a vládu
- Prezident má právo odvolat vládu nebo rozpustit parlament (případně obojí)
- Prezident je zpravidla neodvolatelný a nepoliticky neodpovědný za výkon svého úřadu (s výjimkou tzv. impeachmentu)
Podtypy poloprezidentských republik
- Premiérsko-prezidentský („francouzský“) - předseda vlády resp. vláda jsou jmenování prezidentem, ale odpovědni jen parlamentu.[1]
- Prezidentsko-parlamentní („ruský“) - předseda vlády resp. vláda jsou jmenování prezidentem, odpovědni jsou jak parlamentu tak prezidentovi.[1]
Státy s poloprezidentským systémem
Státy mající poloprezidentský systém v minulosti
- Arménie (2008–2018)[4]
- Československo (1919–1938/1948)
- Finsko (1919–2000)
- Gruzie (1991–1995, 2004–2005, 2011–2019)
- Jižní Korea (1972–1988)
- Německo (1919–1933, tzv. Výmarská republika)
- Pákistán (1985–1997, 2003–2010)
- Polsko (1990–1997)
Vybrané příklady
Francouzská pátá republika
Finsko
Výmarská republika
Meziválečné Československo
Rusko
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g HASENKOPF, Pavel. Parlamentní, nebo prezidentská demokracie? Díl třetí: kancléřské a poloprezidentské systémy [online]. HlídacíPes.org, 31. července 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Octávio Amorim Neto; Marina Costa Lobo. Between Constitutional Diffusion and Local Politics: Semi-Presidentialism in Portuguese-Speaking Countries. papers.ssrn.com. Social Science Research Network, 2010. Dostupné online [cit. June 6, 2014].
- ↑ Article 41 of the Constitution of the Republic of Namibia.
- ↑ SOUŠKOVÁ, Tereza. Arménie mezi EU a Ruskem: hledání důstojného života. Demokratický střed [online]. Červen 2019. 14. června 2019. Dostupné online. ISSN 1805-6202. (slovensky)
Literatura
- Monografie
- BRUNCLÍK, Miloš; NOVÁK, Miroslav. Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Plzeň: Dokořán, 2008. 399 s. ISBN 978-80-7363-179-6.
- HLOUŠEK, V. „Přímá volba prezidenta – český kontext.“ s. 263–285.
- KYSELA J. Prezident republiky v ústavním systému ČR – perspektiva ústavně právní. s. 235.
- BRUNCLÍK, Miloš; NOVÁK, Miroslav. Kdo vládne Česku?: poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal Publishing, 2017. 143 s. ISBN 978-80-7485-122-3.
- GERLOCH, Aleš; HŘEBEJK, Jiří; ZOUBEK, Vladimír. Ústavní systém České republiky. 5. vyd. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, 2013. 516 s. ISBN 978-80-7380-423-7. S. 19, 23, 24, 30, 167–188, 279–283.
- BROKLOVÁ, Eva. Prezident Republiky československé. 1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 143 s. ISBN 80-86495-07-8. S. 15–17.
- KUBÁT, M., LEBEDA, T. a kol.: O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. narozeninám. Praha: Karolinum, 2014, 164 s. ISBN 978-80-246-2479-2
- KUBÁT, M. „Co je a co není poloprezidentský režim a proč je dobré to vědět nejen v souvislosti s českou politikou.“ s. 45–55.
- BRUNCLÍK, M.: Mezi Berlínem a Paříží: kam kráčí politický režim České republiky? 57–77
- Články
- KUBÁT, Michal. Jak definovat poloprezidentský režim?. Acta Universitatis Carolinae Iuridica. Právnická fakulta Karlovy univerzity, leden 2015, roč. 60, s. 137–152. 28. 01. 2015. Dostupné online. ISSN 0323-0619.
- ČERNÁ, Lucie. Recenze: Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Sociologický časopis. Sociologický ústav AV ČR, leden 2019, roč. 55, čís. 1, s. 117–120. Recenze knihy. Dostupné online. ISSN 0038-0288.
- KYSELA, Jan. Recenze: Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Právník. Ústav státu a práva AV ČR, leden 2018, roč. 157, čís. 3, s. 261—266. Recenze knihy. Dostupné online. ISSN 0231-6625.
- ŠEDO, Jakub. Definice semiprezidencialismu –řešení či nové otázky?. Středoevropské politické studie. Mezinárodní politologický ústav, 2018, roč. 10, čís. 1, s. 69–80. Recenze knihy Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Dostupné online. ISSN 1212-7817. DOI 10.5817/CEPSR.2018.1.69.
- HAVEL, Tomáš. Role prezidenta republiky při utváření a ustavení vlády v ČR, polo-prezidentský systém a minoritní demokracie. Právní prostor [online]. ATLAS consulting, 24.05.2018. Dostupné online. ISSN 2336-4114.
- DROBEC, Michal. Postavenie prezidenta vo francúzskom poloprezidentskom systéme. Slovenská politologická revue. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, 2000, roč. 9, čís. 1, s. 136–171. Dostupné online. ISSN 1335-9096. (slovensky)
- BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal. Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. S. 118–136. Středoevropské politické studie [online]. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2014. Roč. 16, čís. 2–3, s. 118–136. Dostupné online. ISSN 1212-7817. DOI 10.5817/CEPSR.2014.23.118.
- Kvalifikační práce
- DRÁPELOVÁ, Hana. Poloprezidentské systémy. Praha, 2014 [cit. 2024-08-04]. 62 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Karlovy univerzity. Vedoucí práce Jan Kysela. Dostupné online.
- RAŠKA, Martin. První Československá republika jako poloprezidentský systém. Praha, 2015 [cit. 2024-08-04]. 107 s. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Josef Mlejnek. Dostupné online.
- JUREK, Petr. Oligarchizace, personalizace a prezidencializace v soudobých demokraciích. Kritická reflexe konceptů a analýza českého případu. Plzeň, 2014 [cit. 2024-08-04]. 201 s. Disertační práce. Fakulta filozofická Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Ladislav Cabada. Dostupné online.
- KULHÁNEK, Jan. Pravomoci prezidenta. , 2014 [cit. 2024-08-04]. 77 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Zdeněk Koudelka. Dostupné online.
- BRABCOVÁ, Šárka. Přednosti a nedostatky vybraných forem vlády – parlamentní republika vs. prezidentská republika – komparativní analýza. Praha, 2010 [cit. 2024-08-04]. 81 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Stanislav Sádovský. Dostupné online.
- DOHNALOVÁ, Lucie. Politický systém Československa 1918-1938. Znojmo, 2011 [cit. 2024-08-04]. 74 s. Bakalářská práce. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Vedoucí práce Jan Hodač. Dostupné online.
- BRABCOVÁ, Šárka. Přednosti a nedostatky vybraných forem vlády – parlamentní republika vs. prezidentská republika – komparativní analýza. Praha, 2010 [cit. 2024-08-04]. 81 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Stanislav Sádovský. Dostupné online.
- VYKOUKOVÁ, Marie. Politický systém tzv. Druhé Československé republiky. Plzeň, 2012 [cit. 2024-08-04]. 201 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Michal Kubát. s. 74. Dostupné online.
- Právní předpisy
- Ústava č. ze dne 11. srpna 1919, Německé říše (Tzv. Výmarská ústava). [cit. 29. srpna 2024]. Dostupné online. (německy)
- Ústava č. ze dne 11. srpna 1919, Německé říše (Tzv. Výmarská ústava). [cit. 29. srpna 2024]. Dostupné online. (česky)
- BARTOŠ, Josef. Ústava Výmarské republiky. Brno, 2015. 74 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. Dostupné online.
Související články
- Kohabitace
- Kancléřský systém
- Poloparlamentní systém (přímá volba premiéra)
Externí odkazy
- MÍKA, Mates. Parlamentní republika? Ale kdeže… [online]. Seznam Médium, 4. 2. 2023 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- BENEDIKTOVÁ, Jana. Chtěl jsem Česko přiblížit prezidentskému systému, potvrdil Zeman. ČT24 [online]. Česká televize, 5. 3. 2023. Dostupné online.
- KOŘENOVÁ, Magdaléna. Kysela: Pokus o poloprezidentský systém zůstal naštěstí neproměněný. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013. Dostupné online.
- HOUDA, Přemysl. Pokud si myslíme, že vládnutí v ČR je neefektivní, poučme se v Berlíně, nebo v Paříži, ale neexperimentujme, říká ústavní právník Jan Kysela. Lidové noviny [online]. MAFRA, 9. 3. 2023. Dostupné online.
- Je třeba zpřesnit prezidentské pravomoci a usnadnit podání ústavní žaloby [online]. Rozumné právo, 26. dubna 2022 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- PRAVEC, Josef. Autorita českého prezidentství má silnou tradici založenou Masarykem. Ekonom.cz [online]. Economia, 2023-01-12. Dostupné online. ISSN 2787-9380.
- PRAVEC, Josef. Silní prezidenti mají v Česku tradici. Dovedu si představit i poloprezidentský systém. Ekonom.cz [online]. Economia, 2. 3. 2023. Dostupné online. ISSN 2787-9380.
- KOUDELKA, Zdeněk. Transcendentální pramen práva - II. [online]. ATLAS consulting, 2016-03-22. Dostupné online.
- KOUDELKA, Zdeněk. Transcendentální pramen práva - II.. Právní prostor [online]. ATLAS consulting, 2016-03-22. Dostupné online. ISSN 2336-4114.
- HASENKOPF, Pavel. Prezident odmítne premiérovi ministra? Vždy směl. A dnes už i může, píše právník Hasenkopf [online]. HlídacíPes.org, 26. července 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- HASENKOPF, Pavel. Pavel Hasenkopf: Jakou máme demokracii – parlamentní, nebo prezidentskou? Musíme si vybrat [online]. HlídacíPes.org, 29. července 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- HASENKOPF, Pavel. Parlamentní, nebo prezidentská demokracie? Díl třetí: kancléřské a poloprezidentské systémy [online]. HlídacíPes.org, 31. července 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- HASENKOPF, Pavel. Imunita, impeachment, velezrada. Jak je to s politickou a právní odpovědností českého prezidenta? [online]. HlídacíPes.org, 6. srpna 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- HASENKOPF, Pavel. Porušuje prezident ústavu? Co způsobilo neskromné chování ministerského kandidáta [online]. HlídacíPes.org, 9. srpna 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- HASENKOPF, Pavel. Zeman vs. vláda, díl šestý: Jak změnila přímá volba český ústavní model? [online]. HlídacíPes.org, 13. srpna 2019 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- Semipresidentialism.com (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Burkina Faso
The national and official state flag of Haiti; arms obtained from http://www.webchantier.com/. The civil flag can be found at here.
Flag of Mauritania, adopted in 2017. The National Assembly added red stripes to the top and bottom edges to represent “the blood shed by the martyrs of independence”.
Flag of Namibia
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Senegal
Flag of São Tomé and Príncipe
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Georgian flag in Pantone MS.
Autor:
odvozené dílo Pedroca cerebral
- File:Nuvola apps important orange.svg: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored)
Under construction icon
Autor: Newfraferz87, Licence: CC0
World's states coloured by systems of government:
Parliamentary systems: Head of government is elected by and is accountable to the legislature
Presidential system: President is the head of government and is independent of the legislature
Hybrid systems: